Velká Británie na cestě k bezemisní elektřině. Jak jsou na tom ostatní evropské země?
Velká Británie v loňském roce zaznamenala významný úspěch ve výrobě elektřiny bez emisí. Podíl elektřiny z čistých zdrojů byl poprvé v historii země větší než množství elektřiny vyrobené z fosilních paliv. Jak jsou na tom v tomto ohledu další evropské státy?
Za čistý zdroj je považováno i jádro
Jako čisté zdroje označovány ty, jež neprodukují emise oxidu uhličitého. Kromě obnovitelných zdrojů se tedy jedná také o jádro. Ústup od fosilních paliv souvisí s naplněním Pařížské klimatické dohody, jejímž cílem je do roku 2050 dospět k bezuhlíkové energetice.
Na odklonu od fosilních paliv se evropské země shodnou, ale jaderná energetika zůstává kontroverzním tématem. Některé země v ní vidí bezpečnostní riziko, zatímco jiné ji chápou jako prostředek k tomu, jak zajistit bezemisní výrobu energie.
Změna ve Velké Británii nastala v posledních deseti letech
Velká Británie v roce 2019 vyprodukovala 48,5 % elektřiny za pomoci čistých zdrojů. Podíl fosilních paliv činil 43 %. Zbylých 8,5 % zajistila biomasa, která sice patří k obnovitelným zdrojům, nicméně během jejího spalování dochází k produkci určitého množství oxidu uhličitého a jiných škodlivých látek.
Další symbolický milník dosáhla Velká Británie v průběhu května loňského roku, kdy se země na dva týdny obešla bez elektřiny vyrobené z uhlí. Ostatně uhlí by mělo být do roku 2025 ze zdrojů elektřiny vyřazeno úplně. V prvních pěti měsících roku 2019 pocházela z uhelných elektráren pouhá 3 % dodávek do britské sítě. Za stále vysokým podílem fosilních paliv v zemi stojí zejména zemní plyn.
Jedná se o významný posun v porovnání s údaji z roku 2009. Tehdy fosilní paliva vyprodukovala 75,6 % elektřiny. Čisté zdroje nebyly s 22,8 % ani na polovině současné hodnoty. Aktuálně jen větrné elektrárny zajišťují téměř pětinu výroby. Podobně je na tom jaderná energie se zhruba 21 %.
Britský ministr pro energetiku Kwasi Kwarteng poukázal na to, že od roku 1990 dokázala země snížit emise o 40 %, zatímco ekonomika ve stejném období vzrostla o dvě třetiny.
Německo se chce zbavit uhlí i jádra
Jak jsou na tom další evropské země? Velmi ambiciózní jsou tradičně plány Německa. Naši západní sousedé již v roce 2018 vyrobili více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Obnovitelné zdroje – především vítr, slunce a voda se podílely na spotřebě elektřiny ze 38 %. Německo plánuje do roku 2030 navýšit podíl obnovitelných zdrojů na 65 %.
Kromě uhelných elektráren budou postupně odstavovány také ty jaderné. Spolková vláda se tak rozhodla v programu Energiewende v reakci na jadernou havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. Konec využívání energie z jádra je plánován již na rok 2022.
Francie snižuje podíl uhlí ve prospěch obnovitelných zdrojů
Specifická situace v energetice panuje ve Francii. Tradičně silnou pozici zde mají jaderné elektrárny, které v minulých letech zajišťovaly až tři čtvrtiny výroby. Bývalý francouzský prezident Holland prosadil legislativu, která měla snížit podíl jaderné energetiky na 50 % do roku 2025. Současný prezident Macron však do popředí zájmu staví boj se skleníkovými plyny – jeho prioritou je nejprve ukončit výrobu elektrické energie z uhlí do roku 2022 a teprve poté se koncentrovat na naplnění Hollandova plánu. Podíl fosilních paliv ve Francii v posledních letech klesal právě ve prospěch obnovitelných zdrojů. V roce 2018 měly obnovitelné zdroje podíl na spotřebě elektřiny 21,2 %.
Skandinávské země jdou tradičně příkladem
V jakých evropských zemích je podíl obnovitelných zdrojů největší? Jednoznačně v Norsku, kde podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny dosahuje 106,8 %. Drtivou většinu z toho zajišťují vodní elektrárny. Premiantem v rámci zemí EU je Rakousko s 73,1 % a Švédsko, kde se obnovitelné zdroje energie podílely na spotřebě elektřiny z 66,2 %. Stojí za tím zejména vodní a větrné elektrárny. Zbytek výroby ve Švédsku pochází z jaderných elektráren. Nicméně těch se chce švédská vláda do budoucna zbavit a od roku 2040 přejít výhradně na obnovitelné zdroje energie. Pomoci by k tomu měly především nové pobřežní větrné elektrárny.
Téměř 37 % se obnovitelné zdroje podílely na spotřebě elektřiny také ve Finsku. Třetinu zajišťují jaderné elektrárny, uhlí pak méně než 10 %. Právě Finsko patří mezi hlavní bojovníky s uhlím v energetice – v loňském roce finský parlament dokonce schválil zákon, který od roku 2029 zakáže využívání uhlí pro výrobu energie. Dokonce přes 50 % vykazuje trochu překvapivě také Lotyšsko, hlavně díky vodním elektrárnám. Mezi další evropské státy, kde obnovitelné zdroje hrají významnou roli, patří Dánsko či Portugalsko. Unijní průměr se za rok 2018 pohyboval okolo 32 %.
Zdroj: Eurostat
Českou republiku čekají zásadní změny
V České republice se obnovitelné zdroje na spotřebě elektřiny podílely v roce 2018 zhruba 14 %. Další navýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie je plánováno českou vládou do roku 2030. Největší zdroj elektřiny v ČR představují uhelné elektrárny, které zajišťují téměř polovinu výroby.
V rámci dodržení klimatických dohod vláda plánuje, že někdy mezi lety 2035–2040 by se podíl uhlí měl pohybovat již jen okolo 15 %. K tomu má kromě rostoucího podílu obnovitelných zdrojů dopomoci také výstavba nových jaderných reaktorů, která se v loňském roce opět začala řešit na vládní úrovni.
