Kudy putoval radioaktivní mrak z Černobylu nad Evropou? Podívejte se
Kontaminované vzdušné masy naducané nebezpečnými radioaktivními látkami se přes území tehdejšího Československa přehnaly dokonce třikrát. Poprvé se k nám radioaktivní mrak z Černobylu dostal v noci mezi 29. a 30. dubnem. Které části Evropy i naší republiky zasáhla radiace po výbuchu nejsilněji?
Největší spoušť zanechala jaderná katastrofa, která se odehrála nedlouho po půlnoci 26. dubna v černobylské elektrárně, na území dnešního Běloruska. Přibližně 70 % radioaktivního spadu z havárie se sneslo asi na čtvrtinu země. Po přehnání radioaktivního mraku zůstala kontaminována pětina zdejší zemědělské půdy a téměř čtvrtina lesů. Většina zemědělců si nemohla dovolit nákup drahých hnojidel pro odstranění radionuklidů z půdy, proto dále hospodařili na kontaminovaných polích.
Po Bělorusku se radiace nejsilněji projevila na Ukrajině a v Rusku, odkud ji vítr zanesl do Skandinávie. Teprve díky švédským vědcům se o kritické situaci začínal dozvídat okolní svět.
Trasa radioaktivního mraku z Černobylu
Legenda: Video ukazuje šíření radioaktivního cesia 137 ovzduším od okamžiku výbuchu do 9. května 1986. Nejsilnější zamoření znázorněno červeně, nejslabší žlutě. Zdroj: IRSN (francouzský Institut pro ochranu před radiací a nukleární bezpečnost)/Youtube
Jaderná elektrárna Forsmark leží asi hodinu severně od Stockholmu. Zdejší pracovník Cliff Robinson si 28. dubna ráno po snídani odskočil na toaletu a když se vracel při průchodu kontrolním detektorem radiace zaslechl varovné pípání. Myslel si, že jde o chybu, protože do prostor se zvýšenou radiací ten den ještě nevkročil.
Moskvu přinutili promluvit o Černobylu Švédové
Robinson se vrátil k práci, ale později si všiml, že se u detektorů tvoří dlouhá fronta. Začali totiž pípat všichni zaměstnanci. Elektrárnu pro jistotu evakuovali, ale v laboratoři se při zkoumání boty jednoho pracovníka ukázalo, že kontaminovaná obuv obsahuje radioaktivní prvky, které se běžně v chladící vodě reaktorů Forsmarku nevyskytují.
První podezření, že někde vybuchla atomová bomba, vyvrátila chemická analýza. Proudění větru naznačovalo, že radionuklidy sem doputovaly z východu. Švédští diplomaté okamžitě zavolali do tří sovětských institucí zaměřených na jadernou energii, ale jejich vedení vše popřelo.
Jenže snímky ze satelitů prokázaly, že 4. reaktor v Černobylu je poničený. K večeru 28. dubna sovětská zpravodajská agentura TASS konečně světu nehodu přiznala. Propaganda ale nezklamala, takže podle zprávy to vypadalo, že situace už je pod kontrolou a určitě jde jen o slabý odvar problémů americké elektrárny Three Mile Island z roku 1979.
Radioaktivní mrak v Československu
Vítr zavál silný koktejl nebezpečných radionuklidů na území tehdejšího Československa poprvé v noci z 29. na 30.dubna, podruhé během 3. a 4. května a nakonec 7. května 1986. Při první vlně hustě pršelo na Jesenicku, v Orlických a Novohradských horách, proto zde byl radioaktivní spad největší.
Hřibům z těchto oblastí se ale houbaři vyhýbat nemusejí. I když se v houbách zadržuje radioaktivita déle, člověk by musel hltat pravidelně obří množství hub, aby nějak ohrozil své zdraví.
Nejškodlivější radioaktivní izotopy šířené v mraku z Černobylu
- Radioaktivní jód 131I, poločas rozpadu 8 dní
- Radioaktivní cesium 137Cs, poločas rozpadu 30 let
- Radioaktivní cesium 134Cs, poločas rozpadu 2 roky
Zatímco mnoho zemí západní Evropy nařídilo spálit zamořené louky, zakázalo dovoz potravin z východního bloku a třeba v sousedním Rakousku stáhli mléko a listovou zeleninu z obchodů, u nás pod záminkou nešíření paniky probíhalo vše o něco poklidněji.
Zavedly se kontroly úrovně radiace v potravinách a zemědělci dostali doporučení využívat suché krmivo z dřívějších let místo vyhánění dojných krav na pastviny. Bohužel, informace se šířila do některých regionů pouze ústně, takže díky komunikačnímu šumu se chovatelé dobytka někde dozvěděli nakonec úplný opak: „Vyhněte se suchému krmivu.“
Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jodové tablety dostali jen slovenští pastevci ovcí z Nízkých Tater, protože obvykle konzumovali výrobky z mléka více než jiní obyvatelé. Odlišný přístup zvolili třeba v Polsku, kde přípravky pro blokaci radioaktivního jódu dostaly miliony dětí i dospělých.
