Nikola Tesla: Geniální objevy a vynálezy pána blesků obdivujeme dodnes
Svérázný vědec Nikola Tesla proslul vynálezy, díky kterým mohly vzniknout technické a společenské fenomény jako je televize, dálkové ovládání nebo mobilní telefony. Byl to podivín, trápily jej psychické problémy a štítil se lidí, přesto jej mnozí dodnes považují za největšího génia všech dob. Jeho životopis je protkán četnými záhadami. Víte, u koho nejspíš skončil Teslův vynález paprsek smrti?
Fotografie: Laslovarga (vlastní dílo) [CC BY-SA 4.0], via Wikimedia Commons
Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 ve vesnici Smiljan v dnešním Chorvatsku, měl však srbské kořeny. Jeho otec byl pravoslavný kněz, matka byla prakticky založená, vynikala v ručních pracích a zhotovila řadu domácích zlepšováků a vynálezů.
Mladý Nikola se měl také stát knězem, k čemuž ale nakonec shodou okolností nedošlo a místo toho se vydal studovat fyziku a matematiku na polytechniku ve Štýrském Hradci. Později krátce studoval i na Karlově univerzitě v Praze. Přes prvotní úspěchy nakonec studia opustil kvůli neshodám s profesorem.
Nikola Tesla: Životopis „pána blesků“
Životopis proslulého fyzika, elektrotechnika a vynálezce Nikoly Tesly může sloužit jako názorný příklad toho, že genialita se automaticky nepojí s bohatstvím a životním štěstím.
Fotografie: Laslovarga (vlastní dílo) [CC BY-SA 4.0], via Wikimedia Commons
Tesla nedokázal své, byť přelomové, vynálezy dobře zpeněžit, zadlužoval se a občas také důvěřoval nesprávným lidem, mezi které patřil i Thomas Alva Edison, zastánce stejnosměrného proudu, který později zasvětil velkou část života zesměšňování a diskreditaci Teslových myšlenek a objevů.
Válka proudů udělala z Tesly a Edisona líté nepřátele
Edison si původně Teslu najal, aby zefektivnil jeho nevýkonné motory, za což sliboval tučnou odměnu. Když Tesla svůj úkol dokončil, Edison odmítl svoji část dohody splnit. Výsledkem byla Teslova okamžitá výpověď a přechod na stranu Edisonova obchodního konkurenta George Westinghouse, který se rozhodl podporovat Teslův koncept střídavého proudu.
Střet dvou koncepcí reprezentovaný konkurenčním bojem těchto dvou magnátů vešel do dějin jako „válka proudů“, ze které vyšel vítězně proud střídavý. Ne tak již Tesla, který Westinghousovi své patenty levně prodal, a z jeho vynálezů tak opět profitovali jiní.
Všechny vynálezy Nikoly Tesly asi neznáte. Má jich na kontě přes 300
Tesla byl průkopníkem bezdrátové techniky, v mnoha ohledech v této oblasti překonal i Guglielma Marconiho. První pokusy s bezdrátovým přenosem signálů uskutečnil již v roce 1891, dva roky před Marconim, který za vynález bezdrátového přenosu získal Nobelovu cenu.
Anketa
Až mnohem později v roce 1943 byl patent na tuto technologii přiznán Teslovi, bylo to však tři měsíce po jeho smrti.
Kdo si hraje s blesky, občas dostane ránu
Dalším velkým objevem byl tzv. Teslův transformátor, který patří dodnes k pilířům vysokofrekvenční techniky. Používá se např. v televizorech nebo rozhlasových přijímačích. V roce 1899 si Tesla vybudoval experimentální laboratoř v městečku Colorado Springs, kde pokračoval s výzkumy zaměřenými především na bezdrátový přenos elektrické energie.
Byl fascinován blesky, které se snažil vytvořit uměle. Jednou byl prý i bleskem zasažen, mnohokrát pak při pokusech schytal ránu elektrickým proudem.
Zajímavosti a záhady kolem Nikoly Tesly
Kolem Teslových objevů je záhadné téměř vše. Už jen způsob, kterým údajně přicházel ke svým vynálezům je až mysteriózní.
Fotografie: By Sayran007 (vlastní dílo) [CC BY-SA 4.0], via Wikimedia Commons
Tesla již od dětství prožíval zvláštní psychické stavy, které mnozí označují jako duševní nemoc. Před očima vídal záblesky světla, ve kterých se mu zjevovaly různé vize včetně technických nákresů jeho dalších vynálezů. Na základě takového vnuknutí prý sestrojil třeba svůj asynchronní elektromotor, který patří k jeho největším objevům.
Tesla se také hodně vyjadřoval k budoucnosti a jak můžeme posoudit až dnes, byl mimořádně schopným vizionářem. Vcelku přesvědčivě totiž popsal dnešní mobilní telefony i bezdrátové datové přenosy, způsob jejich použití i to, jakou společenskou revoluci s sebou přinesou.
Předpověděl také nástup umělé inteligence, která změní svět. Není se tak čemu divit, že se můžeme setkat s názory, že Tesla disponoval nadpřirozenými schopnostmi, nebo že byl dokonce vyslancem mimozemšťanů.
Teslův vynález „paprsek smrti“ možná získala FBI
Záhady panují také kolem některých jeho vynálezů, o které se zajímaly různé tajné služby vzhledem k možnosti jejich vojenského využití. Tesla byl pacifista a svými vynálezy chtěl přispět ke světovému míru.
Přesto se však s jeho jménem spojuje mýty opředený vynález nazvaný „paprsek smrti“, který měl být schopen sestřelovat nepřátelská letadla na obrovské vzdálenosti. Není však jasné, zda takový vynález skutečně existoval. Všechny zápisky a poznámky po Teslově smrti totiž zabavila FBI a k veřejnosti se nikdy nedostaly.
Tesla se také mimořádně zajímal o zachytávání elektřiny ze vzduchu včetně jejího bezdrátového přenosu. Při jednom z pokusů svého nového vynálezu měl prý na Sibiři způsobit obří explozi známou jako Tunguzská katastrofa, jejíž příčiny nebyly doposud věrohodně vysvětleny a stále patří k velkým záhadám.
Lidé byli Teslovi odporní. Trochu se podobal Sheldonovi
Nikola Tesla žil jako podivín, se kterým ostatní těžko vycházeli. Za celý život zřejmě neměl vážný vztah se ženou a manželství by podle jeho slov představovalo příliš velké rozptýlení ve vědecké práci. Někteří ale za tímto Teslovým rozhodnutím vidí jen strach ze vztahů a z blízkého kontaktu.
Fotografie: MayaSimFan [GFDL, CC-BY-SA-3.0 or CC BY-SA 2.5-2.0-1.0], via Wikimedia Commons
Dotek jiného člověka mu byl velmi nepříjemný. Pokud již někomu musel podat ruku, šel se pak co nejdříve umýt. Obsedantní chování se u něj projevovalo i v dalších oblastech života, třeba se dožadoval vždy určitého počtu ubrousků či ručníků. Možná se tvůrci komediálního seriálu Teorie velkého třesku inspirovali při vymýšlejí postavy fyzika Sheldona právě v Teslovi.
Spřízněnou duši našel geniální vědec v holubici
Nikola Tesla prožíval závěrečná léta svého života v New Yorku, spával po hotelech, sužován nedostatkem peněz. Stal se vegetariánem, protože konzumaci masa považoval za nehospodárnou a také byl přesvědčen o pozitivních účincích rostlinné stravy na fyzický i duševní výkon.
Fotografie: Gampe [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons
Nejraději trávil čas ve společnosti místních holubů, které si velmi oblíbil snad právě pro jejich přátelskou povahu a mimořádně vysokou inteligenci, kterou díky vlastní genialitě dokázal ocenit.
Obzvláště intenzivní vztah pak navázal s bílou holubicí, kterou dle svých slov měl rád tak, jako když muž miluje ženu. Po personálu hotelů prý požadoval, aby mu pro „jeho“ holuby připravovali speciální krmné směsi, které sám sestavoval.
Na pokoj si také nosil zraněné holuby, kterým pomáhal s vyléčením. Holubi byli Teslovými posledními přáteli, zemřel lidmi opuštěn v New Yorku 7. ledna 1943 ve věku 86 let.
Seznamte se s Teslou více v muzeích, které se mu věnují
Chcete se vydat po stopách tohoto velkého vynálezce a zjistit o jeho životě něco více? Až vyrazíte na výlety po Evropě, navštivte muzea, která vám Teslu a jeho nápady přiblíží.
Muzeum Nikoly Tesly ve Smiljanu v Chorvatsku
Smiljan je vesnička asi 7 km západně od Gospiće, pod který také administrativně spadá. Nachází se zde malé muzeum, které je věnováno Teslovi, jakožto místnímu rodákovi. V areálu muzea najdete kostelík se hřbitovem, rodný dům Tesly, expozice a laboratoř s bezdrátovým přenosem proudu. Dozvíte se zde nejen detaily z Teslova života, ale také něco málo o historii Evropy. Menší návštěvníky pak určitě budou zajímat funkční modely Teslových vynálezů.
Nikola Tesla Museum v Srbsku
Do Teslova muzea v Bělehradě se můžete podívat každý den mimo pondělky. Nabídne vám komentovanou prohlídku v srbštině či angličtině, seznámení s historií rodu Tesla a samozřejmě také několik fyzikálních pokusů. Muzeum je spíše menší, stejně jako to Chorvatské, takže by mělo bohatě stačit, pokud si na návštěvu vyčleníte přibližně hodinku.
Výstava Nikola Tesla – Mind from the Future
Pokud vám do vašeho cestovatelského plánu nesedí ani jedno z muzeí, zkuste si pohlídat termín výstavy Mind from the Future, která cestuje po celém světě. V současné době je k vidění v Budapešti v Muzeu Vědy, Technologie a Transportu. Po prázdninách pak bude putovat po celém světě, konkrétně na místa, kde po sobě Nikola Tesla zanechal nesmazatelnou stopu – do Paříže, Prahy, New Yorku a nakonec na EXPO do Dubaje.
Tesla ve filmu
Teslův příběh je opravdu pozoruhodný, takže není divu, že se hned několikrát objevil na stříbrném plátně. Naposledy v roce 2020 ve filmu pojmenovaném velmi jednoduše – Tesla. Pána blesků si zde zahrál Ethan Green Hawke, jeho oponenta, slavného Edisona ztvárnil Kyle MacLachlan. Postava Tesly je však klíčová i ve filmu The Current War, který vyšel v roce 2017. Podobně, jako v prvním zmiňovaném snímku, je zde jedním z hlavních námětů soupeření vynázeců, nutno však zmínit, že u fanoušků Tesly film příliš neuspěl. Kritizují hlavně to, že Edison byl v celém příběhu vykreslen v mnohem lepším světle než pán blesků Tesla.
Profil osobnosti: | Nikola Tesla |
datum narození: | 10. 7. 1856 |
národnost: | srbská a americká |
profese: | vynálezce a elektrotechnický inženýr |
čím se nejvíce proslavil: | sestrojení generátorů a dalších zařízení využívajících střídavý proud |
další přínos: | elektromotor, výzkum bezdrátového přenosu elektřiny, základy pro pozdější objev radaru + 200 dalších patentů |
slavný citát: | Je mi jedno, že mi ukradli můj nápad. Vadí mi, že nemají žádné vlastní nápady. |
přezdívka: | pán blesků |
datum úmrtí: | 7. 1. 1943 (ve věku 86 let) |
Nejznámější citáty pána blesků
„Nezajímá mě, že mi ukradli můj nápad. Vadí mi, že nemají svůj vlastní.“
„Být sám, to je tajemství vynálezů, být o samotě, to jsou ty chvíle, kdy se rodí myšlenky.“
„Ze všech věcí na světě mám nejraději knihy.“
„Kdyby se tvá nenávist mohla proměnit v elektřinu, rosvítila by celý svět.“
„Nemyslím si, že bych dokázal vyjmenovat moc skvělých vynálezů, které byly vymyšleny ženatým mužem.“
„Co jeden nazývá bohem, je pro jiného zákon fyziky.“