Stephen Hawking: Fyzik, který změnil svět
Stephen Hawking sám sebe nepočítal mezi největší kosmology nebo vrcholné fyziky, přesto byl mimořádně vynikajícím vědcem, který významně přispěl k chápání struktury vesmíru a zvláště vlastností černých děr. Současně se stal jedním z nejpopulárnějších vědců své doby.
Jeho knihy „Stručná historie času“ a „Ilustrovaná teorie všeho“ patří k nejčtenějším knihám na světě, byly přeloženy do 40 jazyků a Hawking se stal kultovní osobností. V soukromém životě, kdy překonával svůj těžký fyzický handicap, přinášel inspiraci pro miliony lidí.
Mystické propojení s dalšími velikány? Zvláštní numerologické shody v životě Stephena Hawkinga
Stephen Hawking se narodil 8. ledna 1942, příznačně přesně 300 let po smrti Galilea Galileie a zemřel v roce 2018, konkrétně 14. března, což je den, kdy slavil narozeniny další velikán vědy, Albert Einstein. Ačkoli tyto indicie mohou leccos předznamenávat, za příčinou úspěchu tohoto světoznámého vědce asi nestojí. Neobvyklou inteligenci projevoval již v mládí, běžné školní učivo a způsob výuky jej však příliš nemotivoval, podobně jako tomu bylo třeba u Alberta Einsteina, který byl pro učitele spíše provokatérem a lajdákem.
Nemohl si zvolit vysněný obor, proto začal studovat fyziku
Otec si přál, aby se stal lékařem, ale Stephen chtěl studovat matematiku. Na Oxfordu v té době tento obor nebyl, a tak začal s blízkou fyzikou. Nervosvalové onemocnění (amyotrofická laterální skleróza), které se objevilo již v době jeho studií, jej postupně upoutalo na vozík a v pozdějších letech dokonce připravilo o hlas. Následně byl odkázán na syntetizátor, který ale zprvu neumožňoval plynulou komunikaci, protože reagoval se značným zpožděním.
Oxfordská univerzita jej přijala ještě před maturitou, poté pokračoval jako bakalář na univerzitě v Cambridge, kde se chtěl zabývat kosmologií (věda o stavbě a vývoji vesmíru) a fyzikou elementárních částic. Předmětem jeho zkoumání byla také obecná teorie relativity, která tehdy zažívala svou renesanci. V té době však začala progrese jeho onemocnění, což mělo rovněž za následek silné deprese. V té době mu byla velkou oporou manželka Jane a vědecká práce, která jej velmi naplňovala. S Jane se vzali v roce 1965 po tříleté známosti a měli spolu tři děti. Jejich manželství vydrželo celých třicet let. Později Hawkingův stav vyžadoval stálou péči. Podruhé se oženil v roce 1995 se svojí ošetřovatelkou Elaine Mason, po jedenácti letech se ale i tento vztah rozpadl.
Mistr černých děr. Nebo šedých?
Hawking se černými dírami zabýval od 70. let a prakticky jim zasvětil velkou část své práce. Významný je především jeho objev, že černé díry vydávají tepelné záření. Látka tedy v černé díře zřejmě není uzavřena jednou provždy. Na základě kvantové teorie dokazuje, že černá díra může i ztrácet hmotnost, a to procesem, který byl nazván jako Hawkingovo záření. Sám se tak stal jedním ze spoluzakladatelů nového odvětví - termodynamiky černých děr. Zabýval se také problematikou tzv. červích děr, tedy jakési časoprostorové zkratky zvané přesněji Einsteinův - Rosenův most.
Svým objevem v oblasti černých děr podkopal obecnou teorii relativity i kvantovou fyziku jako takovou. Na vyvrácení jeho teorie pracovala řada vědců a objevila se spousta dalších originálních řešení a teorií. Po jeho smrti však v této oblasti došlo k celkem zásadnímu objevu, který by Stephena Hawkinga velmi potěšil a možná by mohl dostat posmrtně i Nobelovu cenu, kterou přes svůj věhlas nikdy nezískal. Jedná se o snímky černé díry, nebo spíše tzv. horizontu událostí, tedy jakéhosi okraje černé díry, kterou se vědcům podařilo zachytit.
V roce 2014 šokoval Hawking výrokem, že černé díry v podstatě neexistují. Nešlo však o úplné popření, ale spíše o hypotézu ohledně horizontu černé díry a jeho „rozmytí“ do jakési šedé zóny, takže je otázka, zda nebudeme nakonec používat pojem „šedá díra“.
Univerzální teorii všeho Stephen Hawking neobjevil
Spekuluje se o tom, jestli byl Stephen Hawking tak excelentním vědcem, nebo spíše skvělým popularizátorem vědy. Jeho významný přínos pro fyziku spočívá v propojení oborů, které se dříve považovaly za oddělené, a to kvantové fyziky, termodynamiky a obecné teorie relativity. Stephen Hawking si uvědomoval, že teprve spojením kvantové fyziky a obecné teorie relativity bude náš popis světa úplnější. Vytvořit však skutečné sjednocení těchto teorií se mu nakonec nepodařilo, takže „teorie všeho“ stále zůstává otevřenou otázkou a hozenou rukavicí dalším badatelům. Snaha zkombinovat různé modely vesmíru do sjednocených syntéz je totiž stále tím vrcholným bodem, ke kterému se fyzici toužebně upínají a vedle teorie všeho (ToE – Theory of Everything), existuje také teorie velkého sjednocení (GUT – GrandUnified Theory), které mají styčné problematické body, jako je např. kvantová gravitace.
Prostě Hawking! Jednoduše Hawking pro každého
Stephen Hawking napsal celkem asi 200 publikací. Mnoho lidí po celém světě si kupuje jeho knihy, ale ne všichni jsou schopni je skutečně číst, přestože Hawking byl dobrým popularizátorem. Tady za Hawkinga odvedl skvělou práci německý vědecký publicista Rüdiger Vaas. Jeho kniha „Prostě Hawking!“, která vyšla i v češtině, vysvětluje vtipnou formou řadu spletitých témat. Karikatury postaviček mimozemšťana a samotného Hawkinga umožní pochopit fyzikální tajemství úplně každému. Autor navíc s Hawkingem knihu ještě osobně konzultoval.
Na motivy knižní předlohy, jejíž autorkou byla Hawkingova první žena Jane, byl v roce 2014 natočen hraný film Teorie všeho, který popisuje neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga.
Budoucnost lidstva neviděl Hawking růžově
Ačkoli byl známý svým smyslem pro humor, v posledních letech upozorňoval na to, že právě vědecký pokrok může lidstvo přivést ke katastrofě. Nicméně hledal i řešení, které by mohlo vyřešit situaci lidstva po vyčerpání pozemských zdrojů. Využil myšlenku sebereplikujících se vesmírných robotických sond, které by překonaly běžnou délku lidského života a hledaly další vhodné lokality (koncepce fyzika John von Neumanna). O nebezpečí počítačových virů varoval na svých přednáškách již od roku 1994. Kriticky se stavěl i k neřízenému rozvoji umělé inteligence.
Ke konci svého života se stal zakladatelem špičkového výzkumného centra a vizionářského průzkumného programu zabývajícího se hledáním mimozemského života. Byl iniciátorem založení Centra pro teoretickou kosmologii (CTC) v Cambridgi, jehož součástí byl také superpočítač COSMOS, určený k výzkumu v kosmologii, astrofyzice a fyzice částic. Veřejně podpořil také řadu ambiciózních projektů na průzkum vesmíru, jako je např. Breakthrough Starshot, v rámci kterého by měla být vyvinuta miniaturní nanoloď o hmotnosti nejvýše 4 g. Ta by měla být schopna díky solární plachtě a po zrychlení výkonnými lasery překonávat v rekordním čase obrovské vzdálenosti. Na Mars za hodinu a do hvězdného systému Alfa Centauri za 20 let (běžná kosmická loď by tuto trasu mohla zvládnout za 30 000 let). Prakticky by měly být vypuštěny tisíce takových slunečních plachetnic při jediném startu. Tento projekt představil Hawking v roce 2016 s ruským miliardářem Jurujem Milnerem u příležitosti 55. výročí první cesty Jurije Gagarina do vesmíru a jen čas ukáže, zda takový projekt bude opravdu reálný.
Zajímavosti ze života Stephena Hawkinga
- Přestože mu ve 21 letech předpovídali asi dva roky života, dožil se 76 let.
- V roce 1985 málem zemřel na těžký zápal plic. Situace byla tak vážná, že lékaři navrhli manželce Jane odpojení Stephena od přístrojů. Svým rezolutním odmítnutím mu zachránila život.
- Zazpíval si se skupinou Pink Floyd. Byl postavou v různých seriálech, třeba v seriálu StarTrek si zahrál sám sebe. Několikrát vystupoval v Teorii velkého třesku. Stal se součástí popkultury, kulturní ikonou.
- Podle jeho přesvědčení nastane dříve či později chvíle, kdy lidstvo bude muset planetu Zemi opustit.
- V závěru života důrazně varoval před genetickým inženýrstvím, které podle něj může vést k vytvoření nového lidského druhu, který zničí zbytek lidstva. Bohatí lidé podle Hawkinga nebudou schopni odolat možnosti genetického vylepšení vlastních schopností a vznikne nová nadřazená rasa.
- Hawkingovo kolečkové křeslo bylo vydraženo v přepočtu za 8,8 milionu Kč.
- V roce 2009 uspořádal party pro cestovatele v čase. Pozvánku na akci zveřejnil až po termínu konání, aby zjistil, jestli se někdo dostaví. Hosté bohužel nedorazili, což sám Hawking označil za experimentální důkaz nemožnosti cestování v čase.
- K podobné myšlence se však po Hawkingově smrti vrátili jeho blízcí během pořádání pietní ceremonie, na kterou se daly vstupenky získat přes internet. Do přihlašovací kolonky pro datum narození bylo možné zadat datum až do roku 2038, aby údajně umožnili budoucím cestovatelům v čase zúčastnit se piety.
- Jeho popel je uložen mezi hroby Isaaca Newtona a Charlese Darwina, na jeho náhrobek mu dle jeho přání vytesali rovnici pro entropii černé díry, jeho životní dílo tzv. Bekenstein – Hawkingovu rovnici.
Stephen Hawking: Citáty
„Je důležité se nevzdávat. Tam, kde je život, je i naděje.“
„Ať se zdá život jakkoli těžký, vždy existuje něco, co můžete dělat a uspět v tom.“
„Inteligence je schopnost přizpůsobit se změně.“
„Největším nepřítelem vědění není ignorance, je to iluze vědění.“
| Profil osobnosti: | Stephen Hawking |
| datum narození: | 8. 1. 1942 |
| národnost: | britská |
| profese: | vědec, profesor matematiky |
| čím se nejvíce proslavil: | propojil obory dříve považované za oddělené, a to kvantovou fyziku, termodynamiku a obecnou teorii relativity |
| další přínos: | objev, že černé díry vydávají tepelné záření (Hawkingovo záření) a další kosmologické teorie |
| přezdívka: | Einstein |
| datum úmrtí: | 14. 3. 2018 |
