Vyplatí se auta na vodíkový pohon?
O autech na vodíkový pohon se hovoří stále častěji. Jedním z důvodů je Národní akční plán čisté mobility, který s tímto typem vozidel do budoucna výrazně počítá. V následujícím článku se podíváme na postavení vodíkových vozů v České republice a především na to, zda se auta na vodíkový pohon vyplatí.
Vodík je alternativa akumulátorů
Vodík často figuruje vedle elektřiny, když se hovoří o zdrojích, které by mohly nahradit fosilní paliva v automobilech. Ve skutečnosti však vodík není alternativou elektřiny, ale akumulátoru – každý vodíkový automobil je totiž také elektromobil. Energie pro jeho pohon neproudí z baterie, ale z palivového článku, ve kterém se vodík uchovávaný v nádrži mísí se vzduchem, čímž vzniká elektřina. V praxi dochází k přeměně chemické energie vodíku na mechanickou. Vodíkové automobily mohou fungovat také na principu přímého spalování vodíku v pístovém či rotačním spalovacím motoru.
Zastánci vodíku poukazují zejména na vysokou zátěž rozvodné elektrické soustavy, která je spojená s bateriovými elektromobily a u vodíku odpadá, nebo na výrazně kratší dobu tankování. Na naplnění plné nádrže vodíku si u stojanu počkáte zhruba pět minut. Odpůrci vodíkových aut naopak zmiňují náročné skladování vodíku či jeho drahou výrobu.
Po českých silnicích žádná auta na vodíkový pohon zatím nejezdí
Vodíková auta si v České republice získala větší pozornost v dubnu roku 2020, kdy byl aktualizován Národní akční plán čisté mobility. Podle něj by v České republice mělo v roce 2030 jezdit 40–50 tisíc vozidel s vodíkovým pohonem. Potřebnou infrastrukturu by v té době mělo reprezentovat 80 vodíkových stanic. Cíl zní poměrně ambiciózně s ohledem na to, že momentálně na českých silnicích s výjimkou testovacích modelů žádná auta na vodík nejezdí. Jediná plnicí stanice funguje v Neratovicích, je ale neveřejná. Byla zřízena výzkumným ústavem ÚJV Řež pro experimentální vodíkový autobus, který jezdil pro městský dopravní podnik.
První vodíkové stanice by v ČR měly být uvedeny do provozu v příštím roce. Budou vybudovány v rámci čerpacích stanic Benzina v Praze na Barrandově, v Litvínově a v Brně. Zásobovány budou vodíkem, který vzniká během zpracovávání ropy v rafinériích Unipetrolu v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Poté, co v ČR bude vybudována alespoň částečná infrastruktura, se předpokládá, že by zde automobilky měly začít nabízet vozy na vodíkový pohon. Avizovala to například Toyota, která vyrábí vodíkový model Mirai.
Ani výrobci aut se neshodnou, zda se vodík vyplatí
Vraťme se zpět k úvodní otázce – vyplatí se auta na vodík? Hodnotit ekonomickou výhodnost pro řidiče je v tuto chvíli v českém kontextu v podstatě nemožné – na silnicích se zde nepohybují žádná vodíková auta a v provozu není ani jedna komerční plnicí stanice. Na tom, zda se auta na vodíkový pohon vyplatí, se neshodnou ani samotné automobilky. Mezi hlavní zastánce vodíkových aut patří zejména Toyota, Hyundai a BMW.
Na vývoji se podílí také japonské automobilky Nissan a Honda. Japonsko má s vodíkovými auty velké plány – podle odhadů japonské vlády by do roku 2030 mělo na tamních silnicích jezdit asi 800 tisíc vozů s tímto pohonem. V současné době lze v rámci celého světa pořídit jen naprosté minimum aut na vodík. Kromě zmiňované Toyoty Mirai se jedná například o Hyundai Nexo, Hyundai Tucson ix35 FCEV nebo Hondu Clarity Fuel Cell.
V ostrém kontrastu se strategií uvedených automobilek pak působí rozhodnutí koncernu Daimler, který v dubnu roku 2020 oficiálně ukončil vývoj osobních aut na vodík. Jako důvod uvedl příliš vysoké náklady na výrobu. Daimler vyráběl vodíkový Mercedes-Benz GLC F-Cell, který byl ale určen jen pro klienty z podnikového a veřejného sektoru. Podobně negativní postoj k vodíkovému pohonu u osobních automobilů má Volkswagen.
Jak Daimler, tak Volkswagen vidí budoucnost v lithium-iontových akumulátorech a ve vývoji aut na vodík nijak aktivně nepokračují. Zároveň je nutné dodat, že se to týká osobních aut – obě firmy považují vodík za vhodné palivo například v nákladní dopravě. Daimler plánuje v otázce vodíkových palivových článků pro nákladní auta úzce spolupracovat s Volvem.
Vyšší náklady na výrobu a nízká účinnost
Respektovaný server Automotive News uvádí, že výroba vodíkového auta je nákladově asi 2x náročnější, než u srovnatelného elektromobilu s akumulátorem. Volkswagen se ve svých názorech opírá mimo jiné o německé Ministerstvo životního prostředí, které předpokládá, že provoz aut poháněných vodíkem bude dražší než u bateriových elektromobilů. Hlavním důvodem má být vyšší energetická náročnost spojená s extrakcí a výrobou.
Podívejte se na představení vozu Hyundai NEXO:
Kromě toho Volkswagen spoléhá na studii nezávislé mezinárodní poradenské společnosti Horváth & Partners. Ta porovnávala vodíkový a elektrický pohon mimo jiné z pohledu účinnosti. Auto na vodík dosahuje podle studie účinnosti 25–35 %. Dochází zde k významným ztrátám energie během výroby vodíku a následně při jeho přeměně na elektřinu přímo ve voze. Elektromobily s akumulátorem dosahují podle studie účinnosti mezi 70–80 %. Názory Volkswagenu nebo Daimleru nesdílí BMW. Zástupci této bavorské automobilky věří, že vývoj v této oblasti pokročí a okolo roku 2025 bude cena vodíkových aut srovnatelná s cenou vozů se spalovacími motory.
Vše ukáže až čas
Zda se auta na vodíkový pohon vyplatí, nebo ne, ukáže až budoucnost. Momentálně se v této otázce neshodnou ani samotní výrobci. Osobním autům na vodík rozhodně nepomáhá skutečnost, že firmy jako Daimler či Volkswagen ukončily jejich vývoj. Obě společnosti do určité míry udávají trendy celého automobilového průmyslu. Jejich rozhodnutí tak vyvolávají značný ohlas a ostatní automobilky se na strategii podobných velikánů rozhodně ohlížejí.
