Strojové učení a umělá inteligence: Jak ovlivní společnost?
Naši předkové snili o tom, že stroje ulehčí člověku těžkou práci. Dnes naopak rostou obavy, aby na nás ještě nějaká práce vůbec zbyla. Řada současných vizionářů jde ale mnohem dál a v soužití lidí s inteligentními stroji spatřují riziko pro samotnou existenci lidstva.
Čtvrtá průmyslová revoluce už klepe na dveře a má ji mít na svědomí právě umělá inteligence. Žádná revoluce se ale neobejde bez většího či menšího společenského zemětřesení. Umělá inteligence, respektive strojové učení, má potenciál zlepšit lidský život od základů, je však hodně diskutabilní, jestli jej za současných socioekonomických podmínek pomůže zlepšit všem, nebo jen někomu a ty ostatní poslat do fronty na úřad práce.
Vzniknou nové pracovní obory. Bude to ale stačit?
Optimističtější scénáře pracují s představou, že v souvislosti se zaváděním umělé inteligence do všech oblastí lidského života vznikne zároveň spousta pracovních míst a celých oborů, které dnes vůbec neexistují a neumíme je ani plně domyslet. Pracovní trh se promění, ale v zásadě zůstane vše při starém. Experti analytické společnosti Gartner dokonce očekávají, že umělá inteligence bude mít na pracovní trh pozitivní vliv a roboti budou lidem spíše asistovat než je nahrazovat. V nejbližší době očekávají vznik 2,3 milionu nových pracovních míst, oproti 1,8 milionu zaniklých.
Americko-čínský vědec a uznávaný specialista na umělou inteligenci Kai-Fu Lee ve své knize „AI Super Powers“ však předpokládá, že díky umělé inteligenci dojde k zániku 40 % pracovních míst už během následujících 15 až 25 let. Mezi prvními podle něj budou nahrazeni pracovníci vykonávající monotónní práci a dále pak velká část zaměstnanců ze sektoru tzv. bílých límečků. Náplň činnosti mnoha profesí se podle něj zcela promění. Propouštění kvůli umělé inteligenci pak bude následovat i ve zdravotnictví, marketingu nebo v právu. Poslední jmenovaný obor může někoho překvapit, ale kupodivu jsou to také právníci, u nichž se podle mnoha predikcí očekávají zásadní změny.
Naopak oxfordská studie „The Future of Employment“ (autoři Carl B. Frey, Michael A. Osborne) nevidí budoucnost samotných právníků tak černě a plnou automatizaci této profese v dohledné době vůbec neočekává. Své dny ale mají podle jejích závěrů sečteny pracovníci v telemarketingu, finanční poradci nebo pokladní s pravděpodobností blížící se 100 %. Umělá inteligence by naopak neměla ze svých pozic vytlačit profese, které vyžadují lidský kontakt nebo empatii, jako jsou psychoterapeuti, lékaři, učitelé nebo sociální pracovníci.
Ohrožuje umělá inteligence vaši profesi? Riziko, že budete nahrazeni robotickým pracovníkem, si můžete ověřit na webu WillRobotsTakeMyJob.com, který se opírá o závěry oxfordské studie. Zjistíte, že roboti připraví z 89% pravděpodobností v příštích dvaceti letech o práci taxikáře a šoféry, ještě hůře jsou na tom operátoři v jaderných elektrárnách, kteří budou nahrazeni z 95% pravděpodobností. V klidu mohou naopak být zubaři nebo veterináři s minimálním rizikem automatizace svojí práce. Jak jste na tom vy? Stačí vložit název vaší profese.
Prakticky všechny studie se ale shodují, že umělá inteligence brzy výrazně zasáhne do oblasti dopravy a nahradí práci taxikářů i řidičů kamionu. První autonomní auta už brázdí světové silnice a čeká se, že během deseti let přestanou být něčím výjimečným a za dalších dvacet zcela nahradí dnešní vozy. K takovým předpovědím však padají i kritické hlasy. John Krafcik, ředitel společnosti Waymo patřící pod Google, která je s testováním autonomních aut nejdále, si nemyslí, že by autonomní auta byla schopna v dohledné době samostatného řízení bez dohledu člověka za všech podmínek. Spíše než v osobní dopravě, očekává masivní nástup autonomních vozidel pro převoz nákladu. Pohyb po přesně dané, připravené a technicky přizpůsobené trase bude nejspíš první krok v zavádění autonomních aut do provozu. Tento trend je patrný už dnes. Příkladem mohou být autonomní náklaďáky Volvo, které se aktuálně připravují pro první komerční využití při těžbě vápence. Tyto vozy předtím švédské Volvo úspěšně testovalo pro přepravu materiálu v dolech.
Pomůže umělá inteligence vyřešit sociální problémy?
Podle chmurnějších předpovědí sice vznikne spousta nových pracovních míst, ale i tak to bude několikanásobně méně, než kolik lidí práci ztratí. Zejména lidé s nižší kvalifikací budou mít problém novou práci sehnat. Co s tím? Už dnes se mluví o možnosti zkrácení pracovní doby, zdanění práce robotů nebo zavedení základního příjmu nezávislého na zaměstnání. Stávající systém, kdy si většina lidí obstarává prostředky na živobytí prostřednictvím placené práce, může být nadále neudržitelný. Pokud nemá dojít k extrémní polarizaci společnosti, je třeba se touto alternativou zabývat už nyní. Jak by nám asi s řešením tohoto problému poradila umělá inteligence?
Jak se liší umělá inteligence a strojové učení
Oba termíny spolu úzce souvisí. Strojové učení je podoblastí umělé inteligence. Jedná se vlastně o tu část, která počítači umožňuje, aby se učil a rozvíjel. K tomu se využívají různé algoritmy a techniky, které pracují s rozsáhlými znalostmi ze statistiky a s oblastí tzv. dobývání dat (data mining). Stroj se může učit samostatně i pomocí učitele, případně na základě zpětné vazby.
V nejobecnější rovině se umělá inteligence dělí na dva typy. První, úzce zaměřená, je naprogramovaná tak, aby se soustředila na určitý úkol, ve kterém se dále učí a zdokonaluje. Do této kategorie patří většina dnes používaných a vyvíjených systémů umělé inteligence. S prvky tohoto typu inteligence se setkáváte už dnes, třeba když používáte vyhledávač Google, různé hlasové asistenty, robotické spotřebiče apod. S úzce zaměřenými roboty se do budoucna stále více počítá nejen v oblasti dopravy, ale i v rámci průmyslové automatizace nebo v zemědělství. Mnoho funkcí by mohly obstarat také ve zdravotnictví (včetně výzkumu) nebo školství. Uplatní se také jako hlídači, uklízeči nebo kuchaři a v mnoha dalších oborech. Do této skupiny patří právě ti roboti, kteří mohou brzy nahradit lidskou práci.
Umělá inteligence proti lidstvu: Reálná hrozba?
Do situace jako z filmů žánru sci-fi ale může lidstvo zahnat druhý typ umělé inteligence, nazývaný jako obecná. Je velmi univerzálně použitelná, neustále se učí bez limitu vytyčeného určitým úkolem. Nabyté znalosti dokáže vidět v souvislostech, aplikovat zkušenosti z jednoho oboru do druhého. Taková umělá inteligence předčí schopnosti lidského mozku zcela nesouměřitelným způsobem. Panuje předpoklad, že bez pevně vtělených morálních zásad, může být zneužitelná proti člověku. Zcela plnohodnotnou verzí umělé inteligence tohoto typu podle všeho ještě nikdo nedisponuje. Její vývoj je extrémně finančně i časově náročný, ale probíhá.
U nás se o to snaží laboratoř GoodAI pod vedením milionáře Marka Rosy, který narozdíl od svého vizionářského kolegy Elona Muska vidí umělou inteligenci spíše v růžovějších barvách. Šéf Tesly Elon Musk, který provozuje nadaci Open AI, označil umělou inteligenci za hrozbu pro lidstvo a volá po jejím omezení. A není zdaleka sám, skepticky se k možnosti mírumilovného soužití umělé inteligence s lidmi postavila i celá řada vědců včetně držitelů Nobelovy ceny Stephena Hawkinga nebo Franka Wilczeka.
Teoreticky se předpokládá, že super inteligence by se mohla snadno vymknout kontrole a její další cíle by se nutně nemusely shodovat s těmi lidskými. Již od 60. let 20. století je navíc známý koncept „exploze inteligence“, který předpokládá, že takový inteligentní stroj bude schopen navrhnout a vytvořit ještě vyvinutější a dokonalejší verzi sama sebe a ten pak další a další. Důsledky této exploze jsou pro lidský mozek prakticky nepředstavitelné.
S umělou inteligencí se bohužel počítá ve válkách (blízké) budoucnosti
Některé prvky umělé inteligence se ve vojenství používají už dnes. Širší nasazení v boji nedává nepřipravenému protivníkovi příliš šancí. Světové velmoci proto v této oblasti intenzivně bádají a do vývoje inteligentních zbraní investují obrovské sumy. Nemusíte si hned představovat vraždící roboty jako z filmů, pro začátek může stačit zdokonalení navigačních a strategických technologií. Vývoj autonomních smrtících zbraní, včetně dronů vybavených umělou inteligencí, vyvolává spoustu etických dilemat, na které nejviditelněji upozorňuje kampaň „Stop Killer Robots“, do které se zapojila řada mezinárodních nevládních organizací s cílem úplného zákazu takových strojů. Znepokojení vyvolává i možnost jejich zneužití k teroristickým činům. Historie ukazuje, že každý geniální vynález člověk nakonec nějakým způsobem zneužije. Umělá inteligence není dobrá, nebo špatná, záleží jen na lidech, jakým způsobem ji naprogramují a k jakému účelu se bude využívat.
„Vytvoření funkční umělé inteligence může být největší událostí v dějinách naší civilizace. Nebo nejhorší. Jednoduše nevíme. Nevíme proto, zda nám umělá inteligence nesmírně pomůže, nebo nás bude ignorovat, odstrčí nás či nás zničí.“
Stephen Hawking, listopad 2017, konference Portugalsko
