Černobyl vs. Fukušima: Která jaderná katastrofa více otřásla světem?
Jen dvě jaderné havárie v historii označila Mezinárodní agentura pro atomovou energii nejzávažnějším stupněm 7. Při obou tragédicích uniklo velké množství radioaktivnívch látek, tisíce lidí musely opustit své domovy a nejbližší okolí elektráren se proměnilo v zamořenu zónu nikoho. Dají se události v Černobylu a Fukušimě srovnávat, nebo jedna jaderná katastrofa otřášla světem mnohem silněji?
Úvodní fotografie: Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) přijeli v roce 2013 posoudit stav elektrárny Fukušima - Daiči pro vyřazení z provozu. Autor fotky: IAEA Imagebank [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons
Osudné události z ukrajinské a japonské jaderné elektrárny dělí necelých 25 let. Můžeme Fukušimu považovat za „druhý Černobyl“?
Srovnání jaderných katastrof |
||||
|---|---|---|---|---|
| Černobyl | Fukušima | |||
| závažnost podle mezinárodní stupnice INES | 7 | 7 | ||
| den neštěstí | 26. dubna 1986 | 11. března 2011 | ||
| počet reaktorů v elektrárně | 4 | 6 | ||
| počet závažně poškozených reaktorů | 1 | 4 | ||
| spuštění elektrárny do provozu | 1977 | 1971 | ||
| příčina neštěstí | kombinace lidských chyb a nestability reaktoru | neobyčejně silné zemětřesení a následná vlna tsunami | ||
| rozsah neobyvatelné uzavřené zóny kolem elektrárny | 30 km | 20 km | ||
| počet evakuovaných lidí z okolí | 335 tisíc (Ukrajina, Bělorusko i Rusko) | 140 tisíc | ||
| území zamořené radioaktivním Césiem (Cs 137) | 1 437 000 km ² (= 37 % území Evropy) | 30 000 km ² (= 8 % území Japonska) | ||
| počet obětí následkem katastrofy | 2 při výbuchu a 29 na akutní syndrom ozáření do 3 měsíců, 4000 později na rakovinu štítné žlázy a další nemoci způsobené radiací podle odhadů OSN | 0 vlivem nehody, 1000 během evakuace | ||
| rozsah radioaktivity vypuštěné do okolí | 5300 PBq | 520 PBq | ||
Zatímco katastrofu v bývalém Sovětském svazu rozpoutala série lidských chyb v kombinaci s technickými nedostatky zařízení, poblíž japonských ostrovů vyvolalo neobyčejně silné zemětřesení přívalovou vlnu tsunami, která zničila záložní zdroj elektřiny pro elektrárnu a odpojila tak chladící systém. Ve dvou přehřátých reaktorech pak vybuchl nahromaděný vodík. Třetí explozi měl na svědomí sklad vyhořelého paliva.
Z Černobylu uniklo 10x více radioaktivních izotopů
Špatně provedená bezpečnostní zkouška v černobylské elektrárně V. I. Lenina vypustila do okolí 5300 Petabequerellů (PBq) radioaktivních látek, zejména cesium 137 a iod 131 a stroncium 90. Jde o 200krát větší radioaktivní dávku než přinesla ničivá bomba v Hirošimě.
Přestože v Japonsku došlo hned k porušení čtyř reaktorů, uniklo z nich dohromady jen 520 PBq, tedy méně než desetina černobylské „nálože“. Většina radioaktivního odpadu (80 %) skončila ve vodách Tichého oceánu, takže ničivý koktejl se naředil a ztratil trochu na síle. Vlny, které donesly kontaminovanou vodu k břehům Spojených států v roce 2014, už nepředstavovaly žádné nebezpečí pro zdraví obyvatel.
Akutní otrava radiací řádila jen v Černobylu
Výbuch 4. jaderného reaktoru v Černobylu si okamžitě vyžádal životy dvou techniků, kteří zde pracovali. Dalších 29 duší vyhaslo po otravě radiací v následujících 3 měsících. Patřili sem hlavně hasiči přivolaní k požáru na reaktoru, aniž by tušili, že se vystavují nebezpečnému radioaktivnímu záření.
Během boje s katastrofou na Ukrajině 132 lidí dostalo dávku přesahující 1 000 miliSievertů (mSv). Při překročení této hranice lidské tělo zasáhne akutní radiační syndrom (ARS). Projevuje se nevolností, krvácením i průjmem, zvracením a zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Nic takového nepodstoupili technici a inženýři v jaderné elektrárně Fukušima-Daiči. Jen dva pracovníci s netěsnícími dýchacími přístroji se vystavili dávkám 590 mSv a 640 mSv. O 3 procentní body se u nich sice zvýšilo riziko rakoviny, ale jinak se nebudou potýkat s žádnými dlouhotrvajícími zdravotními následky. Radiace v Japonsku tedy nezpůsobila žádné úmrtí. Kolem tisíce lidí, převážně seniorů, ovšem zahynulo při hromadné evakuaci z oblasti.
U Černobylu se experti značně liší v odhadech, kolik lidí skolila rakovina či jiné nemoci vyvolané ozářením v průběhu 20 let po katastrofě. OSN ve zprávě z roku 2005 uvádí 4 tisíce obětí, organizace Greenpeace vyčíslila výskyt smrtelné rakoviny až na 93 tisíc případů.
Škodlivé potraviny v Japonsku rychle stáhli z trhu, Ukrajince nikdo nevaroval
Komunistické špičky před veřejností tajily kritickou situaci v Černobylu, proto občané bez starostí několik dní po neštěstí konzumovali kontaminované mléko a potraviny. Navíc zdejší obyvatelé měli běžně výživu velmi chudou na jód, proto jejich štítné žlázy reagovaly na přítomnost radioaktivního jódu 131 mnohem citlivěji.
Naopak, po neštěstí ve Fukušimě se začaly lidem okamžitě rozdávat jódové tablety, které tělo nasytí „bezpečným“ jódem, aby nepřijímalo radioaktivní látku. Stát varoval Japonce před konzumací mléčných výrobků a jídla z zamořené oblasti a ihned tyto produkty začal stahovat z oběhu. Proto byly štítné žlázy zasažených Japonců vystaveny průměrné dávce záření 4,2 mSv u dětí a 3,5 u dospělých, zatímco v zamořené oblasti na Ukrajině dávka přesahovala i 200 mSv.
Fukušima v roce 2020
Japonsko se stalo pořadatelem letních olympijských her pro rok 2020. Většina sportovních klání se odehraje v hlavním městě Tokio, ale zahájení ceremoniálu s přenášením olympijské pochodně naplánovali organizátoří her na 26. března 2020 ve sportovním komplexu J Village, který stojí jen 20 km od nyní neaktivní jaderné elektrárny Fukušima.
Rozhodnutí pobouřilo aktivisty z Greenpeace, protože podle jejich studie tato místa ještě vykazují příliš vysoký stupeň radiace. Japonský stát zde provedl svá vlastní měření, podle nichž žádné zvýšené nebezpečí radiace sportovcům ani divákům v blízkosti J Village nehrozí. Kvůli riziku dalšího šíření viru COVID-19 se nakonec úvodní ceremoniál s pochodní odehraje bez diváků.
Zdroje: TheConversation, LiveScience, Vojnosanitetski Pregled
