Vše o elektřině

Na kolik může přijít dostavba jaderné elektrárny Dukovany?

První jadernou elektrárnu, postavenou na českém území čeká zásadní dostavba. Tento strategický energetický projekt přitahuje velké světové hráče a značně se dotýká rozpočtu České republiky. Jaká jsou rizika dostavby a na kolik může celý projekt vyjít? Pokusíme se na tyto otázky odpovědět v našem novém článku.

Na kolik může přijít dostavba jaderné elektrárny Dukovany?

Historie jaderné elektrárny

Dukovany jsou vůbec první jadernou elektrárnou, vybudovanou na území Česka. Reaktor číslo jedna byl zprovozněn v roce 1985. O dva roky později se přidaly zbývající tři. Jejich výkon byl 4x440 MW a v současnosti je to o 70 MW více. Jaderná elektrárna je závislá na blízkém vodním zdroji, kterým je Vodní nádrž Dalešice. Ta v případě, že by jeden z bloků vypadnul, dokáže dokonce nahradit jeho výrobu elektrické energie. Starší sestřičkou Dukovan je Jaderná elektrárna Bohunice, která byla na území Slovenska dostavěna v roce 1972.

Krize české energetiky

Česká republika momentálně na poli energetiky prochází obtížným obdobím. Velká část severní a západní Evropy kráčí mílovými kroky k výrobě energie z obnovitelných zdrojů a ochraně klimatu, čímž tlačí i na okolní sousedy. Někdo na tuto hru nepřistoupí (například Polsko, které svou závislost na výrobě energie z uhlí rozhodně nehodlá opouštět), jiný se snaží tomuto trendu jednou nohou vyjít vstříc (což je zrovna Česko). Na našem území dochází k postupnému uzavírání uhelných elektráren, aby se dosáhlo uhlíkové neutrality, ovšem tím klesá výroba elektrické energie. Bohužel fotovoltaiky a větrných elektráren je v Česku tak malé množství, že tento výpadek jednoduše nedokážou pokrýt a samotné jaderné elektrárny na to v nynějších kapacitách také nestačí. 

Elektřina tak zdražuje a ještě chvíli bude. Jednou z příčin je i celkové zvyšování ceny emisních povolenek díky tlaku Evropské unie. Nový blok Dukovan by měl státu zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost, ovšem je zde několik „ale“.

Zahraniční vlivy jako bezpečnostní riziko

Vzhledem k tomu, že v České republice neexistuje firma s dostatečnými znalostmi a zkušenostmi při stavbě jaderných elektráren, je potřeba zakázku postoupit zahraničním odborníkům. V průběhu srpna 2020 Českou republiku navštívil americký ministr zahraničí Michael Pompeo, který před českým a americkým národem přednesl znepokojení nad možností, že by zakázku na dostavbu Dukovan získala ruská či čínská strana a označil toto případné rozhodnutí za bezpečnostní riziko pro středoevropskou demokracii. 

Právě trio těchto států má o zakázku strategický zájem, nicméně Česko v dubnu roku 2020 schválilo dokument v režimu tajné, který ve spolupráci s ČEZ upřesňuje bezpečnostní pravidla dostavby jaderných bloků. Ačkoliv se vláda netváří, že by některou ze stran ze zakázky vyřadila, měla by to být zásadní pojistka v momentě, kdy se firmy do soutěže přihlásí.   

Kolik to má celé vlastně stát?

Strategický šéf ČEZ Pavel Cyrani ubezpečuje, že domácí dostavba jaderné elektrárny nebude tak předražená, jako v zahraničí a odhaduje, že se cena pohybuje v rozmezí 140 – 160 miliard. A se stejnou částkou počítá i premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu Karev Havlíček. V Česku se ovšem velké, strategické stavby poměrně značně protahují a průběžně zdražují, takže účet by měl být mnohem vyšší a to o několik desítek miliard. Zkušenosti z jiných zemí ale ukazují, že postavit jadernou elektrárnu za 160 miliard je nereálné a náklady se pohybují kolem 200 miliard při přepočtu na 1200 MW instalovaného výkonu. 

Velkým kritikem dostavby nového jaderného bloku je minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Podle něj bude stát dostavba nejméně dvojnásobek. Důvodem jsou podle něj rostoucí náklady na technologie. Projekt také podle něj může skončit naprostým krachem a bloky se nemusí vůbec dostavět. Náklady jsou už dnes v současnosti přibližně 6x vyšší než stála dostavba Temelína. 

Rok zahájení výstavby	Země	Název	Instalovaný výkon	Původní odhad nákladů	Aktuální odhad nákladů	Přepočet na 1200 MW instalovaného výkonu	Plánovaný rok dostavby (délka výstavby)
2005	Finsko	Olkiluoto 3	1720 MW	3,2 mld. EUR	11 mld. EUR	206 mld. Kč	2021 (16 let)
2007	Francie	Flamanville 3	1750 MW	3,3 mld EUR	12,4 mld EUR	228 mld. Kč	2023 (16 let)
2008	Slovensko	Mochovce 3 & 4	942 MW	2,4 mld. EUR	5,67 mld. EUR	194 mld. Kč	2020 (12 let)
2013	USA	Vogtle 3 & 4	2500 MW	14 mld. USD	17,1 mld. USD	195 mld. Kč	2021-2022 (8-9 let)
2018	Velká Británie	Hinkley Point C	3440 MW	19,6 mld. GBP	23,5 mld. GBP	240 mld. Kč	2025 (7 let)

Tabulka 1 – přehled jaderných elektráren, které se aktuálně nacházejí ve fázi výstavby. Zdroj Oenergetice.cz

Jak se změní cena elektřiny pro české odběratele?

Stát nově počítá s přijatým modelem výkupu elektřiny, čímž ČEZu zaručí výkupní cenu elektřiny, s kterou firma bude na trhu dále obchodovat. Pokud bude výroba dražší, než tržní cena, doplatí tento rozdíl čeští spotřebitelé. V opačném případě se cena sníží a v to věří také ČEZ, vzhledem k tomu, že ceny energií v dosavadní historii spíše rostly. Výbor pro výstavbu jaderných zdrojů uvádí, že cena elektřiny do roku 2036 stoupne na 100 až 140 EUR za 1MW (dnes je to okolo 43 EUR). K tomu analýzy podtrhují fakt, že díky přechodu Německa na zelenou energii, by mělo být elektřiny v oblasti střední Evropy nedostatek.  

Nikdo ovšem v současné době nedokáže garantovat, že se dostavba jádra českým občanům jednoznačně finančně vyplatí, spíše naopak. Analýzy vlády se drží slovíčka „pravděpodobně“, ale stále by platilo, že i v případě doplácení výkupní ceny, půjde asi jen o zlomek toho, co dnes spotřebitelé doplácí za obnovitelné zdroje (dle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je to dnes o 1 200 Kč navíc). Podle kritiků ovšem žádná z analýz nepočítá se zlevňováním nákladů na výstavbu obnovitelných zdrojů, což je trend, který se v Evropě stále tlačí kupředu.