Isaac Newton: Zákony gravitace prý skutečně objevil díky padajícímu jablku
Zakladatel exaktní vědy, fyzik, matematik, astronom a teolog Isaac Newton toho má ve svém životopisu opravdu hodně. Ačkoli od jeho smrti uplynulo již bezmála 300 let, stále se řadí mezi nejvlivnější osobnosti dějin vědy i lidstva obecně. Proslavil jej zákon všeobecné gravitace a tři pohybové zákony, které objevil. Mezi zajímavosti patří jeho působení v královské mincovně a boj proti penězokazům.
Isaac Newton je známý především historkou s jablkem, které mu prý jednoho dne spadlo ze stromu přímo na hlavu. Tento zážitek jej pak měl přivést až k odhalení gravitačních sil.
Jablko Newtonovi na hlavu zřejmě nikdy nespadlo, padající jablka při procházce v ovocném sadu však pro něj zřejmě byla skutečně inspirací pro jeho nejznámější vědecké teorie.
Isaac Newton: Životopis geniálního vědce
Isaac Newton se narodil 4. ledna 1643 ve Woolsthorpu ve východní Anglii. Otce nepoznal, ten totiž zemřel ještě před Isaacovým narozením.
Velkou část dětství o něj pečovali jeho prarodiče. Matka se podruhé vdala, Isaac tak postupně získal tři nevlastní sourozence. Jeho matka ho chtěla dostrkat k tomu, abys se stal farmářem, ale Isaac monotónní práci na farmě nenáviděl. Nejprve navštěvoval vesnickou školu, později pokračoval na „střední“ škole v Granthamu, kde se připravoval také na následná studia v Cambridgi, kde začal roku 1661 za podpory svého strýce studovat na dodnes proslulé Trinity College.
Anketa
Díky morové epidemii (1665 - 1667), během které byla univerzita zavřená, se Newton vrátil domů. Na rodném statku nezahálel a místo toho začal naplno rozvíjet svoje vědecké myšlenky. Přišel s teorií gravitace, vynalezl diferenciální počet a věnoval se také optickým jevům. Roku 1667 pak rovnou získal stálé místo na Trinity College.
Jak to bylo s jablkem? Isaac Newton přinesl teorii gravitace
Panují dohady o tom, jestli padající jablka, která Newtona inspirovala, pozoroval na zahradě školy v Cambridgi, nebo doma ve Woolsthorpu. Z hlediska objevu, který díky tomu učinil, je to ale vcelku nepodstatné.
Vše začalo tím, že si začal klást otázku, jak je možné, že jablka padají vždy kolmo k zemi. Zákon všeobecné gravitace pak Newton mimo jiné popsal ve svém stěžejním díle Matematické principy přírodní filozofie (Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica), kterým zároveň také položil základy klasické mechaniky. Někteří dokonce Newtonovy „Principy“ považují za nejdůležitější dílo celé historie moderní vědy.
Newton se věnoval také psaní teologických a alchymistických prací
Ačkoli z hlediska způsobu myšlení byl Newton na svoji dobu mimořádně pokrokový, zároveň byl silně pobožný. Jeho vědecké objevy pro něj ale nebyly v rozporu s vírou v boha. Samotnou gravitaci třeba chápal jako přímou boží akci, stejně tak jako všechny ostatní fyzikální síly a jevy. V bibli se dokonce pokoušel nalézat vědecké informace, o čemž svědčí i Newtonova osobní kopie bible krále Jakuba, která se nachází v knihovně Trinity College v Cambridge. Kniha je popsána mnohými poznámkami a obsahuje asi 500 značek směřujících k pasážím, které Newtona obzvláště zaujaly. Z velké části jde o texty poukazující na jeho bádání v oblasti teologie, chronologie, alchymie a přírodní filozofie.
Není tedy asi žádným překvapením, že i když je Newton známý hlavně pro svá díla zabývající se fyzikou a matematikou, věnoval se také psaní teologických či alchymistických prací a dokonce i okultních studií.
Newton například detailně studoval Šalamounův chrám a dokonce mu zasvětil celou jednu kapitolu v díle The Chronology of Ancient Kingdoms Amended. V tomto díle věnoval také několik pasáží bájné Atlantidě.
Některé ze svých prací však Newton nikdy nepublikoval a na světlo světa se dostaly až tehdy, když byly v roce 1936 vydraženy společností Sotheby's. Materiály, známé jako „Portsmouth Papers“, sestávaly z 329 Newtonových rukopisů. Přibližně třetina obsahu by se přitom dala označit jako alchymistická. Některé z těchto dokumentů naznačují, že se Newton velmi zajímal o takzvaný kámen mudrců, což měl být materiál, který dokáže proměnit kovy ve zlato. Další z textů zase směřují k tomu, že se snažil přijít na kloub dokonce i elixíru života.
Mnoho z Newtonových alchymistických textů však mohlo být zničeno při požáru v jeho laboratoři, takže je dost možné, že rozsah jeho práce v této oblasti byl mnohem větší, než dnes tušíme.
Newtonův gravitační zákon
F = k . (m1 . m2) / r2
(F = gravitační síla, k = gravitační konstanta, m1 = hmotnost jednoho tělesa, m2 = hmotnost druhého tělesa, r = vzdálenost středů obou těles)
Které fyzikální zákony známe díky Newtonovi?
Kromě gravitace Newton proslul také svými pohybovými zákony.
1. Zákon setrvačnosti
Těleso zůstane v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud není vnějšími silami nuceno takový stav změnit.
2. Zákon síly
Jestliže na těleso působí síla, pak se pohybuje se zrychlením, které je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa.
3. Zákon akce a reakce
Vzájemné působení těles je vždy stejně velké a míří opačným směrem.
Má Isaac Newton na kontě i nějaké vynálezy?
Isaac Newton položil základy dnešní vědy, rozvinul celou řadu vědeckých teorií a popsal četné fyzikální zákony. Nebyl to tedy vynálezce v pravém slova smyslu, přesto však pár věcí vynalezl či zkonstruoval.
Třeba díky svému zrcadlovému dalekohledu, který sestrojil, byl roku 1672 zvolen členem Královské společnosti a o mnoho let později byl pak i jejím předsedou. V roce 1705 byl dokonce za svoje zásluhy vědě povýšen do rytířského stavu. Stal se také poslancem anglického parlamentu.
Od roku 1696 působil jako dozorce a později ministr v královské mincovně v londýnském Toweru. Byl známý svým tvrdým postupem proti penězokazům, dokonce jich prý několik dostal na popraviště.
Práce v mincovně byla finančně velmi výnosná, díky čemuž se nakonec vzdal profesury v Cambridgi a přestěhoval se nastálo do Londýna, kde o mnoho let později dne 31. března 1727 také zemřel.
| Profil osobnosti: | Issac Newton |
| datum narození: | 4. 1. 1643 |
| národnost: | anglická |
| profese: | fyzik a matematik |
| čím se nejvíce proslavil: | zákon gravitace, 3 pohybové zákony |
| další přínos: | popis pohybu těles ve vesmíru, objev barevného spectra světla, základy diferenciálního a integrálního počtu, základy diferenciálních rovnic |
| slavný citát: | Pomocí výpočtů dokážu předpovědět pohyb nebeských těles, ale neumím odhadnout šílenost lidí. |
| datum úmrtí: | 31. 3. 1727 (ve věku 84 let) |
Více o Newtonovi
- Newtonovy vědecké spisy dostupné online v angličtině: Newton Project nebo Newton Papers nebo Project Gutenberg
- Newtonova díla formou audioknih na LibriVox (opět v angličtině)
- Dokumentární film Tajný život Issaca Newtona dostupný na Youtube
- Vědecký ústav na Cambridgeské univerzitě pojmenovaný po vědci Ústav Issaca Newtona pro matematické vědy
- Tip na výlet: rodný dům Issaca Newton v anglickém regionu Lincolnshire (zhruba 2 hodiny cesty autem z Londýna)
Zdroje: TheGuardian, History.com, Encyklopedia Britannica
