André-Marie Ampère: Z depresí se světově proslulý fyzik dostal díky vědě
André-Marie Ampère patří mezi nejznámější vědce všech dob. Jeho jméno nese základní jednotka elektrického proudu, ale je po něm pojmenovaná i hora na Měsíci. Jaké další zajímavosti se pojí s tímto významným matematikem a fyzikem? A jak vypadá životopis badatele, který svoji první vědeckou práci napsal, když mu bylo pouhých třináct let?
Francouzský matematik, fyzik, chemik a botanik André-Marie Ampère se narodil 20. ledna 1775 v Poleymieux u Lyonu do bohaté rodiny. Jeho otec byl vzdělaný obchodník, který se zároveň osobně postaral o synovo vzdělání, protože v místě scházela škola.
Sklony k matematice se u malého Andrého začaly projevovat od útlého dětství. Ve 12 letech si osvojil základy diferenciálního počtu a o rok později sepsal svoji první vědeckou práci pojednávající o kvadratuře kruhu, kterou předložil Akademii věd v Lyonu. Již v mladém věku byl neuvěřitelně sečtělý a ovládal několik jazyků.
André-Marie Ampére osobní tragédie kompenzoval vědou
Obrovský zlom v Ampèrově mladém životě přinesla Velká francouzská revoluce, protože jeho otce roku 1793 popravili gilotinou. Tato tragédie vrhla čerstvě plnoletého Ampèra do rok trvající hluboké deprese, ze které mu pomohly verše římských básníků, ale zejména pak studium milované matematiky a dalších věd.
Ve 24 letech se oženil a s manželkou Julií se jim narodil syn. Ampère mezitím vyučoval matematiku, fyziku a chemii na École Centrale v Bourgu a následně získal místo profesora fyziky a astronomie na lyceu v Lyonu.
První žena brzy umřela, druhé manželství se nevydařilo
Roku 1803 však přichází další osudová rána, když Julie umírá na tuberkulózu. Zdrcený vědec nemůže v Lyonu dál žít, a tak odešel na známou École Polytechnique do Paříže, kde se postupně vypracoval až na vedoucího katedry vyšší matematiky a mechaniky. Za pár let se znovu oženil, ale manželství, ze kterého vzešla jedna dcera, brzy skončilo krachem. Obě své děti nakonec vychovával za pomoci svojí matky a sestry.
V roce 1813 byl jmenován členem pařížské Akademie věd a během života se pak řadil mezi vážené členy dalších vědeckých spolků včetně Královské společnosti. Profesury na pařížské Polytechnice se vzdává až v roce 1828, v době, kdy je již několik let souběžně také profesorem na College de France.
Při služebním pobytu v Marseille v květnu 1836 jej zaskočily vážné srdeční a dýchací problémy, 10. června potom vydechl naposledy v místní nemocnici.
Ampèrovo pravidlo pravé ruky a další objevy a vynálezy
Ačkoli Ampère se považoval především za matematika, přesto mu proslulost zajistila hlavně jeho práce v oblasti fyziky, které se věnoval v poměrně krátkém úseku svého života, mezi lety 1820 až 1827. Zabýval se zkoumáním magnetismu a položil základy elektrodynamiky.
Velmi jej inspiroval Oerstedův objev magnetických účinků elektrického proudu. Provedl potom celou řadu pokusů, které jej dovedly k mnoha přelomovým závěrům. Jako první od sebe odlišil elektrické napětí a elektrický proud. Vystihl podstatu elektrického proudu jako pohybu nábojů a také definoval směr elektrického proudu jako směr pohybu kladného náboje.
Navrhl přístroj pro měření proudu v galvanickém článku, který nazval galvanometr. Při zkoumání magnetických vlastností elektrického proudu přišel s pojmy severní a jižní pól magnetu a vyslovil svoji nejvýznamnější fyzikální poučku, se kterou se nesmazatelně zapsal do dějin - tzv. pravidlo plavce, pravidlo palce neboli Ampèrovo pravidlo pravé ruky.
Známý je také Ampèrův zákon magnetické síly popisující vzájemné silové působení dvou lineárních vodičů, kterými protéká elektrický proud. Publikoval také řadu vědeckých prací. Některé byly zveřejněny až po jeho smrti.
Ampèrovo pravidlo pravé ruky
Když uchopíme elektrický vodič pravou rukou tak, že palec ukazuje směr proudu, ostatní prsty ukazují orientaci indukčních čar.
- Ampèrovo pravidlo pravé ruky,
Díky pojmům a zákonitostem, které Ampère objevil a popsal, se elektrický proud v lidském bádání zařadil mezi přírodní děje. Vznikla také nauka o elektřině v pohybu, což nenápadně předznamenalo obrovský potenciál elektřiny jako síly schopné práce a jejího využití ve službách člověka.
Ačkoli Ampère stal známým vědcem již ve své době, plného docenění svého díla se dočkal až o mnoho let později.
André-Marie Ampère: Zajímavosti z vědeckého i osobního života
- Jako člověk byl prý v běžném životě nepraktický, citlivý a roztržitý. Podle některých zdrojů s sebou údajně všude nosil deštník a byl stále zadumaný do svých vědeckých úvah.
- O jeho první manželku, která byla o dva roky starší než on, se musel dlouho ucházet. Zprvu se společně s její rodinou tomuto vztahu bránila, nakonec spolu prožili několik velmi šťastných let.
- Manželství s jeho druhou ženou bylo naopak natolik skličující, že se rozhodl pro rozchod i přes svou katolickou víru. Manželství bylo oficiálně odloučeno, nikoli však rozvedeno.
- Jeho syn Jean-Jacques z prvního manželství se stal významným francouzským spisovatelem a literárním kritikem. Jejich vztah byl ale údajně velmi komplikovaný.
- V závěrečných letech svého života se neustále potýkal s velkými existenčními problémy.
- André-Marie Ampère byl původně pohřben v Marseille, kde zemřel. Později byly jeho ostatky přeneseny na hřbitov v pařížském Montmartru. Za povšimnutí stojí latinský text na náhrobku, který si prý přál sám Ampére. Zní „Tandem felix“. Můžeme se setkat s dvojím překladem, z nichž každý má jiný význam. Jak to Ampére myslel? „Přece šťasten“, nebo „Konečně šťasten“?
- Na Ampèrovu počest byla na vědeckém kongresu v Paříži jeho jménem nazvaná základní jednotka elektrického proudu ampér.
- Ampèrovo jméno nese také hora Mons Ampère na povrchu Měsíce v pohoří nazvaném Montes Apenninus.
- Jako první použil termín kybernetika.