Švédská elektromobilová kalamita. Proč nejdřív budovat infrastrukturu?
Skandinávské země patří k průkopníkům v zavádění elektromobility. Poměrně známý je úspěch Norska, které je v tomto ohledu nejdál, ale podobnou cestou se vydává i jeho východní soused. Ve Švédsku je však nárůst počtu elektromobilů doprovázen řadou problémů – nejsou totiž dostatečné kapacity pro jejich nabíjení.
Švédsko se vydalo norskou cestou
Skutečnost, že Norsko vévodí statistikám prodaných elektromobilů, je poměrně známá. Podíl elektrických vozidel na nově prodaných automobilech se pohybuje kolem 50 %, což z této země dělá celosvětový úkaz. Podobnou cestou jako Norsko se chce vydat i Švédsko. Ostatně i tato skandinávská země je v rámci zavádění elektromobilů úspěšná dlouhodobě, byť ne v tak velkém rozsahu jako jejich soused. V roce 2018 činil podíl elektromobilů na celkových prodejích osobních aut zhruba 8 %, což byl třetí nejlepší výsledek celosvětově – mezi Norsko a Švédsko se vklínil jen další severský zástupce Island.
Stát podporuje nákup elektromobilů, nejvíce se prodává Tesla
I tento relativní úspěch v zavádění elektrických vozů však švédská vláda nepovažovala za dostatečný a rozhodla se prodej tohoto typu aut výrazně zvýhodnit. Stát aktuálně podporuje nákup elektromobilů částkou ve výši 60 tisíc švédských korun, tedy zhruba 143 tisíc korun. Přestože celková úroveň státní podpory je o něco nižší než v Norsku, kde dochází také k daňovému zvýhodnění, výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Prodej elektrických vozidel vzrostl podle statistik z prvních pěti měsíců roku 2019 o 253 %.
Nejprodávanějším vozidlem je, stejně jako v Norsku, Model 3 od americké automobilky Tesla. Úspěch ve Švédsku slaví také Renault se svým vozem Zoe a Kia s modelem NIro, což jsou auta, která se umístila na druhém, respektive třetím místě. Významné prodeje zaznamenávají také Nissan Leaf, BMW i3, Model S od Tesly nebo Kona a Ioniq z řady jihokorejské automobilky Hyundai.
Cíle Švédska jsou velmi ambiciózní
Země cílí na to, aby se v roce 2045 stala uhlíkově neutrální a elektrifikace dopravy je jedním z opatření, díky kterým se to má podařit. V plánu je úplný zákaz prodeje vozidel se spalovacím motorem, který by měl vejít v platnost v roce 2030, což je mimochodem o pět let později než v sousedním Norsku. Do konce příští dekády by na švédských silnicích mělo podle výhledu jezdit zhruba 2,5 milionu elektrických vozidel a hybridů.
Nárůst kalí problémy s dobíjením
Místo toho, aby švédská vláda slavila úspěch svých opatření, řeší problémy, které nárůst počtu elektromobilů přinesl. Majitelé těchto vozidel je totiž nemají kde dobíjet. Především ve velkých městech je nedostatek dobíjecích stanic. Větší množství dobíjení elektrických aut zároveň způsobuje přepětí přenosové soustavy. Společnosti, které dobíjecí stanice budují, musí o připojení k síti bojovat s městskou infrastrukturou a domácnostmi.
Tyto problémy navíc nastaly už v době, kdy je počet elektromobilů na švédských silnicích ještě výrazně nižší, než je plánováno v budoucnu. Vláda země slíbila rozsáhlé investice do budování infrastruktury, nicméně zlepšení stavu může trvat několik let.
Nevyhnutelné jsou investice do rozvodné sítě
Problém nepředstavuje ani tak vybudování dobíjecích stanic, ale rozvodná síť samotná. Například společnost Ellevio AB, která spravuje její část, se domnívá, že investice do modernizace rozvodné sítě byly nedostatečné. Některá opatření přitom nelze příliš urychlit – v některých místech proto nejspíš nebude možné výrazně navýšit dobíjecí kapacity až do roku 2030. Švédsko se navíc potýká s tím, kde energii na dobíjení zajistit. Přestože aktuálně asi 10 % celkové produkce vyváží, domácí poptávka roste mnohem rychleji, než se předpokládalo.
Bude tedy velmi zajímavé sledovat ve Švédsku další vývoj situace s elektromobily. Výrazné investice do instrastruktury jsou na pořadu dne, otázka je, jak rychle se vše podaří napravit a do jaké míry případná nespokojenost současných uživatelů poškodí elektromobilitu v zemi jako celek. Důležitá bude také komunikace státu směrem k veřejnosti, kterou lze dát za příklad právě v sousedním Norsku – vedení Osla v minulosti požádalo obyvatele, aby dočasně odložili nákup elektromobilů, protože v tu chvíli nebyla dostatečná kapacita na dobíjení.
Švédsko testuje silnice, které dobíjejí projíždějící vozidla
Země jinak patří v otázkách elektromobility mezi skutečné průkopníky. Již v loňském roce otevřela jako první na světě silnici, která umí dobíjet baterie projíždějících elektromobilů. Zatím se jedná o dvoukilometrový úsek poblíž Stockholmu spojující letiště a nedalekou průmyslovou zónu. V silnici jsou zapuštěné elektrické koleje, z nichž se energie přenáší pomocí pohyblivého ramene, které je připojeno ke spodní části automobilu.
Pozadu nezůstává ani veřejná doprava. Poblíž města Lund vyroste kilometrová silnice, která bude prostřednictvím speciální kolejnice dobíjet upravené autobusy. Spojení mezi kolejnicí a autobusem bude probíhat bezdrátově. Další systém bezdrátového dobíjení, tentokrát pro všechny typy elektromobilů, bude testován na zhruba 1,6 km dlouhém úseku na ostrově Gotland.
Ani tyto moderní projekty však elektromobily ve Švédsku nemusí zachránit. Dokud takové silnice nebudou reálně fungovat po celé zemi, což je spíše hudba daleké budoucnosti, bude pro potenciální uživatele mnohem důležitější skutečnost, zda a jak rychle mohou svá vozidla dobít.
