Jak se utváří cena emisních povolenek?
Emisní povolenky jsou jednou z cest, kterými se Evropská unie snaží snížit znečištění ovzduší a motivovat velké průmyslové hráče do ekologičtější produkce. Jak emisní povolenky fungují a jak se utváří jejich cena?
Zaměřeno na emise oxidu uhličitého
Evropský systém emisních povolenek byl reakcí na Kjótský protokol, ve kterém se vybrané státy domluvili na společném snížení emisí skleníkových plynů. EU v roce 2005 zavedla tzv. Evropský systém obchodování s emisemi (European Union Emission Trading Scheme – EU ETS). Hlavním cílem bylo snížit emise oxidu uhličitého.
Systém funguje na principu „cap and trade“. Na úrovni EU je tedy stanoven limit celkového množství CO2, jež může být vypuštěno do ovzduší elektrárnami, továrnami a dalšími velkými znečišťovateli. S ohledem na tyto limity společnosti dostávají a obchodují emisní povolenky tak, aby reálně pokryly skutečné emise CO2, které vyprodukovaly. Každá jedna povolenka, kterou subjekt disponuje, dává právo vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého. V případě vyprodukování méně emisí je možné přebytečné povolenky prodat – v praxi jsou tak odměňovány subjekty, které snížily emise a naopak ty, jež se do limitů nevešly, musí platit za další povolenky. Systém by tak měl aktéry motivovat do investic vedoucích ke snižování emisí.
EU ETS se účastní více než 11 tisíc evropských subjektů z oblasti energetiky, ocelářství, chemického průmyslu, rafinérií nebo například letecké přepravy. V České republice se Evropský systém obchodování s emisemi týká zhruba 250 aktérů. Výnosy z emisních povolenek EU rozděluje mezi členské státy. V ČR tyto peníze směřují na podporu dalších ekologických projektů, například na program Nová zelená úsporám nebo na podporu energeticky úsporného bydlení.
Cena emisních povolenek je určena nabídkou a poptávkou
Emisní povolenky se do oběhu dostávají bezplatnou alokací nebo aukcemi. Zainteresované subjekty si tedy mohou nakoupit další povolenky na tzv. primárním trhu, který je reprezentován právě aukcemi nebo na sekundárním trhu, kde probíhá volný obchod. Povolenky lze pořídit od jiné firmy či od obchodníka. Aukcí se totiž mohou zúčastnit i různé investiční instituce, pokud disponují potřebným povolením vycházejícím z platné legislativy. Dražby probíhají na burze EEX (European Energy Exchange) v Lipsku.
Vzhledem k fungování systému tak cena emisní povolenky podléhá tržním principům nabídky a poptávky. Ceny emisních povolenek výrazně kolísají – slovy analytiků jsou volatilní. Jen pro ilustraci, od zavedení EU ETS bylo možné jednu emisní povolenku zakoupit za méně než tři eura, ale také za cenu okolo 30 eur.
Fungují emisní povolenky tak, jak bylo zamýšleno?
Mnoho let se zdálo, že nikoliv. Ceny emisních povolenek se dlouhodobě pohybovaly extrémně nízko a příliš nemotivovaly podniky k větší šetrnosti k životnímu prostředí. Nízké ceny měly více příčin, ale především za nimi stálo udělování různých výjimek, přílišné množství povolenek zdarma nebo ekonomická krize z let 2008–2009 a její důsledky. Na trhu bylo několik miliard povolenek navíc a jejich cena se pohybovala někde na úrovni 3–4 eur za kus.
V uplynulých dvou letech se však situace výrazně zlepšila. Evropská komise, vědoma si toho, že dosavadní fungování povolenek zdaleka neplní svůj účel, se rozhodla snížit přebytek emisních povolenek na trhu, a tím zvýšit jejich cenu. Přebytečné povolenky směřují do rezervy tržní stability a mají být uvolňovány jen při zvýšené poptávce. Tento zásah spolu s rostoucí poptávkou a zvyšujícím se tlakem na omezování emisí skutečně zajistil navýšení cen emisních povolenek. Na podzim roku 2018 se cena za jednu povolenku dostala přes 20 eur a od té doby pod tuto hranici až na několik krátkých výjimek neklesla. Cena se od té doby pohybovala někde okolo 25 eur, ale stále s výraznými výkyvy, nicméně povětšinou mezi 20–30 eury.
Analytici tak začali hovořit o tom, že systém začal konečně fungovat tak, jak bylo plánováno, což ostatně svými slovy potvrzovaly také dotčené firmy. Rostoucí cena povolenek zasáhla především vysokoemisní subjekty vyrábějící elektřinu, což je projevilo rovněž v její ceně. Spolu s tím se objevovala i kritika z dalších odvětví, například z ocelářství, kde firmy poukazovaly na to, že jsou kvůli vysokým cenám povolenek nekonkurenceschopné oproti zemím bez povolenek.
Je otázkou, jak se na nestabilních cenách emisních povolenek projeví koronavirová krize a její důsledky. Již v prvních týdnech krize totiž cena za povolenku klesla o přibližně 20 % na úroveň okolo 19,5 eur.
