5 důvodů, proč dostavba jaderné elektrárny Dukovany je riziková
Během nouzového stavu vláda schválila návrhy dvou smluv o podpoře výstavby nových jaderných bloků v ČR. Zatím se počítá s dostavbou jednoho bloku o výkonu 1200 MW v jaderné elektrárně Dukovany. Jaké problémy mohou nastat?
Náklady na dostavbu mohou být mnohem vyšší
Při prvních jednáních o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany (EDU) se cena odhadovala na 120–140 miliard korun. Aktuálně uvádí ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš cenu za dostavbu jaderné elektrárny Dukovany 6 miliard eur, tedy přibližně 160 miliard korun. Podle jaderné expertky Dany Drábové by se mohly náklady na dostavbu pohybovat kolem 200 miliard korun.
Podobná cena vychází i při pohledu na současně probíhající projekty výstavby jaderných elektráren v Evropě a USA. Při přepočtu na 1200 MW instalovaného výkonu se průměrná cena takového bloku šplhá k 213 miliardám korun, což je zhruba o třetinu více, než je současný odhad ČEZu pro dostavbu Dukovan.
Přehled jaderných elektráren, které se aktuálně nacházejí ve fázi výstavby |
|||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok zahájení výstavby |
Země |
Název |
Instalovaný výkon |
Původní odhad nákladů |
Aktuální odhad nákladů |
Přepočet na 1200 MW instalovaného výkonu |
Plánovaný rok dostavby (délka výstavby) |
2005 |
Finsko |
Olkiluoto 3 |
1720 MW |
3,2 mld. EUR |
11 mld. EUR |
206 mld. Kč |
2021 (16 let) |
2007 |
Francie |
Flamanville 3 |
1750 MW |
3,3 mld EUR |
12,4 mld EUR |
228 mld. Kč |
2023 (16 let) |
2008 |
Slovensko |
Mochovce 3 & 4 |
942 MW |
2,4 mld. EUR |
5,67 mld. EUR |
194 mld. Kč |
2020 (12 let) |
2013 |
USA |
Vogtle 3 & 4 |
2500 MW |
14 mld. USD |
17,1 mld. USD |
195 mld. Kč |
2021–2022 (8–9 let) |
2018 |
Velká Británie |
Hinkley Point C |
3440 MW |
19,6 mld. GBP |
23,5 mld. GBP |
240 mld. Kč |
2025 (7 let) |
Zdroj: oenergetice.cz
Z tabulky je také patrné, jak se původní odhady nákladů na výstavbu v čase zvyšovaly. Michal Šnobr, akcionář ČEZu a externí poradce finanční skupiny J&T v oblasti energetiky, uvádí, že by náklady na dostavbu Dukovan mohly překročit dokonce 300 miliard korun.
Výstavba se může protáhnout
Projekty výstaveb jaderných bloků probíhající v Evropě a USA vykazují kromě prodražování oproti původním nákladům rovněž delší dobu výstavby. Například dostavba jaderného bloku Flamanville 3 měla být dokončena již v roce 2012, aktuální cíl je rok 2023. Za tu dobu se rozpočet více než ztrojnásobil. Také ve Finsku se spuštění jaderné elektrárny Olkiluoto stále oddaluje – z původního termínu v roce 2009 je již rok 2021. To znamená celkovou dobu výstavby 16 let.
Premiér Andrej Babiš uvedl, že zahájení dostavby Dukovan by mělo začít v roce 2029 a její dokončení v roce 2036 – to by znamenalo spuštění nového bloku 7 let od zahájení výstavby. Zda se nejedná o příliš optimistický odhad ukáže výstavba elektrárny Hinkley Point C, která započala v nedávné době a dává tak dobrý obrázek o aktuální situaci. Starší projekty však spíše varují, že se výstavba může výrazně protáhnout. Aktuálně se daří stavět jaderné elektrárny na čas pouze mimo Evropu a USA – ve zbytku světa ale musíme vzít v potaz diskutabilní dodržování pracovních práv nebo bezpečnostních opatření.
Riziko nedokončení projektu je reálné
Už jen příprava výstavby jaderné elektrárny představuje investici v řádech miliard. V roce 2022 by měl být vybrán dodavatel. To podle české jaderné expertky a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové znamená, že finální rozhodnutí, zda blok skutečně začít stavět, padne až kolem roku 2025. Přesto už budou proinvestovány miliardy korun.
Problémy navíc mohou začít až po zahájení výstavby. Jedná se o dlouhodobou investici v řádech stovek miliard a politický náhled, stejně jako přístup veřejnosti k jaderné problematice, se může během několika let změnit. Ostatně po jaderné havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 se například Německo rozhodlo pro okamžité odstavení rizikových jaderných bloků a do roku 2022 se zavázalo k úplnému zrušení výroby elektřiny z jádra.
Dostavba jednoho bloku Dukovan nic neřeší
I přes obrovská rizika a výši nákladů je potřeba podotknout, že dostavba EDU energetický problém České republiky do budoucna nevyřeší. V Dukovanech se jedná o výstavbě jednoho bloku o výkonu 1200 MW. Pokud půjde vše podle plánu, bude podle premiéra Andreje Babiše spuštěn v roce 2036, Dana Drábová odhaduje reálný termín spuštění spíše na 2038–2040.
Konec životnosti původních dukovanských bloků se zatím odhaduje na rok 2035, v případě prodloužení životnosti elektrárny na 60 let bychom mohli počítat až s rokem 2045 – nutno podotknout, že původně byla elektrárna projektována na životnost 30 let. Nově plánovaný blok ale pokryje jen přibližně 60 % výkonu starých bloků, které se budou muset dřív nebo později odstavit. Nejen tedy, že nový blok nenahradí chybějící výkon z odstavovaných uhelných elektráren, ale nepokryje ani původní výkon EDU.
EU tlačí na odklon od jádra
Postoj Evropské unie k jaderným zdrojům je spíše skeptický. V popředí jsou obnovitelné zdroje v čele se solární a větrnou energií. Nestabilitu ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů by pak měly vyvažovat plynové elektrárny do té doby, než dojde k uspokojivému řešení akumulace elektřiny. To je řešení, které se zatím těší největší podpoře. Negativní postoj EU k jádru by mohl dostavbu Dukovan prodražit.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je problém v tom, že Evropská unie nepovažuje jádro za součást udržitelných investic. Proto se evropským bankám nechce nové jaderné zdroje financovat, čímž roste cena úvěrů. Česká republika se proto v Evropě snaží prosadit, aby se zvýhodněné úvěry týkaly kromě obnovitelných zdrojů energie i jádra.
S problémy bychom měli počítat rovněž u svých sousedů. Rakousko dlouhodobě bojuje za zrušení jaderných elektráren, a tak lze očekávat, že místní organizace se budou snažit dostavbu zdržovat. Rovněž postoj Německa k jaderným elektrárnám je negativní a postupné snižování podílu výroby z jádra avizovala také Francie, která je velmocí v oblasti jaderné energetiky.