Jurík: Překvapila nás energetická účinnost bateriových systémů
Velkokapacitní systém pro ukládání energie v Mydlovarech uvedla společnost E.ON do provozu již začátkem roku 2018. Co tým odborníků zatím při testovacím provozu bateriového úložiště s kapacitou 1,75 MWh zjistil? Vydali jsme se přímo do Mydlovar, kde jsme se na baterku podívali a zeptali jsme se na ní Michala Juríka, senior project managera ve společnosti E.ON.
6
fotek
v galerii
Michal Jurík, Senior Project Manager společnosti E.ON, má na starosti organizaci a relizaci pilotních projektů, které se zaměřují na testování nových technologií v distribučních sítích elektrické energie. Jedním z těchto projektů je právě výstavba velkokapacitního bateriového úložiště v Mydlovarech.
Všiml jsem si, že jsou zde umístěny malé boxy s bateriemi. Kolik jich celkem je? Jak se propojují, aby fungovaly synchronizovaně?
Velkokapacitní baterie se obecně skládají ze základních modulů (to jsou ty „malé boxy“), které jsou dále zapojovány do série i paralelně tak, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů napětí a proudu výsledné baterie. Baterii Mydlovary tvoří dva oddíly zapojené paralelně, přičemž každý z oddílů je tvořen paralelní kombinací dvanácti bateriových skříní. Každá skříň obsahuje deset modulů zapojených do série, celkově tak baterii tvoří 240 modulů. Ke každé ze skříní je zároveň nainstalován tzv. Battery Management System, který hlídá, aby byly jednotlivé moduly nabíjeny rovnoměrně a monitoruje jejich stav.
Co jste zatím zjistili při testovacím provozu baterie? Překvapilo vás něco?
Příjemně nás překvapila celková energetická účinnost celého systému, která byla až 87% na úrovni VN, a to je v tom čísle zahrnuto vše, i vlastní spotřeba baterie. Údaje od dodavatelů většinou pracují pouze s účinností článků samotných a nezahrnují další ztráty a pro nás je důležitá celková účinnost. Pro porovnání, přečerpávací vodní elektrárny mají účinnost kolem 70-75%. Dále jsme si potvrdili, že úložiště je opravdu rychlé a na požadované změny výkonu reaguje do vteřiny. Naopak hlučnost střídačů během provozu nás překvapila nemile, ovšem baterie je v kontejneru a uvnitř se nikdo dlouhodobě nezdržuje.
Budou podle vás takové baterie rentabilní?
Baterie již v některých zemích rentabilní jsou, můžu jmenovat třeba Německo nebo Spojené království. V těchto zemích se ale můžou samostatně účastnit trhu s podpůrnými službami, zejména FCR (Frequency Containment Reserve) a obdobných služeb, které vyžadují velmi rychlou reakci, v České republice to zatím nemůžou. Předpokládám, že v budoucnu bude většina trhu s těmito službami obsazena právě bateriemi. Nicméně tento potenciál je omezený a další možnosti již tak ekonomicky výhodné nejsou.
Dokážete si představit například fungování, že by developer vystavěl čtvrť domů s fotovoltaickými panely a pro například 50 domů by fungovalo jedna taková velká baterka?
Technicky to možné je a pilotní projekty z jiných zemích ukazují, že baterie zvládají řídit i ostrovní sítě. Ale nechci se pouštět do úvah o tom, jaká by byla pozice takového systému ve stávajícím regulatorním prostředí v ČR. Developer si rovněž musí položit otázku, jestli mu přínosy tohoto řešení vykompenzují investiční náročnost.
Jak by současná legislativa měla fungovat, aby takové baterie bylo možné využívat?
Zcela zásadní je, aby byla vůbec uznána existence těchto zařízení. Současný energetický zákon pojmy jako akumulace elektrické energie, úložiště elektrické energie nebo jejich ekvivalent nezná, a provozování těchto zařízení není uvedeno mezi předměty podnikání v energetice. Je otázkou na zákonodárce, jestli na tom plánovaná novelizace tohoto zákona něco změní.
Jaké byly náklady na vybudování baterie? Jsou v současnosti nižší?
Celkové náklady se v době instalace pohybovaly ve výši cca 24 milionů korun, přičemž samotná baterie stála kolem 22 milionů. V současné době by byly náklady o něco nižší, neboť ceny článků Li-Ion klesají.
