Podivná elektřina: 5 potrhlých nápadů, jak naši předci využívali proud
Myslíte si, že období osvícenství znamenalo návrat logiky a racionality? Možná v některých oblastech, ale pokud se podíváme, jak si lidé v od 18. století „hráli“ s elektřinou, zvrhne se to přehlídku bláznivých až šílených výmyslů, které s rozumem nemají mnoho společného. Posuďte sami, jestli byste autory následujících elektrických „objevů“ neposlali okamžitě do blázince.
Jak se bavili lidé v minulosti? Elektrickými šoky
V 18. a 19. století nepotřebovali lidé televizi ani velké zábavní parky, aby se trochu pobavili. Ideální zábavou na nedělní odpoledne byla totiž návštěva jarmarku, kde jste čekali, až na vás přijde řada a můžete strčit prsty primitivního generátoru elektrického proudu. Nejenom vážení občané vesnic i měst stáli ve frontě, aby vyzkoušeli, jaké to je pustit do svého těla pár voltů.
První pokusy s elektřinou prováděli vědci sami na sobě. Při experimentech mapující účinky různě silného proudu, zaznamenali krvácení z nosu, bolesti hlavy, křeče a hodiny, kdy se jejich tělo následkem šoku třáslo, ale ani to je neodradilo v dalším vědeckém bádaní.
Významný fyzik 18. Století Johann Heinrich Winkler nejdřív otestoval sílu proudu i s jeho ošklivými vedlejšími následky na sobě, ale pro ověření svých poznatků na větším vzorku, pustil elektřinu i do své ženy. Těžko říct jestli vědecký záměr byl v tom případě jediným motivem slavného fyzika.
Vozidla s elektrickým pohonem již dávno nepatří do science fiction
Elektrický šok
K elektrickému šoku dochází při kontaktu člověka se zdrojem elektřiny, který vede dostatečně silný proud, aby proniknul kůží, svaly či vlasy. Malý proud je téměř nepostřehnutený, zatímco silnější způsobuje neschopnost postiženého upustit vodivý předmět, a velmi silný proud působí závažná zranění nebo dokonce smrt.
Pokud si myslíte, že dopravní prostředky poháněné elektřinou jsou pouze hudbou budoucnosti, šeredně se pletete. Vozkové totiž v polovině 19. století vyměnili biče za elektřinu. Jak to fungovalo? Kočár tažený koňskou silou měl vedle sedadla kočího umístěn malý generátor elektrického proudu a ten potom vysílal šoky do opratí, takže zvíře dostávalo šoky do oblasti svých zubů.
Podle slov obhájců této „revoluční“ technologie, koně cítili sice nepříjemné ale nikoliv bolestivé píchání. Z dnešního hlediska jde prakticky o týrání zvířat. Kdo si to chce vědecky ověřit, může zkusit rozkousat drát vedoucí elektrický proud.
Bojíte se bouřky? Pořiďte si deštník a hromosvod v jednom
Dnes máte na výběr, buď budete za deště vypadat jako zmoklá slepice nebo si nad hlavou rozevřete svůj deštník a zvýšíte tím šanci, že k sobě přilákáte blesk. Koncem 18. století toto dilema řešit nemuseli. I za bouřky vypadali stylově a neohroženě, když se procházeli s paraplíčky, jejichž držák vedl elektřinu, takže fungoval také jako hromosvod.
Tato vymoženost byla oblíbená hlavně ve Francii. V této kolébce elegance neměla elektřina jen praktické využití, protože tehdy byl jiskřivý proud zkrátka v módě. Vodivé elektrické části se přidávaly i do dámských klobouků. Ze stylových pokrývek hlavy pak čouhaly dráty, které by odvedly proud při možném zásahu bleskem.
Když uvážíme, jak velké popularitě se v tehdejší módě těšily klobouky i deštníky, není divu, že Francouzi a Francouzky jsou mezi národy považování za přeborníky v jiskření mezi opačným pohlavím.
Elektrické hřebeny vás zbaví plešatosti i lupů
Lidé přisuzovali elektřině téměř magické účinky. Proto se nemůžeme pozastavovat nad tím, že lékem na většinu psychických i fyzických nemocí byla podle mnoha doktorů právě elektřina. Americký lékař Scott doporučoval česat si své kadeře tzv. elektrickým hřebenem, pokud jste chtěli zatočit s plešatostí, lupy, bolestmi hlavy ale třeba také zácpou.
Bohužel, anebo bohudík elektřinu měl tento zázračný hřeben pouze v názvu. Ve skutečnosti měly Scottovy „elektrické“ hřebeny pouze magnetický úchyt. Doktor Scott ale nevyčerpal všechny své inovativní nápady u hřebenů.
Přišel také s vynálezem elektrického spodního prádla pro dámy. Kromě problémů s játry a ledvinami toto prádlo prý také tvarovalo postavu. Ovšem i tento patent měl s elektřinou ve skutečnosti společného jen velmi málo.
Erotika s elektřinou: Koho by nenažhavilo pár voltů v těle?
Kouzelná moc elektřiny nefascinovala v minulosti jenom vědce, módní návrháře a doktory. Zaujala i Jamese Grahama, skotského „sexuologa“. Graham vedl krátkou dobu instituci pojmenovanou Chrám zdraví, kam měly chodit bezdětné páry, aby počaly svého vytouženého potomka.
V tomto snažení jim měla pomoci Nebeská lože. Šlo jednoduše o postel obklopenou elektrickým polem. Pokud zde bezdětní manželé strávili noc, brzo se měli dočkat přírůstku do rodiny.
Kromě „sexy“ elektrického pole nabízel Chrám zdraví i jiné služby. Nažhavit vás mohlo také elektrické křeslo nebo spoře oděné bohyně zdraví. Dnes bychom asi Grahama nepovažovali za průkopníka sexuální terapie, jak ho titulovali jeho současníci, ale za ředitele veřejného domu.
