Kdy bude konečně spuštěn tendr na dostavbu Dukovan?
Velkým politickým tématem posledních měsíců je dostavba jaderného bloku v Dukovanech. Tendr měl být podle původního plánu spuštěn do konce roku 2020, to se ale nestalo. Nabírá projekt zpoždění hned v samotném počátku? Kdy bude konečně spuštěn tendr na dostavbu Dukovan?
ČEZ chtěl spustit tendr v prosinci
Jadernou elektrárnu Dukovany, která v loňském roce oslavila 35 let od uvedení do provozu, čekají výrazné změny. Vláda ČR loni schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Na konci července následovalo uzavření smluv se společností ČEZ, jejíž dceřiná společnost bude investorem projektu. ČEZ by se měl na výstavbě podílet 30 procenty, zbytek bude platit stát.
Do konce roku 2020 měl být podle dohodnutého harmonogramu spuštěn tendr, který určí, kdo jaderný blok v Dukovanech vybuduje. Zájemců je pět – ruský Rosatom, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF, čínská CGN a jihokorejská firma KHNP.
Babiš o takovém tématu nechtěl rozhodovat před volbami
Skutečnost, že by tendr nemusel být v dohledné době vypsán, naznačoval premiér Andrej Babiš již v listopadu. Podle něj by vláda neměla o takto důležitém tématu rozhodovat několik měsíců před volbami. Sněmovní volby, které mohou změnit poměr sil na české politické scéně, se budou konat 8. a 9. října letošního roku. Definitivní rozhodnutí o tom, že tendr v roce 2020 nezačne, padlo 9. prosince na schůzi Stálého výboru pro jadernou energetiku.
Cílem je dohoda napříč politickým spektrem
Jednání o budoucnosti Dukovan se zúčastnili i zástupci opozice. Panuje obava, že by příští vláda mohla tendr okamžitě zastavit nebo ukončit – proto je cílem přijatelná dohoda napříč politickým spektrem. Výstupem z prosincového jednání je, že by se do konce letošního ledna měli šéfové všech parlamentních stran shodnout na jednotném postupu, který bude přijatelný pro všechny. Hlavní téma? Koho k tendru na dostavbu Dukovan připustit.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v prosinci uvedl, že ve hře jsou 4 varianty:
- do tendru bude přizváno všech pět zájemců,
- přizváni budou tři zájemci bez ruského a čínského,
- Rusko a Čína se budou moci zúčastnit tendru, ale jen v konsorciu s nějakým jiným zájemcem, přičemž dané země by nebyly vůdčí – tento model je označován jako 3+2,
- výběrové řízení bude odloženo na dobu po sněmovních volbách.
Největším předmětem debat je účast Ruska a Číny. Pracovní skupina tvořená zástupci ministerstva vnitra, tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstva zahraničí se měla vyjádřit k bezpečnostním aspektům výběrového řízení. Závěrem bylo, že by Česká republika neměla oslovovat rizikové uchazeče, mezi které patří právě ruský Rosatom a čínská CGN.
Třetí nebo čtvrtá varianta?
Některé opoziční strany se proti účasti Ruska a Číny v tendru vymezily. Patří mezi ně například ODS, TOP 09 nebo Česká pirátská strana. Naopak zástupci vládní ANO v minulosti opakovaně odmítali, že by chtěli někoho z tendru vyškrtnout předem. Není tedy příliš pravděpodobné, že by jedna z prvních dvou variant byla schválena napříč politickými stranami. Jako kompromisní se jeví třetí možnost – tzv. model 3+2.
To potvrzuje i ministr průmyslu a obchodu Havlíček: „Je to varianta, kdy bychom s dítětem nevylili i vaničku, zabezpečili bychom nějaký kompetitivní tendr, podařilo by se nám snížit cenu a současně bychom ochránili bezpečnostní zájmy státu. Ekonomicky je samozřejmě nejjednodušší varianta číslo 1, tj. pustit všech pět. Ale jestliže vnímám, že celá řada parlamentních stran na to má jiný názor, a my nechceme, aby to celé padlo, když tady bude jiná vláda, tak se dneska snažíme hledat kompromisní variantu“, řekl Havlíček.
Zpoždění zatím nehrozí
Podle Havlíčka se v plánování počítalo s dostatečnými rezervami a na zahájení provozu nového jaderného bloku elektrárny nemá současný stav žádný vliv. ČEZ uvedl, že je na tendr připraven a v souladu s dohodou čeká na informaci od státu, koho k účasti ve výběrovém řízení oslovit. Při podepisování smluv se státem prohlásil generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, že by společnost chtěla znát výsledky tendru na konci roku 2022. Předpokládaný termín spuštění jaderného bloku je odhadován někdy mezi lety 2038–2040.
Vládou schválený model financování počítá s tím, že by výstavba měla vyjít na zhruba 160 miliard korun. Taková cena příliš neodpovídá podobným projektům v zahraničí, na což upozorňují kritici. Rozpočet na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech proto vzbuzuje vášnivé diskuze. Ostatně i expertka na jadernou energetiku a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová odhadovala výdaje na 200 miliard korun.
Otázka financí není jedinou hrozbou výstavby. Podívejte se na 5 důvodů, proč je dostavba jaderné elektrárny Dukovany riziková.
