Elektromobily vpřed. Odborníci z Eindhovenu srážejí kritiku německých automobilek
V minulých letech byly vypracovány a následně zveřejněny studie, které zkoumaly, jaký mají elektromobily vliv na životní prostředí. Paradoxem ovšem bylo, že je financovaly převážně automobilky profitující z výroby běžných automobilů.
Německé automobilky proti elektromobilitě
Studie předložené veřejnosti, které vypracoval ADAC, ÖAMTC, Buchal a další tvrdí, že elektromobil není řešením skleníkových plynů. Udávají ve svých studiích mnoho důvodu, jako je vysoká produkce CO2 při výrobě baterie či její krátkou životnost. Všechny tyto dokumenty, ale napadají vědci z Eindhovenu ve své vlastní studii, kde poukazují na to, že měření proběhlo nesprávně.
Studii dělí do několika přehledných bodů, kde se vyjadřují k tomu, že byla nesprávně vyhodnocena produkce skleníkových plynů při provozu elektromobilů, dále byly použity zastaralé údaje k posouzení životnosti baterií a celkově se německé automobilky dle nich omezeně dívají na vývoj energetického mixu. Odborníci z Eindhovenu naopak předpokládají, že se energetický mix bude postupem času měnit dle Pařížské dohody.
Názory Eindhovenské univerzity
Hlavní problém, na který vědci poukazují, jsou zastaralá data a hodnoty, které studie používají. Čerpají hlavně z dokumentu z roku 2017. Tehdy totiž vznikla tzv. Švédská studie. Elektromobilita ale od té doby výrazně pokročila a používání hodnot z minulých let by mohlo být zavádějící.
Taková práce s informacemi by byla adekvátní, kdyby žádné novější studie neexistovaly. V pozdějších letech jich ale vzniklo hned několik, na kterých se dá odborná práce stavět.
Technická univerzita využila převážně statistiky a testy z roku 2019, jako je měření EPA, které nabízí zcela jiné informace než jejich předchůdci z předešlých let.
Zdroj energie
Jako hlavní problém hodnotí německé automobilky únik skleníkových plynů při výrobě baterie do elektromobilů. Hodnoty z roku 2017, které se nacházejí ve Švédské studii, se ale značně liší od současné situace. Používají se nové procesy pro výrobu včetně šetrnějších chemikálií, ale také se hledají náhradní materiály, aby byl dopad na životní prostředí co nejnižší.
Baterie také v dnešní době nabízejí delší životnost, než tomu bylo před pár lety, čímž se stávají více ekologickými. Německé studie zmiňují životnost 150 000 km, ale Eindhovenská univerzita dokládá až 250 000 km. Aktivně se také řeší problém jejich recyklace, který by do budoucna mohl přinést výrazný krok kupředu.
Technická univerzita pevně věří, že otázka recyklace je posledním závažným tématem, které stojí v cestě expanzi elektromobilů. Stejně jako byla kdysi potřeba nahradit koňskou sílu automobily, vidí autoři studie potřebu nahradit automobily na fosilní paliva ekologickými elektromobily.
Odborníci z univerzity dokonce připomínají hnojovou krizi z roku 1894, kdy lidé kvůli nepořádku spojenému s koňskou dopravou začali přemýšlet, jaké udělat změny. I tehdy hledali alternativní možnost, která by jim pomohla s přepravou.
Nepřesná data
Vědce z Eindhovenské univerzity zaráží také fakt, že německé automobilky značně podceňují škodlivost automobilů, které fungují díky fosilním palivům. Zatímco pro elektromobily využívají starší data, pro popis běžných automobilů zmiňují nejnovější laboratorní testy, které však nemusí být tak objektivní, jak se zdá, jelikož je financují ty stejné firmy, které studie vydávají.
Eindhovenská univerzita se snažila být objektivní a využila nezávislá data EPA, ta ovšem ukázala, že jsou na tom běžné automobily s produkcí skleníkových plynů mnohem hůře, než bylo německými automobilkami předkládáno, a to hlavně z toho důvodu, že do hodnot nezapočítaly škody při získávání ropy a výrobě paliva.
Budoucnost bez fosilních paliv
I když je možné, že se výroba automobilů bude snažit přizpůsobit současným požadavkům životního prostředí, je tento přechod podle vědců z Eindhovenu příliš nákladný, a to nejen finančně. Podle nich může být dosaženo zlepšení, ale běžné automobily jezdící na fosilní paliva nemohou využívat zelenou energii, jak je to plánováno do budoucna.
Nabíjení elektromobilů se totiž s postupem času stává ekologičtějším. Samotná elektřina se totiž získává novými způsoby, které jsou pro životní prostředí přijatelnější. Také Pařížská dohoda zavazuje státy k tomu, aby využívaly více obnovitelných zdrojů. Mnoho elektromobilů tak čerpá energii do své baterie ze solárních nebo větrných elektráren.
Výsledkem zkoumání technické univerzity je zjištění, že elektromobily vyprodukují o padesát, ale až osmdesát procent méně skleníkových plynů než automobily, které jezdí na běžné fosilní palivo.
Pařížská dohoda
Obsáhlý dokument se zaměřuje na státy EU a zavazuje je k tomu, aby výrazně snížily produkci skleníkových plynů. Tato změna by se měla týkat celkového hospodaření. Zasáhne velké firmy, ale i drobné domácnosti, proto by bylo naivní si myslet, že se automobilového průmyslu dotkne jen zlehka.
Studie, kterou předložila komunita odborníků z Eindhovenské univerzity tvrdí, že je čas na úplné nahrazení běžných automobilů, které jsou podle nich přežitkem a je třeba vymyslet způsob, jak se přepravovat pomocí zelené energie bez zbytečné produkce nadbytečných skleníkových plynů. Jako ideálního pomocníka v této chvíli jmenují právě elektromobily, které jsou podle nich vhodnou cestou za lepším životním prostředím.
