Podívejte se na město v korunách stromů, kde by se Tarzan cítil jako doma
Bydlet ve stromovém mrakodrapu je jako žít uprostřed parku, přestože jste v centru města, vysvětluje svou vizi zelené architektury odvážný designér z Nizozemí. Jeho domy budoucnosti vypadají jako stromy a městská čtvrť připomíná les. Podaří se mu v některém velkoměstě vybudovat 100% energeticky soběstačné lesní čtvrti, ze kterých by neutekli Tarzan, Krakonoš ani ty modré potvory z Avatara?
Bez aut a bez elektrického vedení nad hlavami, s energií získanou ze solárních panelů. Tak by měla vypadat městská zástavba budoucnosti podle nizozemského architekta a designéra Raimonda de Hullua. Svůj projekt „stromových mrakodrapů“, které dosáhnou souznění přírody i architektury, nazval Nadace OAS1S.
Zelená oáza, nebo zelená utopie?
Navrhnul 100% ekologické čtyřpatrové domy, jež lze postavit z recyklovaného dřeva uprostřed městské aglomerace. Veškerou energii si vyrobí samy díky solárním panelům, tepelným čerpadlům a systému na uskladnění a filtrování vody.
Fasádu tvoří listy stromů a porost, tepelnou izolaci zajišťují pouze organické materiály. Když se podíváte ven z okna, uvidíte samou zeleň.
Domy připomínají stromy a sídliště les. Do zelené oázy by měla auta vstup zakázán. Jejich majitelé by je museli zaparkovat před hranicí lesní čtvrti, což možná neoceníte, když taháte těžké tašky s nákupem nebo stěhujete nábytek, ale i pro zelenou krásu se musí trpět.
Tarzan se do Ostravy zatím stěhovat nebude
Architekt de Hullu svůj ambiciózní plán ekologického městečka představil veřejnosti a nyní bude hledat vhodnou lokalitu, kde zelenou oázu postavit. Nejspíš si vybere nějaké dostatečně zvučné velkoměsto, ale kdoví, třeba se na Ostravu usměje štěstí později.
Jeden čtyřpatrový stromový mrakodrap nabídne plochu o rozměru 160 metrů čtverečních. Zelená budova dosahuje výšky 12 metrů a její obyvatelé mohou skrze střešní světlík obdivovat třeba krásu noční oblohy.
Aby si bydlení „v korunách stromů“ mohl dovolit i běžný smrtelník, chystá se Nadace OAS1S koupit pozemek pro lesní čtvrť a postavit „zelené“ nemovitosti pod hlavičkou družstevního vlastnictví. Navíc by majitelé domků mohli své zelené domácnosti prodat jen s omezeným ziskem.
Z betonové džungle do zeleného hvozdu
Miniaturní lesy uprostřed velkoměst by neměly zabírat příliš velkou rozlohu, aby se obyvatelé stromových mrakodrapů mohli ke svému domovu dostat i s využitím MHD nebo vlastního auta a pak těch pár kroků k domovním dveřím dojít pěšky.
