Elon Musk poodhalil své plány. Propojí startup Neuralink mozek s počítačem?
Že by se Elon Musk nudil? Současný šéf vlivných společností Tesla Motors a SpaceX, někdejší spoluzakladatel platebního systému PayPal a autor návrhu futuristického dopravního systému Hyperloop přichází s novou vizí. Ta spočívá v propojení lidského mozku s počítačem. V realizaci kontroverzního nápadu mu má pomoci startup Neuralink. Co Musk plánuje? A v čem by nová technologie měla být přínosná?
Elon Musk, zdroj úvodní fotografie: Digitaltrends.com
Ačkoliv se stále trochu tajemný projekt Neuralink, jehož cílem je propojit lidský mozek s počítačem, nachází v počáteční fázi své existence, vzbudil v médiích poměrně značný rozruch. Proč? Důvody jsou hned dva: prvním z nich je nepochybně činorodá osoba technologického vizionáře Muska a druhým fakt, že vize propojení člověka a stroje je přitažlivá a kontroverzní zároveň.
Cílem startupu je vyvinout miniaturní zařízení, které by mohlo být implantováno do mozku, aby umožnilo navázat spojení mezi lidskou bytostí a chytrým softwarem. K čemu by takové propojení mělo být dobré? Dokázalo by například zlepšit paměť nebo umožnit bezdrátové propojení mezi lidskou myslí a počítačem či jiným elektronickým přístrojem. Jinými slovy by tak lidé mohli přímo, tedy bez nutnosti jakéhokoliv rozhraní, komunikovat se stroji a ovládat je pouhou myšlenkou. Dalším krokem by pak mohlo být samotné odhalování myšlenek, případně jejich vnuknutí.
Spekulace o tom, že Musk opět něco chystá, se objevují prakticky neustále, ale v posledním půlroce ještě zesílily. A tak se mohli fanoušci technologií jen dohadovat, o co tentokrát půjde. Jestli o další projekt v rámci Tesla Motors či SpaceX, nebo úplnou novinku. U Muska zkrátka jeden nikdy neví. Pravdou ale je, že už v minulosti několikrát pronesl, že si není jistý, jak lidstvo zvládne držet krok s nebývalým rozmachem technologií. Musk se také nechal slyšet, že lidé budou postupem času nuceni hledat užší spojení mezi biologickou a digitální inteligencí.
Překročí projekt hranice medicíny?
Umístění sofistikovaných elektronických implantátů a nejrůznějších elektrod do mozku pacientů už nyní umožňují některé moderní medicínské postupy. Jejich cílem je stimulovat konkrétní mozková centra, a tak mírnit například příznaky či postup Parkinsonovy choroby, epilepsie a dalších neurodegenerativních onemocnění
Pacientů, kteří podobný zákrok podstoupili, je ovšem stále jen hrstka. I sami lékaři k takto invazivním operacím, které mohou negativně a nevratně ovlivnit fungování mozku, přistupují s velkou obezřetností a zpravidla jen tehdy, kdy se pro pacienta jedná o poslední záchranu. I když moderní medicína kráčí mílovými kroky kupředu, nad lidským mozkem, se všemi jeho centry, zákoutími a svazky nervů, se stále vznáší řada otazníků, což přiznávají i ty největší kapacity z oblasti neurovědy.
Vize bude must obstát před legislativou a etikou
Ačkoliv se tedy na první pohled může zdát, že Musk až příliš sleduje sci-fi filmy, opak je pravdou. Jeho vize vůbec není nereálná, ale v každém případě bude vyžadovat intenzivní výzkum se zapojením odborníků z celé řady osvětví a celou řadu dílčích testů, které mohou trvat douhé roky.
Až projekt získá reálnější obrysy a potvrdí se, že jeho cílem je skutečně implantovat lidem do lebky miniaturní elektrody, je pravděpodobné, že narazí také na etické a legislativní překážky. A navíc - pro mnoho lidí není představa cizího tělesa v mozku, byť by měl vylepšovat jeho fungování, ani trochu lákavá.
Není pravděpodobné, že by se Musk chystal vytvořit vlastní armádu vražedných kyborgů. I přesto by byla technologie, o níž se v souvislosti s Neuralinkem spekuluje, nepochybně zneužitelná, a tedy potenciálně nebezpečná. Bude možné takové riziko legislativně ošetřit? I proto bude zajímavé vývoj startupu a jeho dílčí kroky nadále sledovat. Musk prostřednictvím svého účtu na Twitteru slíbil, že bližší informace odhalí už příští týden. A tak se nabízí otázka, jestli půjde o reálný plán, nebo vypečený aprílový vtípek.
