Boris Ščerbina: Profil muže, který řešil katastrofu v Černobylu
Nemělo to být nic těžkého. Zkušený organizátor Boris Ščerbina měl navštívit elektrárnu Černobyl, kde došlo k výbuchu a vypořádat se s následky. Až na místě zjistil hrůzný rozsah havárie, která navždy změnila i jeho život. Přitom se nejednalo o poslední katastrofu, ke které byl tento sovětský vládní představitel povolán.
Boris Ščerbina byl první zástupce sovětské vlády, který dorazil na místo jaderné havárie v Černobylu, aby zhodnotil rozsah následků a organizoval další postup. Bylo to osmnáct hodin po výbuchu.
V té době mu bylo šedesát šest let a měl již za sebou spoustu zkušeností z řídících pozic v oblasti dopravy i průmyslu. V seriálu Černobyl, který sklízí ovace od diváků i odborníků, jeho postavu skvěle ztvárnil švédský herec Stellan Skarsgård.
I přes určitou míru umělecké dramatizace, je v seriálu jeho příběh vykreslen poměrně věrohodně. Vysoký vládní úředník Ščerbina, místopředseda Rady ministrů (tj. vlády) tehdejšího Sovětského svazu, skutečně celé měsíce riskoval své zdraví v blízkosti černobylského reaktoru, musel učinit spoustu obtížných rozhodnutí a velkou měrou se zasloužil o zmírnění již tak rozsáhlých následků největší jaderné havárie v dějinách.
Kariéra Borise Ščerbiny: Od železnice až na ministerstvo
Boris Evdokimovič Ščerbina se narodil 5. října 1919 v ukrajinském Debalceve v Doněcké oblasti. Jeho otec pracoval u železnice, což zřejmě Ščerbinu ovlivnilo ve volbě studijní dráhy.
Vystudoval Institut železničního inženýrství v Charkově a potom i partajní školu Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny. V mládí se aktivně angažoval v komunistickém svazu mládeže (tzv. komsomol), později pak v rámci komunistické strany. V roce 1939 přerušil studium, aby dobrovolně vstoupil do armády a účastnil se sovětsko-finské tzv. zimní války. Dále pak během 2. světové války řídil vojenskou železniční dopravu. Následně se přes různé úřednické a vedoucí pozice stal v roce 1973 sovětským ministrem pro výstavbu ropných a plynárenských podniků.
Již předtím se však aktivně účastnil zakládání ropného a plynárenského průmyslu Sovětského svazu a mnoho let kvůli tomu strávil v západní části Sibiře. Ve svojí práci byl mimořádně úspěšný, podařilo se mu posunout toto odvětví sovětského průmyslu na zcela jinou úroveň. Praktické a hmatatelné výsledky jeho práce jej odlišují od mnoha jiných tehdejších politických představitelů.
Borise Ščerbinu díky tomu nelze označit jako typického „papaláše“. Ministerský post zastával až do roku 1984. Od roku 1976 až do konce svého života působil také jako člen Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Během svojí kariéry získal celou řadu státních ocenění.
Ščerbina byl málomluvný a prakticky založený
Z osobního života Borise Ščerbiny se toho příliš neví. Podle všeho žil s manželkou Raisou Pavlovnou až do její smrti v roce 1984. Měli jediného syna Jurije. Ščerbina byl spíše workholik, stále pracoval a málokdy si udělal volno. Rád četl vědecké články i knihy a hrál šachy. Dokázal se rychle zorientovat v jakémkoli problému a najít adekvátní řešení.
O některé informace se nedávno s veřejností podělil Ščerbinův pravnuk, který však svého pradědu zná jen z vyprávění. Prý to byl klidný a rozvážný člověk, který se málokdy rozčiloval, k ostatním se choval slušně a nikdy nemluvil sprostě. Nekouřil ani nepil alkohol, protože jej po prodělaném zápalu plic trápilo astma, které ale dokázal zvládat pomocí speciálních dechových cvičení.
Podrobnosti kolem Černobylu s rodinou nikdy neřešil, protože informace podléhaly státnímu utajení. Nedal na to, co kdo říká, vše si potřeboval ověřit na vlastní oči. To byl i důvod, proč tak rychle přijel do Černobylu a z vrtulníku vyhodnocoval rozsah exploze, když prý mohl operaci řídit i z Moskvy. Rozhovor ze seriálu, kdy Ščerbina hrozí, že Legasova vyhodí z vrtulníku, když mu nevysvětlí, jak funguje reaktor a pilota popraví, jestliže neuposlechne, je ale prý čirá fikce, což ostatně připouští i autoři seriálu.
Podívejte se, jak o tragédii v Černobylu informovala v roce 1986 Československá televize
Sčerbina rozhodl o evakuaci Pripjati
Boris Ščerbina vedl vládní komisi pro odstranění následků černobylské havárie. Na místě si po konzultacích s odborníky uvědomil obrovské nebezpečí, kterému byli vystaveni obyvatelé blízké Pripjati a nařídil evakuaci města. Ta začala den po katastrofě 27. dubna 1986 ve 14 hodin.
Prosadil také využití veřejného rozhlasu během evakuace a i díky dalším Ščerbinovým organizačním opatřením proběhla celá akce poměrně rychle a v klidu. Někteří v této souvislosti Ščerbinu kritizují, že měl evakuaci nařídit mnohem dříve, jiní naopak poukazují na rychlost s jakou toto nepopulární rozhodnutí učinil navzdory byrokratickým bariérám.
Po Černobylu do Arménie
Těžko si představit, kolik vitality musel Boris Ščerbina mít, když byl dva roky poté, co řešil černobylskou katastrofu, vyslán se stejným úkolem do Arménie. Tu zasáhlo koncem roku 1988 extrémně ničivé zemětřesení, při kterém přišly o život desítky tisíc lidí. Ščerbinovi bylo tehdy již skoro sedmdesát let a i přes zdravotní problémy zvládl řízení záchranné operace opět s plným nasazením.
V Arménii přišli se Ščerbinou do kontaktu i českoslovenští záchranáři, kteří používali cvičené psy a termokamery pro hledání lidí pod troskami. Ščerbina byl prý z obrovského množství obětí otřesen a je známo, že se snažil mobilizovat všechny dostupné zdroje primárně k záchraně lidí a na poskytnutí zdravotní péče.
V roce 1989 byl poslán do důchodu. I přes podlomené zdraví měl prý stále spousty sil a odchod na odpočinek nesl těžce. Velmi kriticky vnímal nastupující éru Borise Jelcina a v této souvislosti předpovídal svojí vlasti velké politické i ekonomické problémy. Definitivního rozpadu Sovětského svazu se ale Boris Ščerbina nedožil. Zemřel 22. srpna 1990 v nedožitých 71 letech.
Přesná příčina smrti nebyla nikdy zveřejněna. V Černobylu byl vystaven vysokým dávkám radiace, což mohlo mít nejrůznější následky. Zároveň jej v posledních letech před smrtí postihlo několik infarktů. Je pohřben na Novoděvičijském hřbitově v Moskvě společně se svojí manželkou. Boris Ščerbina je dodnes považován za hrdinu, na jeho počest jsou na několika místech instalovány pamětní desky či pomníky a bylo po něm pojmenováno dokonce i letadlo.
| Profil osobnosti: | Boris Ščerbina |
| datum narození: | 5. 10. 1919 |
| národnost: | sovětská/ukrajinská |
| profese: | sovětský politik, místopředseda vlády v letech 1984–89 |
| čím se nejvíce proslavil: | krizový management Černobylské havárie, rozhodl o evakuaci města Pripjať |
| další přínos: | krizový management ničivého zemětřesení v Arménii v roce 1988 |
| datum úmrtí: | 22. 8. 1990 (ve věku 70 let) |
