Čeká nás desetiletí zdražování elektřiny?
V loňském roce přišlo skokové zdražení elektřiny a další zdražování nás čeká i letos a příští rok. Zatím se předpokládá, že by navýšení cen v roce 2020 nemělo činit víc jak 5 %. Tím to však nekončí, analytici očekávají další skokové zdražení v letech 2021–2022 v souvislosti s odstavením německých jaderných elektráren. Měli bychom si na každoroční zvýšení cen elektřiny začít zvykat?
Loňský rok znamenal konec levné elektřiny
Ceny elektřiny na energetických burzách šly v uplynulých letech nahoru. Na konci roku 2018 se elektřina obchodovaná pro rok 2019 prodávala meziročně přibližně o polovinu dráž. Důvodem pro masivní nárůst velkoobchodních cen elektřiny v celé Evropě je silná poptávka, rostoucí cena emisních povolenek a rostoucí cena uhlí.
Distributoři elektřiny nakupují komoditu v předstihu, a proto se skokové navýšení cen zatím promítlo do cen pro spotřebitele pouze částečně. K dalšímu zdražování došlo u některých dodavatelů během letošního léta a očekává se také nyní na podzim. V listopadu zveřejní Energetický regulační úřad rovněž novou výši regulované části ceny elektřiny, která je pro dodavatele závazná. Podobně i v této části se očekává mírný nárůst.
Jaké zdražení nás čeká v roce 2020?
Cena elektřiny obchodované pro rok 2020 na Pražské energetické burze činí aktuálně asi 51 eur za megawatthodinu. Elektřina obchodovaná pro příští rok je tak na velkoobchodní burze dražší v průměru o 18 % než loni, zdražení se však bude promítat do cen zákazníkům opět postupně.
Dodavatelé energie jsou v současné situaci paradoxně nuceni ukrojit část ze svých marží, protože doba zdražování nahrává spotřebitelům. Spoustu zákazníků kvůli rostoucím cenám uvažuje o přechodu k novému dodavateli. Proto se může stát, že některé firmy se zdražováním vyčkávají, aby si udržely svoje zákazníky. V příštím roce tedy můžeme očekávat další vlnu zdražení, neměla by však přesáhnout asi 5 %.
Zdražení elektřiny se jen těžko vyhnete, stále si však můžete vybrat toho nejvýhodnějšího dodavatele.
Proč elektřina zdražuje?
Do rostoucí ceny elektřiny se promítají zejména zvyšující se ceny emisních povolenek. Cena emisní povolenky stoupla z 5 eur v roce 2017 až na 30 eur v letošním roce. To logicky zamávalo s cenami elektřiny zejména v těch zemích, kde tvoří velkou část produkce elektrická energie z uhlí. To je případ České republiky i sousedního Německa, se kterým jsme energeticky úzce provázáni. Jedna emisní povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2.
Částečně se do cen elektřiny promítá také zdražující uhlí. Růst cen uhlí spustila Čína, protože omezila část těžby nekvalitního uhlí a zvýšila import této suroviny.
Za tři roky nás čekají velké změny
Navíc existují další faktory, jež budou v následujících letech tlačit cenu elektřiny směrem nahoru. Evropská unie přitvrzuje v boji na ochranu klimatu, což znamená mimo jiné i snahu o co nejrychlejší odstavení uhelných elektráren. Ve hře je i další zdražení emisních povolenek.
Na největší turbulence bychom se měli připravit v letech 2021 až 2022. Německo se v plánu energetické transformace Energiewende zavázalo v roce 2022 odstavit veškeré jaderné elektrárny na svém území. Zároveň bude finišovat první fáze uzavření uhelných elektráren, do roku 2022 se počítá s odstavením černouhelných a hnědouhelných elektráren o celkovém výkonu 12,5 gigawattu.
Ačkoliv Německo plní plány v přechodu na zelenější elektřinu, nedaří se mu snižovat emise skleníkových plynů. Stále častěji se proto diskutuje o zavedení uhlíkové daně a předmětem debaty je také rychlejší přechod na elektromobilitu a zvýhodnění železniční přepravy oproti letecké. To by vyvolalo vyšší poptávku po elektřině, a tím pádem i tlak na vyšší cenu.
O kolik elektřina kvůli odstávce německých elektráren zdraží?
Podle analýzy Oliver Wyman by v Německu velkoobchodní ceny elektřiny mohly stoupnout na 65 euro za megawatthodinu v roce 2022. To bude způsobeno nejen nedostatkem elektřiny na trhu a zvyšující se poptávkou, ale také kvůli riziku nedostatku výkonu v síti. Ten je ohrožen z důvodu vyššího zapojení obnovitelných zdrojů do energetického mixu. V delším horizontu však analýza předpokládá ustálení ceny elektřiny na úrovni 50 eur/MWh.
Jaké to bude mít dopady na Českou republiku? Podle analýzy společnosti ICIS spíše minimální. Podle ní by se cena na trzích, se kterými Německo obchoduje, mohla zvýšit o 0,2 euro/MWh v letech 2019–2022. V letech 2023 až 2030 by mohlo dojít ke zvýšení cen o 2,2 euro/MWh, přičemž nejvyšší nárůst by mohl nastat v zemích severní Evropy. Jak by zdražování mohlo vypadat konkrétně v České republice nám řekl Marcus Ferdinand, vrchní analytik z ICIS: „S postupným vyřazováním uhlí v Německu očekáváme, že se ceny elektřiny v období 2019 až 2030 zvýší v průměru o 1,4 euro/MWh. Vzhledem k postupné povaze plánovaného vyřazování se dá očekávat, že se cenový rozdíl časem zvýší, přičemž české ceny elektřiny se budou obchodovat o 0,3 euro/MWh výš v roce 2020 a 4 euro/MWh výš v roce 2030 ve srovnání se scénářem, kdy by německé uhlí a lignitové kapacity zůstaly kolem současné úrovně.“
Také podle Štěpána Křečka z BHS můžeme předpokládat, že cena elektřiny bude v budoucnu postupně narůstat. „Kromě nákladů na změnu energetického mixu bude rovněž nutné více investovat do přenosových soustav. Dále identifikujeme významná politická rizika, kdy očekáváme postupné zpřísňování ekologických regulací. V neposlední řadě je možné, že dojde k dalšímu zdražení emisních povolenek. Z těchto důvodů si myslíme, že dokud nepřijde ekonomická recese, tak bude cena elektřiny narůstat,“ uvádí Křeček.
Co by mohlo ceny elektřiny snížit?
Ačkoliv to na první pohled vypadá, že cena elektřiny už bude jen donekonečna růst, existuje i pozitivní scénář. Ke snižování cen elektřiny by mohla přispět ekonomická stagnace českého, respektive evropského hospodářství.
Ve střednědobém horizontu by elektřinu mohla zlevnit také klesající cena zemního plynu, jež je momentálně rovněž na svém maximu. Pokud by se vyrábělo více elektřiny ze zemního plynu, nevznikaly by tak vysoké náklady na emisní povolenky jako v případě uhelných elektráren.
Pozitivně by se do cen elektřiny mohl promítnout také pokles ceny uhlí v případě, že by se v Číně opět začalo více těžit.
