Vše o elektřině

Německá energetická přeměna Energiewende: Jaké jsou její cíle?

Už v roce 2010 se Německo zavázalo k energetické transformaci pod názvem Energiewende. Jaké jsou její cíle a jak se zatím Německu daří závazky plnit?

Německá energetická přeměna Energiewende: Jaké jsou její cíle?

Co se skrývá pod pojmem Energiewende?

Německo se rozhodlo pro kompletní energetickou přeměnu, jež by měla zajistit ekologicky šetrné, cenově dostupné a bezpečné dodávky energie s minimem skleníkových plynů. Hlavním pilířem energetické transformace je přechod k obnovitelným zdrojům energie a dosáhnutí hospodárnějšího nakládání s energiemi. Klíčovou částí programu je také snižování emisí skleníkových plynů, do roku 2050 až o 95 %.

Německá vláda se na obsahu ambiciózního plánu shodla už v roce 2010, ale po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima byl o rok později dokument ještě dodatečně přepracován. Do plánu energetické proměny byl přidán cíl o vyřazení jaderné energie. Německo by se mělo jádra zcela vzdát do roku 2022.

Program Energiewende dělá z Německa v podstatě pokusného králíka. Zatím žádná země na světě si nestanovila tak ambiciózní plán, přičemž by se zároveň jednalo o jednu z největších ekonomik světa závislé na průmyslové výrobě. Proto je náš západní soused pod drobnohledem celého světa.

Snížení emisí skleníkových plynů

Hlavní součástí Energiewende je závazek o uhlíkové neutralitě. Německo chce snížit emise skleníkových plynů o 40 % v roce 2020, o 55 % v roce 2030 a o 85–95 % v roce 2050 v porovnání s úrovní v roce 1990.

Tento závazek se Německu zatím nedaří plnit tak rychle, jak bylo v plánu. V roce 2017 činil pokles -27,5 % oproti roku 1990, ale toto číslo v podstatě stagnuje. V letech 2012, 2013, 2015 a 2016 došlo dokonce k meziročnímu nárůstu emisí. Čím je to způsobeno?

Emise vznikající při výrobě elektřiny opravdu výrazně klesají, to je docíleno především zapojením nových větrných a solárních elektráren, díky nimž je výroba elektřiny každým rokem zelenější. Na druhou stranu však přibývá zplodin z dopravy, průmyslu a také domácností. Tito producenti znečištění zatím nepocítili žádná významná opatření, která by je nutila ke snižování emisí. Proto se v současné době diskuze točí stále častěji kolem uhlíkové daně.

Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Dalším důležitým cílem Energiewende je zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě na 18 % do roku 2020, na 30 % do roku 2030, na 45 % do roku 2040 a na 60 % do roku 2050. Tento cíl je dále rozpracován na dílčí sektory, kde nejsledovanějším ukazatelem je podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny, který by měl dosáhnout 35 % do roku 2020, 50 % do roku 2030, 65 % do roku 2040 a 80 % do roku 2050.

U elektřiny se Německu daný cíl pro rok 2020 podařilo překonat již v roce 2017, v současné době pochází více než třetina z obnovitelných zdrojů. Přesto to vypadá, že celkovou energetickou závislost na fosilních palivech nebude možné podle cílů Energiewende zredukovat. Velký prostor pro zlepšení zůstává zejména v dopravě.

Odklon od jádra do roku 2022

Přestože při prvním schválení programu Energiewende v roce 2010 Německo počítalo s jadernou energií jako mostem mezi fosilními a obnovitelnými palivy, po výbuchu v japonské elektrárně Fukušima vláda v roce 2011 odhlasovala co nejrychlejší odklon od jádra. Uzavření jaderných elektráren je naplánováno do roku 2022.

Hned v roce 2011 bylo odstaveno sedm nejstarších jaderných elektráren o celkovém výkonu 8400 megawattů. V odklonu od jádra Německo pokračuje i nadále podle plánu, ačkoliv se začínají ozývat hlasy, že to bylo unáhlené rozhodnutí.

Na prvním místě by měl být odklon od uhlí

V loňském roce německá vláda oznámila, že při současném tempu snižování emisí skleníkových plynů není země schopná dosáhnout na první vytyčený cíl -40 % v roce 2020. Odhady ukazují, že v roce 2020 Německo sníží emise skleníkových plynů pouze o přibližně 33 %. Na vině je příliš dynamický ekonomický růst, příliv nových obyvatel a zvýšení emisí v dopravě.

Selhání posílilo příznivce volající po konci uhelných elektráren, jenž v zemi stále představují třetinu produkce a patří k největším zdrojům CO_². Na začátku letošního roku odhlasovala uhelná komise uzavření uhelných elektráren do roku 2038. Do roku 2022 by se měly uzavřít černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu.

Představitelé klimatických sdružení však tento termín vidí jako nedostatečný a volají po rychlejším odklonu od špinavé energie z uhlí. Podle výpočtů prezentovaných zástupci Greenpeace je možné splnit emisní cíl pro rok 2020, pokud Německo ihned odstaví část uhelných elektráren. To by však znamenalo, že se z energeticky soběstačného státu stane importér elektřiny.

Konec roku by měl ukázat vývoj příštích let

Jelikož zároveň probíhá odstávka jaderných elektráren, začínají se objevovat kritici z řad podnikatelů i politiků, kteří upozorňují na riziko pro německou energetickou bezpečnost. Závislost na importu by měla neblahý vliv také na výši cen elektřiny. Tlak na odklon od uhlí však sílí i ze strany veřejnosti. Pro co nejrychlejší konec uhelné energetiky je podle průzkumu veřejného mínění 75 % obyvatel.

Na konci tohoto roku by mělo být jasnější, jakým směrem se Německo dále vydá – zda bude všemi dostupnými prostředky útočit na splnění původně vytyčeného cíle, nebo ho raději přehodnotí.

Cíle Energiewende
Cíl	2020	2030	2040	2050
Emise skleníkových plynů (ve srovnání s rokem 1990)	−40%	−55%	−70%	−80 až −95%
Obnovitelné zdroje
Podíl na celkové hrubé spotřebě energie	18%	30%	45%	60%
Podíl na hrubé spotřebě elektřiny	35%	50%	65%	80%
Konec jaderných elektráren	v roce 2022
Konec uhelných elektráren		v roce 2038