Technologie

Prokop Diviš vynalezl bleskosvod. Mnozí ho považovali za podivína

Prokop Diviš je mimořádně pozoruhodná osobnost českých dějin. Všestranně talentovaný člověk s neobyčejně rozsáhlým vzděláním zanechal svůj otisk v mnoha oblastech lidského bádání. Jeho životopis je spojen především s vynálezem bleskosvodu, méně se již mluví o problémech, které měl při svém výzkumu s katolickou církví, které byl jako kněz podřízen. Čím si církev znepřátelil?

Prokop Diviš vynalezl bleskosvod. Mnozí ho považovali za podivína

Odborný záběr Prokopa Diviše je z dnešního pohledu takřka neuvěřitelný. Diviš byl katolický kněz, člen Premonstrátského řádu, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Během svého života zastával několik církevních úřadů.

V oblasti přírodních věd jej zajímala především elektřina. Byl v písemném kontaktu s mnoha významnými vědci své doby. Proslul také svými pokusy s elektřinou, pro které byl zván i ke dvoru, kde je předváděl císařovně Marii Terezii.

Životopis Prokopa Diviše je spjat s jižní Moravou

Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek, se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka v malé zemědělské usedlosti. Chlapcova nadání si brzy všiml jeho příbuzný, rektor jezuitské koleje ve Znojmě. Za bystrého chlapce se přimluvil a Václav Divíšek proto začal studovat latinské gymnázium ve Znojmě jako stipendista premonstrátů Louckého kláštera. Na jižní Moravě potom strávil celý zbytek života.

V klášteře později složil řeholní slib a přijal řádové jméno Prokop. Příjmení si změnil na Diviš.

V klášterní škole se dále věnoval filozofii a teologii. Roku 1726 byl vysvěcen na kněze, později se stal doktorem teologie a filozofie. Jeho církevní kariéra je dále spojena s farou v Příměticích u Znojma a s Louckým klášterem, kde také Prokop Diviš 21. prosince 1765 zemřel.

Bleskosvod Prokopa Diviše byl první na světě

Diviš si brzy uvědomil podobnost jevů, které vyvolával při svých pokusech s blesky a hřměním při bouřce. Začal se intenzivně věnovat otázce bezpečného odvádění elektrických výbojů z oblohy do země. Výsledkem byl Divišův „meteorologický stroj“. Nejednalo se však o hromosvod, jak jej známe dnes.

Cílem Divišova vynálezu bylo eliminovat samotný vznik výboje trvalým vyrovnáním napětí mezi nebem a zemí. Základem zařízení se stal vodorovně posazený kovový kříž upevněný na vysokém stožáru. Ramena kříže byla osazena kratšími tyčemi s kovovými krabicemi s železnými pilinami a ostrými kovovými hroty. O vodivé spojení se zemí se staraly tři řetězy.

Svůj vynález vztyčil v Příměticích v roce 1754. O pět let později se však mezi místními vesničany rozšířilo podezření, že sucho, které tenkrát panovalo v celé střední Evropě, má na svědomí právě bleskosvod, který jim nad vesnicí rozhání mraky. Vtrhli proto do zahrady přímětické fary, bleskosvod strhli a zničili. Později Diviš instaloval nový na střechu přímětického kostela.

Zajímavostí je, že svůj „meteorologický stroj“ Diviš sestrojil dříve než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin. Američan své zařízení dokončil až v roce 1760. Oba však vycházeli z odlišné koncepce, Franklinův bleskosvod nakonec fungoval lépe.

Záhadný hudební nástroj Zlatý Diviš

Diviš byl výborný hudebník a sestrojil i vlastní elektrický strunný nástroj, který se bohužel do současnosti nedochoval. Měl 790 kovových strun, 3 klaviatury, trojí pedálový systém a jako zdroj elektřiny využíval leidenských lahví (předchůdce kondenzátoru). Elektřina měla sloužit k čištění zvuku strun.

Unikátní nástroj údajně dokázal napodobit mnoho jiných hudebních nástrojů i lidský hlas, mohl prý zastoupit celý orchestr. Nezvyklý hudební nástroj nazvali Denis d´Or, tedy Zlatý Diviš.

Elektřina a léčebné účely 

V rámci svých výzkumů používal Diviš statickou elektřinu pro léčení revmatismu, ochrnutí, svalových křečí a podobných problémů. Elektroléčbu poskytoval nemocným zdarma. O svých pokusech s elektroléčbou sepsal i mnoho studií.

Mimo to napsal i práci Magia naturalis seu Nova Electricae rudimenta per tractatum theoreticum deducta, experimentis firmata, jejíž převážná část vyšla v německém překladu. K dispozici je však i zkrácená verze v češtině, která vznikla k oslavě Divišových dvoustých narozenin.

Prokop Diviš si udělal hodně nepřátel

Při svém bádání se ze strany katolické církve nesetkával s velkým pochopením. Blesky tehdy vnímali jako boží trest. O racionální vysvětlení mechanismu jejich vzniku neměla tedy církev vůbec zájem. Navíc mu vyčítali zanedbávání kněžských povinností.

Diviš se také musel potýkat s žalobami, které na něj byly podány k vyšším církevním kruhům. Problémy si mezi kolegy z církve způsobil také svojí léčitelskou činností a některými názory, které odporovaly církevním dogmatům. S léčitelstvím ale narazil i u tehdejších lékařů a lékárníků.

Po stopách Prokopa Diviše

Rodný dům Prokopa Diviše v Helvíkovicích dodnes stojí a můžete jej navštívit jako součást Městského muzea v Žamberku již od roku 1965. Expozice zahrnuje světnici zařízenou tak, jak mohla vypadat v době Divišova narození. Další část mapuje celý život tohoto slavného vynálezce. Jsou zde k vidění i repliky přístrojů, které Diviš používal při svých pokusech, hlavice zemněného bleskosvodu, leidenské lahve aj.

Rodný dům Prokopa Diviše, Foto: Bohemianroots

Samostatný památník Prokopa Diviše ve funkcionalistickém stylu byl vybudován v Příměticích u Znojma. Najdete zde i repliku Divišova bleskosvodu. Vystavené exponáty dokumentují život a dílo tohoto proslulého vynálezce.

Další stálou výstavu věnovanou Prokopu Divišovi lze navštívit také v prostorách Louckého kláštera, kde je možné vidět i zařízení zvané „elektrum“, podobné nástroji, který Diviš používal při pokusech se statickou elektřinou. Jde o skleněnou kouli na hřídeli, při jejímž otáčení a tření o telecí kůži vznikala elektřina.