Wilhelm Conrad Röntgen: velký vědec objevil paprsek X i bez maturity
Paprsky, které umožňují nahlédnout do lidského těla doslova až „na kost“, objevil Wilhelm Röntgen v podstatě náhodou. Jak na jejich existenci přišel a kdo byl jedním z prvních, kdo si mohl prohlédnout rentgenový snímek své ruky?
Wilhelm Conrad Röntgen se narodil 27. 3. 1845 v malé roubence v městečku Lennepe, které se nachází nedaleko od německého Düsseldorfu. Jeho rodiče, obchodníci s látkami, pocházeli z bohaté rodiny a malý Wilhelm byl jejich jediným dítětem. Přibližně 3 roky po jeho narození se rodina přestěhovala do Apeldoornu v Holandsku, kde žili příbuzní Röntgenovy matky. Své dětství a mládí tedy budoucí vědec strávil tam a až do svých šestnácti let v Apeldoornu studoval. Poté ho rodiče poslali za dalším vzděláním do nizozemského města Utrecht, kde žil u rodinných známých.
Röntgen nesložil zkoušku dospělosti, i přes to se stal docentem
V Utrechtu Röntgen studoval technickou školu, která jej měla připravit na výkon budoucího povolání. I přes své dobré výsledky ji však nakonec nedokončil. Údajně byl vyhozen, protože odmítl prozradit, kdo byl autorem karikatury pedagoga, která byla nakreslena křídou na zástěně ke kamnům. Tato na první pohled malicherná událost však ovlivnila celý Wilhelmův život. Bez dokončené maturity se totiž mohl jen těžko hlásit na vysokou školu.
I když sám Röntgen své vyloučení ze školy považoval za křivdu, od studií ho to v žádném případě neodradilo. Rozhodl se proto, že se na maturitu zkusí připravit sám, a to včetně studia klasických jazyků. Když však došlo na skládání privátní zkoušky dospělosti, jeden z členů zkušební komise onemocněl a musel být nahrazen jiným, který pocházel ze školy, která Röntgena předtím vyloučila. Asi není nutné dodávat, že u zkoušky Röntgen nakonec neuspěl.
Chuť studovat však byla silnější než všechny jeho neúspěchy, a tak se Röntgen dal zapsat na univerzitu v Utrechtu jako mimořádný student. Navštěvoval přednášky z matematiky, chemie, zoologie i botaniky, to vše jen z vlastního zájmu. Zanedlouho se od bývalého spolužáka dozvěděl, že existuje možnost, jak se může stát řádným studentem i bez maturity. Pro přijetí na Polytechniku v Curychu totiž zkouška dospělosti nebyla potřeba – stačilo jen zvládnout vstupní testy. Ty pro Wilhelma nebyly velkým problémem, složil je s vynikajícím výsledkem a na školu byl přijat.
Po šesti semestrech studia získal diplom strojního inženýra. Ani tím však jeho studium neskončilo. Díky tomu, že ho otec stále finančně podporoval, si Röntgen mohl dovolit vzdělávat se i nadále. Protože Polytechnika neumožňovala získání doktorátu, předložil svou práci „Teoretický výzkum fyzikálních souvislostí mezi objemem a teplotou plynu“ na curyšské univerzitě. Úspěšně. 22. června 1869 obdržel doktorát filozofie. Krátce na to pak získal místo asistenta u profesora Augusta Kundta.
Röntgen – mistr ve stěhování
Práce u Kundta ovlivnila Röntgenův život opravdu ve velké míře. Po roční spolupráci s ním odešel do Würzburgu a o dva roky později také na nově zřízenou univerzitu ve Štrasburku. Souběžně se Röntgen snažil o získání titulu docenta, aby mohl začít soukromě vyučovat. Bohužel, ve Würzburgu opět narazil na svůj škraloup z mládí – nedokončená maturita byla pro získání docentského titulu nutným předpokladem. Ani teď se však Röntgen nevzdal a nakonec se mu titul opravdu podařilo získat, a to právě ve Štrasburku, kam ho zavála spolupráce s Kundtem.
V následujících letech se Röntgen téměř nezastavil a několikrát změnil své působiště. Nejprve pracoval jako soukromý docent, následně mu bylo nabídnuto místo profesora fyziky a matematiky v Hohenheimu. Po necelých dvou letech se na přání profesora Kundta vrátil zpět do Štrasburku. Ani tady však nevydržel dlouho. Roku 1878 přijal místo profesora fyziky na univerzitě v Geissenu a opět se stěhoval. Nakonec se vrátil zpět do Würzburgu na post profesora experimentální fyziky.
Všechny Röntgenovy objevy zastínil jeden jediný
Svou vědeckou práci začal Röntgen rozvíjet hlavně na univerzitě v Geissenu, kde se zabýval především studiem dielektrik, krystalů a termodynamiky. Přibližně v polovině 90. let začal zkoumat katodové záření. Hodně ho zaujaly pokusy Philippa Lenarda a některé z nich dokonce sám zopakoval. Podobně tomu bylo také s experimenty dalších kolegů – Röntgen je zkoušel, aby rychleji pochopil celou problematiku.
K jeho zlomovému objevu došlo 8. listopadu 1895 ve Würzburgu. Co přesně bylo ten večer cílem jeho výzkumu, není známo. Víme však, že Röntgen tehdy obalil katodovou trubici černým papírem, aby ho nerušilo světlo vzniklých výbojů. Pak ale zpozoroval, že v blízkosti trubice začalo světélkovat několik krystalů platnatokyanidu barnatého. Díky tomu si uvědomil, že i když z trubice nevychází žádné viditelné záření, mohou tu být neviditelné paprsky, které neprůhlednou látkou dokáží prostoupit.
Podobný jev mu nebyl známý z žádné práce jeho kolegů, a tak nové paprsky nazval X a pustil se do jejich zkoumání. Přišel na to, že když krystalky nahradí fotografickou deskou, deska působením záření zčerná. Nový objev ho natolik upoutal, že téměř nevycházel z laboratoře a dokonce v ní i spal. Veřejnosti ho nakonec představil 28. prosince 1895 v předběžném sdělení „O novém druhu paprsků“. Jeho objev zaujal mnoho novin i časopisů a 23. ledna 1896 Röntgen o paprscích X dokonce promluvil na veřejné přednášce, na které nechyběla ani názorná ukázka – nové paprsky byly použity k vyfotografování ruky profesora Alfreda von Koellikera. Nadšený Koelliker pak navrhl, aby se paprsky X nazývaly rentgenovými.
Tento objev tak zcela zastínil veškeré Röntgenovy další výzkumy. Vědec totiž mimo jiné například popsal jev, kdy rotující dielektrikum v elektrickém poli má magnetické vlastnosti, což přispělo k formulování Lorentzovy elektronové teorie. Navíc také dokázal, že při pohybu polarizovaného dielektrika vzniká magnetické pole.
Röntgen byl prvním držitelem Nobelovy ceny za fyziku
V roce 1901 byl Röntgenův výzkum paprsků X oceněn Nobelovou cenou za fyziku. Röntgen byl prvním nositelem této ceny. Zajímavostí je, že jako jediný laureát nepřednesl nobelovskou přednášku. Říká se, že důvodem byla jeho ostýchavost.
I po udělení ceny pokračoval s experimenty, a to až do své smrti roku 1923. Poté byly na jeho příkaz zničeny všechny jeho písemné pozůstalosti, od korespondence až po nedokončené spisy. Je pohřben v rodinné hrobce v Giessenu.
|
Profil osobnosti: |
Wilhelm Conrad Röntgen |
|
datum narození: |
27. 3. 1845 |
|
národnost: |
německá, posléze přijal holandské občanství |
|
profese: |
vědec a profesor |
|
čím se nejvíce proslavil: |
objev paprsku X |
|
další přínos: |
důkaz, že při pohybu polarizovaného dielektrika vzniká magnetické pole |
|
slavný citát: |
Nemyslím, zkoumám. |
|
datum úmrtí: |
10. 2. 1923 |
