Dukovany: Rodí se společný projekt s Polskem?
Dostavba jaderného bloku v Dukovanech bude největší tendr v historii České republiky. Proto nepřekvapuje, že ohledně výběrového řízení probíhají vášnivé diskuze. V posledních týdnech se začalo spekulovat o jedné zajímavé variantě – společném projektu s Polskem.
Rozhodne se mezi třemi uchazeči
Na začátku letošního roku mělo o tendr zájem pět uchazečů. Čínská firma CGN byla z bezpečnostního pohledu označena jako riziková a parlamentní strany rozhodly o tom, že k výběrovému řízení pozvána nebude. Ruský Rosatom měl spolu s dalšími třemi zájemci na konci dubna obdržet bezpečnostní dotazník, přestože byl rovněž vyhodnocen jako rizikový. Nicméně poté, co se objevily informace o ruské špionážní akci ve Vrběticích, vláda z tendru vyřadila i Rosatom.
Bezpečnostní dotazník tak od české vlády dostane jihokorejská firma KHNP, francouzská EDF a severoamerický Westinghouse. Jedna z těchto tří společností s největší pravděpodobností blok v Dukovanech vybuduje.
Westinghouse bude stavět v Polsku
Ještě předtím, než byl Rosatom z výběrového řízení vyloučen, se začalo spekulovat o tom, že by se výstavba v Dukovanech mohla spojit s polským jaderným projektem. Polsko se totiž se společností Westinghouse dohodlo na vybudování šesti jaderných bloků. První z nich by měl být hotový v roce 2033, zbylé do deseti let poté. Termínově to koresponduje s českým projektem – spuštění Dukovan se plánuje okolo roku 2038.
O možném spojení obou projektů hovořil například bývalý velvyslanec ČR v USA a v Rusku Petr Kolář. „Z amerického pohledu, kde se běžně jezdí dvě hodiny i na obyčejný nákup, je vzdálenost Polsko a Česko – s nadsázkou řečeno – zanedbatelná, tudíž je to úvaha ekonomická. Když budou do střední Evropy zavážet materiál a vše potřebné, mohlo by to snížit náklady, pokud by šlo o dvě stavby, v Česku a Polsku. Ale v tuto chvíli myslím, že Westinghouse bude čekat až na příští vládu, do dalšího nejistého podniku v Česku nepůjdou. Nerozhodnost české vlády v této věci důvěru zatím příliš neposilnila,“ uvedl Kolář pro Seznam Zprávy.
Jaroslav Míl, bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, v možné spolupráci také vidí přínosy a šanci na levnější reaktor pro Českou republiku. Vrcholní představitelé se ke společnému projektu Česka a Polska zatím nijak nevyjadřovali, proto vše zůstává v rovině spekulací.
Společný projekt jako nejlevnější varianta?
Finance budou hrát v dukovanském tendru velice důležitou roli. Názory expertů na konečnou cenu nového jaderného bloku se výrazně liší. Zatímco budoucí provozovatel ČEZ odhaduje náklady zhruba na 160 miliard korun, řada expertů považuje tuto cenu za nereálnou. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v minulosti hovořila spíše o 200 miliardách, minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr upozorňoval na to, že skutečné rozpočty právě probíhajících staveb v Evropě nebo Spojených státech se pohybují mezi 300–350 miliardami korun.
Rozpočet na výstavbu jaderného bloku v Dukovanech budí vášně. Podívejte se, na kolik může přijít dostavba jaderné elektrárny Dukovany.
Ze strany politiků nyní zaznívá, že vyřazení Rosatomu by se mohlo negativně projevit na ceně projektu. Účast ruské firmy podle nich nutila i ostatní účastníky tlačit ceny směrem dolů. Obavy z prodražení výstavby vyjádřil například ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ve chvíli, kdy se výběrového řízení Rusové neúčastní, by nejlevnější variantu mohl představovat společný projekt s Polskem. Až následující měsíce ukáží, jestli tato varianta získá politickou podporu. Záležet bude především na nové vládě, která vzejde z říjnových parlamentních voleb.
Westinghouse v Polsku vybuduje první jadernou elektrárnu
Polsko aktuálně žádnou jadernou elektrárnou nedisponuje. Země je energeticky z velké části závislá na spalování hnědého a černého uhlí. U našich severních sousedů se nachází i největší elektrárna v Evropě Bełchatów, která je zároveň největším evropským znečišťovatelem ovzduší. Právě jaderná energetika by měla být v Polsku jednou z cest, jak do budoucna utlumovat spotřebu uhlí.
Dohoda na dodávky jaderných technologií mezi USA a Polskem byla vyčíslena na 18 miliard dolarů (zhruba 390 miliard korun). Výsledkem by mělo být 6 až 9 GW instalovaného výkonu. Westinghouse bude v Polsku stavět reaktory III nebo III+ generace. Nové jaderné bloky vybuduje v lokalitách Lubiatowo-Kopalino a Zarnowiec. Tento krok lze chápat jako součást postupného ustupování od uhlí, ke kterému dochází napříč celým starým kontinentem. Polsko však zatím zůstává jedinou zemí Evropské unie, která se nezavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
