7 pozoruhodných zajímavostí o Albertu Einsteinovi
Albert Einstein byl do jisté míry podivín. Už jako dítě vynikal nadprůměrnou inteligencí, ve škole odmlouval učitelům a nekonečně dlouho se rozmýšlel, než zodpověděl jakoukoliv jejich otázku. Vyčnívat nepřestal ani v dospělosti, právě naopak. Získal Nobelovu cenu za fyziku, zformuloval teorii relativity a jeho tvář se postupně proslavila po celém světě. Na jeho počest po něm dokonce byla pojmenována planetka, fotochemická jednotka a chemický prvek. To však nejsou jediné zajímavosti spojené s jeho rozmanitým životem.
1. Albert Einstein byl nadprůměrně inteligentní dítě
O Albertu Einsteinovi se často říká, že byl v dětství pomalejší. Prý začal mluvit až ve třech letech, zajíkal se a opakoval věty. Jeho rodiče se dokonce obávali, že by mohl být zaostalý. Nakonec se však ukázalo, že malý Albert byl od malička nadprůměrně inteligentní. Zájem o vědu se v něm probudil už v pěti letech, kdy od tatínka dostal na hraní kompas. Magnetická střelka ho fascinovala a na svou tehdejší posedlost často vzpomínal i ve stáří.
Inteligentní lidé se snaží problémy řešit, geniální se je snaží nedělat!“
- Albert Einstein,
2. Albert Einstein nepropadl z matematiky
Historka o tom, že Albert Einstein ve škole nevynikal a v matematice dokonce propadal, je oblíbená hlavně u studentů, kteří s ní rádi obhajují své nedostatečné výsledky. Bohužel pro ně, moc pravdy na ní není. Einstein sice rozhodně nebyl vzorným studentem, matematiku ale zvládal perfektně. Už na gymnáziu měl znalosti na úrovni srovnatelné s žáky mnohem vyšších ročníků.
Celé nedorozumění vzniklo proto, že Einstein nedokončil gymnázium v Mnichově. Nevyhovoval mu zkostnatělý systém výuky a neochota profesorů zkoušet nové postupy. Ze školy proto odešel a odstěhoval se za rodiči do Itálie. Následně úspěšně vystudoval polytechniku v Zurichu. V době jeho studií se však ve Švýcarsku známkovalo odlišně než na německých školách. Stupnice od jedničky do šestky, přičemž šestka byla nejlepší, pak zmátla některé novináře, kteří fámu vypustili do světa.
Ke všemu přispěl také fakt, že Einstein si často nechával ověřovat své fyzikální teorie u matematiků, protože byly natolik komplikované, že zkrátka potřeboval další profesionální pohled.
3. Nikdo neví, co se stalo s jeho první dcerou
Při studiích v Zurichu se Albert seznámil se svou první velkou láskou, srbkou Milevou Maričovou. Po studiích se vzali a měli spolu dva syny. Ještě předtím se jim však narodila nemanželská dcera, se kterou se Einstein zřejmě nikdy nesetkal.
Dceru Lieserl porodila Mileva u rodičů v Srbsku. I když dopisy, které si s Einstenem posílala, dokládají, že byl z narození dcery nadšen, zdá se, že se od ní snažil co nejvíce distancovat. Nemanželské dítě totiž mohlo ohrozit jeho kariéru experta na patenty v Bernu. Dalším důvodem údajně mohly být i jeho velmi malé příjmy v té době. Z korespondence však vyplývá, že se ji snažil zaopatřit tak, aby neměla v budoucnu problémy a dokonce také, že zvažoval, zda by bylo možné nějak zařídit, aby se jí s Milevou nemuseli vzdát.
Co se s holčičkou stalo, zůstává stále velkou záhadou. Některé Einsteinovy dopisy naznačují, že mohla umřít na spálu, z jiných se však spíše zdá, že ji mladý pár nabídnul k adopci.
4. Einstein vedl bohatý milostný život
Během svého prvního manželství s Milevou Maričovou prý měl minimálně 6 aférek s jinými ženami. Když si uvědomil, že se jejich svazek rozpadá, rozhodl se udělat zásadní krok. Podepsal se svou ženou kontrakt, díky kterému mělo jejich manželství navenek vypadat jako šťastný vztah.
Smlouva mimo jiné obsahovala:
- že Mileva se musí starat o Einsteinovo prádlo a zajistit mu tři teplá jídla denně,
- že od něj manželka nesmí očekávat jakékoliv intimity,
- že na něj přestane mluvit, kdykoliv o to Einstein požádá.
Mileva kupodivu souhlasila. Nakonec však jejich manželství nezachránil ani tento kontrakt, v roce 1919 se rozvedli a Einstein si vzal svou sestřenici Elsu.
5. Urgoval výzkum jaderné bomby v Americe, sám se však na něm nikdy nepodílel
Einstein je často spojován s vývojem americké jaderné bomby. Ve skutečnosti ale přispěl pouze tak, že napsal dopis prezidentu Rooseveltovi, ve kterém nezbytnost jejího vývoje zdůraznil. Měl totiž strach, že nacistické Německo by se k této technologii mohlo dostat jako první.
I když se tento dopis stal opravdu impulsem k výzkumu, sám Einstein se nikdy přímo nepodílel. Po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki se pak výrazně zasazoval o jaderné odzbrojení. Krátce před svou smrtí podepsal Russell-Einstein Manifest, veřejný dopis popisující rizika nukleární války a nabádající k hledání mírových cest.
Je to ale smutná epocha, když je snadnější rozbít atom než zničit předsudky
- Albert Einstein,
6. Byl požádán, aby se stal prezidentem Izraele
Einstein si zakládal na svém židovském původu a podporoval myšlenku přesídlení Židů do země izraelské, vybudování a udržení židovského státu. Na druhé straně však vyjadřoval určité pochyby a spíše si představoval, že by Židé a Arabové mohli žít spolu na stejné půdě. Když v roce 1952 zemřel Izraelský prezident, Einsteinovi bylo dokonce nabídnuto, aby zaujal jeho místo. To však odmítl s tím, že nemá dostatek zkušeností s jednáním s lidmi a vykonáváním úředních funkcí. V té době navíc intenzivně pracoval na vytvoření jednotné teorie pole, která by zobecnila všechny dosavadní teorie.
7. Einsteinův mozek byl po jeho smrti ukraden
Předtím než Einstein v roce 1955 zemřel, vyjádřil se, že nechce aby jeho tělo nebo orgány někdo studoval. Patolog Thomas Harvey se ale rozhodl jeho přání nerespektovat a při pitvě ukradl vědcův mozek. Z toho nejprve odstranil oční bulvy a věnoval je Einsteinovu očaři, doktoru Henrymu Abramsovi. Pak si vzal mozek k sobě domů, rozřezal ho na 240 dílků a naložil ho do celononinu. Dodnes není přesně jasné, jaké důvody ho k tomu vedly.
Věděli jste, že některé kousky vědcova mozku se nyní nacházejí v muzeu Mutter ve Philadelphii?
