Cena elektřiny u nás a v Evropě: Češi platí ze všech nejvíce
Platíme za elektřinu v Česku skutečně tolik? Obrázek si snadno uděláme při porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Některé z nich totiž stále dotují vysoké ceny energií, zatímco v Česku dřívější vládní strop po celý rok 2024 neplatí. Jaké jsou tedy ceny elektřiny v Evropě?
Ceny elektřiny v Evropě
Data o cenách elektřiny v Evropě zpracovává pravidelně Eurostat, který porovnává nejen absolutní ceny za spotřebovanou energii, ale také přepočet na kupní sílu v dané zemi. Aktuálně Eurostat nabízí porovnání cen elektřiny za první polovinu roku 2024, ve kterém se Česko řadí mezi jedny z nejdražších zemí Evropské unie.
Změnou dodavatele ušetříte průměrně 3000 Kč ročně
Nejdříve se podíváme na ceny elektřiny v Evropě v běžných cenách – tedy jaké částky vidí domácnosti na svých fakturách – pro střední spotřebu 2500–5000 kWh ročně.
Z tohoto porovnání vychází jako země s nejdražší elektřinou jednoznačně Německo. Za každou kilowatthodinu tady domácnost zaplatí 0,3951 €. Drahou elektřinu platí také obyvatelé Irska (0,3736 €/kWh) a Dánska (0,3708 €/kWh).
Za vysokými cenami v těchto zemích stojí především daně, i když je některé státy odpouští. Například v Německu je dodatečně odpuštěna ekologická daň z obnovitelných zdrojů, ale i tak mají naši sousedé nejdražší elektřinu. Ještě větší část ceny elektřiny tvoří daně v Dánsku, kde je jejich podíl téměř 70 %.
V České republice platíme 0,3381 € za kilowatthodinu i se všemi daněmi a poplatky, což je nad průměrem Evropské unie. Celkově jsme 4. nejdražším státem za Německem, Irskem a Dánskem.
Pod námi se ještě nachází Belgie, Itálie, Kypr a Lichtenštejnsko a teprve poté následuje průměr Evropské unie. Pro zajímavost v sousedním Rakousku platí za elektřinu 0,2731 € za kWh.
Srovnání cen elektřiny v Evropě (tabulka – graf)
Zdroj: Eurostat, ceny pro 1. pololetí 2024 včetně daní a poplatků. Ceny elektřiny v Evropě jsou převedeny z tabulky do grafu a odpovídají spotřebě středně velké evropské domácnosti mezi 2,5 MWh a 5 MWh ročně. Cena obsahuje všechny položky (regulované i neregulované), které zaplatí spotřebitel na konečné ceně za elektřinu.
Proč platí Češi tak vysoké ceny energií?
Důvodem, proč v Česku platíme jednu z nejvyšších cen za energie, což stále podporuje inflaci, která doléhá nejen na domácnosti, ale také průmysl a služby, je regulovaná složka ceny.
Při srovnání samotných ceníků dodavatelů a jejich obchodních cen, které se řídí vývojem na trhu, na tom Česko není zase tak špatně. Od roku 2024 ale výrazně stoupla regulovaná část ceny, kterou určuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu.
Od začátku tohoto roku totiž došlo nejen ke zvýšení distribučních poplatků, ale také k obnovení poplatku za obnovitelné zdroje (POZE) a stanovení nového poplatku na chod Elektroenergetického datového centra pro sdílení elektřiny.
V současnosti může tato regulovaná část tvořit 45 až 50 % z celkové ceny, a to je opravdu hodně. ERÚ navíc v listopadu vydává novou výši poplatků pro rok 2025 a opět lze očekávat další zdražování.
Nejlevnější elektřinu v EU mají v Maďarsku
Naopak nejlevnější elektrickou energii ze zemí Evropské unie si užívají obyvatelé Maďarska, kde jedna kilowatthodina vyjde jen na 0,1094 €. To znamená, že v nejdražším Německu je cena elektřiny více než třikrát vyšší než v nejlevnějším Maďarsku.
Pokud bychom brali v úvahu i země mimo evropskou sedmadvacítku, ještě levnější elektřina než v Maďarsku je v Srbsku, Severní Makedonii, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Gruzii a Turecku (0,0488 €/kWh).
I v těchto levných státech hrají důležitou roli daně, respektive jejich absence, kromě základních DPH. Také díky odpouštění například daně z obnovitelných zdrojů mají elektřinu levnější než v Česku například Poláci (0,2112 €/kWh) nebo Slováci (0,1806 €/kWh).
Jiné státy jako Belgie pak nastavily například nižší DPH (6 %) nebo chudším obyvatelům stanovili nižší limity (Polsko).
Při započítání kupní síly je ČR nejdražší
Jiných hodnot však srovnání cen elektřiny nabývá, když vezmeme v úvahu kupní sílu obyvatelstva.
Eurostat využívá jednotku Purchasing Power Standard (PPS). Je to společná měna, která stírá rozdíly v cenových hladinách a umožňuje tak srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Používá se při mezinárodních srovnáních. Vypočítá se jako podíl ceny v národní měně a příslušné parity kupní síly. Čím je PPS vyšší, tím více ostatních zboží a služeb musí obyvatelé země obětovat, aby zaplatili elektřinu.
U střední spotřeby 2500–5000 kWh ročně platí v přepočtu na kupní sílu nejdražší elektřinu každým rokem na Kypru, v Česku, Rumunsku, Německu, Turecku a Polsku.
