Múzy vs. věda: Umělkyně z Holandska tiskne své výtvory na 3D tiskárně
Pokud si myslíte, že se mezi vědou a uměním nachází nepřekonatelná propast, možná vás nizozemská umělkyně Roos Meerman přesvědčí o opaku. V rámci svého experimentálního projektu Aera Fabrica kombinuje potenciál 3D tisku s technikou foukání skla. Výsledkem je sbírka pozoruhodných, tvarově i barevně atraktivních objektů připomínajících balóny.
Zdroj úvodní fotografie: Roosmeerman.com
3D tiskárna nemusí být určena pouze pro výrobu finálních produktů, ale je ideální také pro přípravu věcí, které je ještě možné upravovat nebo dokončit. Právě touhle logikou se Roos Meerman ve svém zvláštním umělecko-vědeckém projektu řídí.
Objekty vyrobené na 3D tiskárně upravuje za použití vysoké teploty a proudu vzduchu, čímž je dosaženo nafouknutí a vytvarování. Jedná se v podstatě o velmi zmodernizovaný postup po staletí využívaný ve sklářství.
Něco mezi uměním a vědou
Umělkyně sama o svém projektu tvrdí, že se nejedná čistě o umění ani o vědu. Samotný vznik produktů vypadá poměrně technicky. Dutý objekt se vytiskne na 3D tiskárně, připojí se ke kompresoru a vloží do horké vody, ve které změkne. Po nafouknutí a zchladnutí je hotovo. Prvotní produkty tiskne z polylactidu (PLA), který je v přírodě plně odbouratelný.
Tištěné tvary nevznikají náhodou. Celý proces je hra s materiálem, sledování jeho proměn a chování. Tvárná a poddajná hmota se po zchladnutí znovu zpevní. Umělkyně se snaží hledat zajímavé vlastnosti a meze materiálu. Přizpůsobením tloušťky stěny tisknutého objektu může Roos Meerman ovlivňovat podobu výsledného díla.
Nakonec však zjistila, že konečnou formu stejně není možné předvídat na základě počátečních parametrů. Každý objekt, se kterým pracuje, v sobě nese prvek překvapení a prakticky jej není možné přesně zreplikovat, v čemž vidí paralelu s přírodními objekty.
Přirozená technlogie?
Prvotní tvar vzešlý z 3D tiskárny výsledné dílo z velké části limituje, umělkyně v něm však zároveň spatřuje příležitost pro přeměnu a variace. Svým projektem se snaží poukázat na to, že objekty se nevymaňují ze spojení s přirozenou podstatou světa jen proto, že u jejich zrodu stála vysoce rozvinutá technologie.