9 faktů o špičkovém seriálu Černobyl
Pětidílná série, která mapuje události a lidské příběhy na pozadí největší jaderné havárie v dějinách lidstva, způsobila doslova divácký poprask. Patří k seriálům, na které zkrátka nezapomenete. Věděli jste, kde probíhalo natáčení? Které postavy jsou založené na skutečnosti? A co si o seriálu myslí šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost?
1. Seriál vyvolal velký divácký ohlas, vysloužil si hodnocení 96 % na ČSFD a 9,7 bodů z 10 na IMDb
Černobyl se ještě před odvysíláním všech dílů zařadil k nejlepším seriálům všech dob. Celkem pětidílná minisérie z koprodukce americké HBO a britské Sky se hned po odvysílání prvních třech dílů vyhoupla do pomyslné seriálové špičky. V hodnocení diváků na IMDb překonal Černobyl i populární Hru o trůny, která se zdála být ze své pozice nesesaditelná.
2. Seriál kladně hodnotí i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová
Nejznámější česká jaderná fyzička Dana Drábová se o seriálu vyjadřuje velmi pozitivně. Chválí celkové pojetí příběhu, které dává této tragické havárii lidský rozměr. Zároveň ale upozorňuje na drobné nepřesnosti v chronologii některých událostí, které se ale dají v rámci vyšší dramatizace odpustit.
Tvůrci seriálu třeba scénu, při které dojde k pádu vrtulníku s posádkou do sutin reaktoru, zasadili do prvních dní po výbuchu, reálně k podobné situaci došlo až o několik měsíců později. Dále pak v seriálu švédská atomová elektrárna Forsmark zachytí radiaci ještě před evakuací blízkého města Pripjať, v reálu to bylo prý až poté, co již tamní obyvatelé město opustili.
Podívejte se na autentické záběry pádu helikoptéry, která zavadila vrtulí o lana jeřábu, který stál poblíž zničeného reaktoru. Pilot byl oslněn sluncem a jeřáb neviděl.
3. Vědkyně Ulana Khomyuk ve skutečnosti neexistovala
Charismatická jaderná vědkyně Ulana Khomyuk, která pomáhá s vyšetřováním havárie, je smyšlená postava, která má v seriálu reprezentovat úsilí celé řady sovětských vědců (včetně mnoha žen), kteří se snažili příčiny tragédie objasnit.
4. Hasič Vasilij Ignatěnko a jeho žena Ludmila jsou skutečnými postavami
Seržant Vasilij Ingatěnko patřil k hasičské posádce, která dorazila k hořící elektrárně jako první. Bylo to jen 12 minut od exploze. Během hašení střechy budovy byl ozářen smrtelnou dávkou radiace. Následkům podlehl 13. května, bylo mu tehdy pouhých 25 let. Posmrtně obdržel celou řadu poct a vyznamenání za hrdinství.
5. Tragický osud dcerky Vasilije a Ludmily Ignatěnkových vychází také z reality
V seriálu byla Ludmila v době havárie na začátku těhotenství. Ve skutečnosti to byl prý již přibližně šestý měsíc. Dcerka Nataša skutečně zemřela na následky radiace pouhé čtyři hodiny po porodu. Běloruská novinářka a spisovatelka Světlana Alexijevičová vydala v roce 2015 sbírku autentických vzpomínek lidí, které černobylská havárie zasáhla. Prostor v knize „Modlitba za Černobyl“ dostala také Ludmila Ignatěnková. Její příběh mapuje rovněž dokumentární film „The Voice of Ljudmila“ z roku 2001, který natočil švédský režisér Gunnar Bergdahl.
Dnešní Pripjať
6. Seriálu pomohly autentické nahrávky, některé v seriálu přímo zazněly
Seriál je natočen převážně v angličtině. Filmaři však do děje zakomponovali autentické záznamy sovětské státní televize v ruštině i hlášení rozhlasu vyzývající k evakuaci města Pripjať. Mnoho detailních informací z oněch osudných dnů se tvůrcům seriálu podařilo získat z dochovaných nahrávek Valerije Legasova z moskevského institutu pro jadernou energii, který byl skutečnou postavou a významně se podílel na likvidaci následků katastrofy. Scéna kdy Legasov na začátku seriálu spáchá sebevraždu se také opírá o skutečnost. Stalo se tak den po druhém výročí černobylského výbuchu.
7. Tři potápěči, kteří šli na jistou smrt, ve skutečnosti přežili
Scénu, kdy se tři potápěči vydávají na sebevražednou misi, aby odčerpali vodu z nádrží pod reaktorem, divákům z paměti jen tak něco nevymaže. Také vám vrtalo hlavou, co se s odvážnou trojicí stalo? Ačkoli jim v seriálu předpovídali jen pár dní života, všichni tři údajně ve skutečnosti svůj hrdinský výkon přežili a dál pracovali v jaderné energetice. První z nich zemřel až o dvacet let později na následky srdečního selhání.
8. Seriál se natáčel v litevské jaderné elektrárně Ignalina, která měla podobné reaktory jako Černobyl
Natáčení probíhalo především v Litvě. Scény z města Pripjať se točily v jedné ze čtvrtí hlavního města Vilnius. Záběry interiérů i exteriérů z černobylské elektrárny pocházejí z dnes již odstavené elektrárny Ignalina, ve které byly instalovány reaktory stejného typu jako v Černobylu, jen výkonnější. Tato jaderná elektrárna je zmíněna i v seriálu. Ve scéně, kdy v minském institutu zjišťují zdroj radiace, padne jako první tip právě na ignalinskou elektrárnu. Nechvalně proslulé RMBK reaktory ale vyráběly energii v celé řadě dalších atomových elektráren, přičemž některé fungují dodnes. Jsou postupně vyřazovány z provozu a podle plánu by měl být poslední z nich ze třetího bloku elektrárny Smolensk odstaven až v roce 2050.
Fabijoniškės, jedna ze čtvrtí litevského hlavního města Vilniusu, kde se natáčely záběry z evakuace města Pripjať
9. Po havárii černobylská elektrárna dál fungovala, lidé sem dojížděli do práce
Příliš se neví, že zbylé tři bloky Černobylu vyráběly elektřinu i po osudné havárii. Potřebný zdroj energie nebylo v ten moment čím nahradit. V době výbuchu a po něm se zároveň pracovalo na budování pátého a šestého bloku, k jejichž spuštění ale nakonec nedošlo a projekt dostavby byl ukončen v roce 1988. Druhý reaktor byl odstaven po masivním požáru v roce 1991. První reaktor dosloužil v roce 1996 a poslední třetí odstavili dokonce až v roce 2000. V současnosti v okolí odstaveného Černobylu vyrábí elektřinu nová solární elektrárna.
