Bude Česká republika podporovat pořízení elektromobilů?
Elektromobily se zatím v České republice netěší velké popularitě. Za to může více faktorů, nicméně jedním z hlavních je absence státní podpory a zvýhodnění pro tuto skupinu aut, což je běžnou praxí v zahraničí. Jedná se o neměnný stav nebo bude Česko také podporovat pořízení elektromobilů?
V prodejích elektromobilů Česko zaostává
Česká republika patří k zemím, kde se elektromobily etablují jen velmi pomalu a v minimálním množství. Podíl elektrických vozidel na celkovém prodeji osobních aut v roce 2018 činil 0,24 %, což je hluboko pod průměrem evropských zemí. Pro srovnání – v Rakousku to byla 2,5 %, v Německu 2 % a letošní rok značí další výrazný nárůst.
Samostatnou kapitolou je pak Skandinávie, zejména Norsko, kde podíl elektromobilů u nově prodaných aut atakuje u nás jen těžko představitelných 50 %. Na Islandu je to téměř jedna pětina a i ve Švédsku nebo ve Finsku se tato hranice pohybuje kolem osmi, respektive pěti procent.
V zahraničí se využívají různá zvýhodnění
Státy, kde se elektromobily uchytily a nadále zažívají boom, mají jedno společné – nákup elektromobilů, případně jejich provoz, nějakým způsobem zvýhodňují. Jako příklad si opět můžeme vzít Norsko. To je s elektromobily dokonce tak daleko, že v aktuálním plánu počítá s tím, že v roce 2025 zcela ukončí prodej aut se spalovacím motorem.
V Norsku se na elektromobily nevztahují dovozní cla a daň z přidané hodnoty. Řidiči elektromobilů jsou zproštěni poplatků za registraci vozidla a až do nedávna nemuseli platit mýtné. V hlavním městě Oslu mohou elektromobily v případě zácpy využít pruhy pro autobusy. Výjimkou nejsou bezplatná parkování pro elektrická vozidla.
Schyluje se k podobným opatřením v České republice?
Podle všeho nikoliv. Premiér Andrej Babiš letos zopakoval, že vláda nemá v plánu zvýhodňovat nákup elektromobilů soukromým osobám, protože by to stejně jen zaplatili daňoví poplatníci. Za dostatečnou považuje podporu v podobě vypsaných pobídek pro podnikatele a úřady v řádech stamilionů. Další investice především do infrastruktury elektromobilů jsou podle něj vyčleněny v rámci peněz z Evropské unie. Za ty mají být vybudovány zejména dobíjecí stanice.
Emise produkované vozidly se musí rapidně snížit
Státy Evropské unie si přitom odsouhlasily přísná pravidla na omezení emisí oxidu uhličitého. S cílem snížit emisní limity do roku 2030 o 37,5 % byla dohodnuta povolená množství CO2 na kilometr jako průměr mezi všemi prodanými auty. Výrobci automobilů musí podle těchto závazků do roku 2021 snížit emise nově vyráběných aut na 95 gramů oxidu uhličitého za ujetý kilometr z aktuálních 130 gramů. Do roku 2030 musí tato hodnota klesnout pod hranici 60 gramů na kilometr. Za každý gram CO2 navíc hrozí automobilkám pokuty.
Pro příklad první stanovená hranice v podobě 95 gramů oxidu uhličitého za ujetý kilometr odpovídá průměrné spotřebě zhruba 4,1 litru benzínu a 3,5 litru nafty na 100 kilometrů. Dosáhnout tohoto průměru napříč všemi prodanými auty bez elektromobilů je naprostá utopie, na čemž se shodují i samotní výrobci. Problémem je, že bez státního zásahu jsou elektromobily stále výrazně dražší než auta se spalovacím motorem, což odrazuje potenciální kupce.
Jsou emisní cíle pro ČR dosažitelné?
S ohledem na stanovené limity oxidu uhličitého by tuzemské automobilky musely v roce 2025 vyrábět přibližně 400 tisíc elektromobilů ročně. Pro to, aby bylo možné zmiňované cíle naplnit, bude potřeba úzká spolupráce výrobců a národních států. Na tom se shodují všichni zainteresovaní z řad výrobců, Sdružení automobilového průmyslu a také politiků.
Předseda Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar považuje za nutné rozšíření aktuální podpory ze strany státu. Ta podle jeho názoru nemusí nutně znamenat přímo daňové zvýhodnění, ale například zavedení zrychleného odepisování nebo podporu firemních flotil. Zároveň je podle jeho názoru nutné navýšit investice do dobíjecí infrastruktury. Přestože v tomto ohledu uznává výrazné zlepšení v posledních letech, bude v České republice podle odhadů v roce 2025 chybět okolo tří tisíc dobíjecích stanic. V roce 2030 dokonce ještě desetkrát více. Vychází přitom z výpočtu, že na každých deset elektromobilů by měla fungovat jedna veřejná dobíjecí stanice.
Budování infrastruktury pro nabíjení je důležité
Kvalitní infrastruktura je jednou ze základních podmínek rozvoje elektromobility. Naposledy se o tom přesvědčili ve Švédsku, kde stát po vzoru Norska nabídl majitelům elektrických aut řadu zvýhodnění a úlev. V prvních měsících letošního roku tak došlo k výraznému nárůstu prodejů elektrických vozidel, který odhalil nedostatečné dobíjecí kapacity zejména ve Stockholmu a v dalších velkých městech.
Babiš má obavy z dopadů na průmysl
To, že se Česká republika k závazkům na snižování emisí hlásí, potvrzuje i český premiér, byť má v tomto ohledu obavy z možných dopadů na evropské národní ekonomiky. Jen v České republice tvoří automobilový průmysl zhruba 9 % HDP a zaměstnává kolem 170 tisíc osob. Přesto podle Babiše není zvýhodnění nákupu elektromobilů u fyzických osob na pořadu dne, byť se to v budoucnu může změnit. Zároveň vyjádřil znepokojení nad tím, že Evropská unie stanovuje svým firmám přísnější limity než USA nebo Čína, kde přitom dochází k většímu znečišťování ovzduší.
Kritici elektromobilů poukazují na to, odkud se elektřina pro pohon auta bude brát. V České republice se aktuálně skoro polovina vyrábí z uhlí, obnovitelné zdroje představují jen 10 %. Zmiňované Norsko vyrábí až 99 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů.
