Three Mile Island: Jaderná noční můra Američanů zmrazila výstavbu nových reaktorů
Nejhorší jaderná havárie v historii Spojených států amerických rozvířila celonárodní paniku z atomu, přestože při ní nezemřel jediný člověk a nebyl prokázán ani žádný vliv na zdraví obyvatel z okolí. Zatímco někteří považují tuto havárii za důkaz bezpečnosti moderních jaderných elektráren, v USA se více než dvacet let od problémů v Three Mile Island neodvážili postavit nový jaderný reaktor.
V období mezi roky 1979 až 2012 nepovolil americký regulátor jaderné energetiky Nuclear Regulation Comission (NRC, Komise pro jadernou regulaci) výstavbu nového jaderného reaktoru. Za tímto rozhodnutím stojí události z 28. března 1979, které se odehrály v elektrárně Three Mile Island (Třímílový ostrov) u řeky Susquehanna v Pennsylvánii a které děsily americkou veřejnost několik dekád. Co se vlastně stalo?
Chybný úsudek obsluhy elektrárny vedl k úniku radiace
Nejdříve se objevila porucha v sekundárním nejaderném okruhu, kde docházelo ke chlazení. Výpadek vodních čerpadel a neuzavření bezpečnostního ventilu dohnalo vodu určenou na chlazení k varu, čímž stoupla její hladina. Pracovníci elektrárny se mylně domnívali, že vody je v okruhu moc a proto ručně vypnuli čerpadlo a ještě zhoršili situaci. Následně došlo k přehřátí a poškození horní části primárního jaderného okruhu. Později se ozvalo i několik slabých výbuchů uvnitř ochranného pláště reaktoru. Radioaktivita zamořila především prostory elektrárny, ale dostala se také do ovzduší. Část jádra reaktoru se díky vysokým teplotám roztavila.
Paniku podpořily protichůdné zprávy o vážnosti nebezpečí
Elektrárna Three Mile Island, Zdroj: Wikimedia Commons
Přestože situaci se podařilo zvládnout do 12 hodin od jejího vzniku, mediální bouře se rozpoutala až na druhý den večer 29. března. Během dne bylo obyvatelstvo uklidňováno zprávami o tom, že situace je pod kontrolou, aby se lidé později dozvěděli, že došlo k rozsáhlému poškození reaktoru s možným únikem velkého množství radiace. Guvernér Pennsylvánie doporučil evakuovat 3500 těhotných žen a dětí v okolí elektrárny, což vedlo k rozšíření paniky a masovému útěku 140 tisíc lidí z oblasti.
Hollywoodský trhák o výbuchu elektrárny si nemohl přát lepší reklamu
Strach Američanů umocňoval také filmový trhák Čínský syndrom, který byl čtrnáct dnů před havárií uveden do kin. Shodou okolností se děj populárního filmu točil právě kolem fiktivní nehody v americké jaderné elektrárně způsobené poruchou čerpadla. Navíc tvůrci filmu se měli nechat inspirovat skutečnými problémy, se kterými se potýkali zaměstnanci jaderných elektráren v USA.
Povyk kolem návštěvy Jimmyho Cartera v elektrárně Three Mile Island, Zdroj: Wikimedia Commons
Kromě jaderné katastrofy na stříbrném plátně k uklidnění situace zrovna dvakrát nepomáhaly ani komentáře od jaderných inženýrů, kteří zvažovali rozšíření evakuační zóny nebo sdíleli nepodloženou obavu z toho, že vodíková bublina v jádru by mohla způsobit explozi a vyhodit celý reaktor do vzduchu. Hrozivých scénářů se samozřejmě chytli televizní reportéři a novináři. Davovou paniku utlumila až návštěva elektrárny Three Mile Island tehdejším prezidentem Jimmy Carterem. Mimo vážnosti prezidentského úřadu mohlo také to, že Carter byl původně jaderným inženýrem.
Pošramocená pověst jaderných elektráren v USA otevřela dveře fosilním palivům
Radiace, která unikla z elektrárny, dosahovala podle Americké jaderné společnosti (ANS, American Nuclear Society) pouze velmi nízkých hodnot. Průměrná dávka, které byl vystaven občan žijící do 15 kilometrů od Three Mile Island, se rovnala ozáření z rentgenu při lékařské prohlídce. Rovněž se nepodařilo prokázat, že by radiace způsobila u zasažených lidí rakovinu či leukémii, i když zejména některé ekologické skupiny s tímto tvrzením nesouhlasí. Tvrdou ránu dostal ale americký jaderný průmysl. Kromě zpřísnění bezpečnostních opatření a regulace v jaderné energetice USA všeobecně se zastavila stavba některých reaktorů a bylo prakticky nemožné získat licenci pro stavbu nových. To se změnilo až v roce 2012, kdy bylo uděleno povolení pro výstavbu čtyř nových reaktorů.
Zdroje: WorldNuclearAssociation, NYTimes
