Vodné a stočné: Kdo rozhoduje o ceně vody? Proč někde platí domácnosti 2x víc než jinde?
Kubík vody v Krnově stojí 52 korun, ale třeba v okolí Hradce Králové nebo Tábora za stejný kubík vody zaplatí obyvatelé přes stovku. Průměrné vodné a stočné se letos pohybuje kolem 90 Kč za kubík. Proč se ceny vody v různých českých městech tolik liší?
Vodárenské společnosti si účtují za 1 m³ pitné vody dodané potrubím do domácnosti vodné. Platba za stejný objem odpadní vody odvedené do kanalizace se nazývá stočné. Od listopadové revoluce 1989 začala cena vody raketově růst.
Na kontrole ceny vody se podílí stát
Na začátku 90. let stálo vodné a stočné kolem 10 až 20 Kč za kubík, dnes platíme 5x až 10x víc. Někteří při hledání viníka neváhají ukazovat prstem na zahraniční koncerny, které v mnoha regionech provozují vodovodní a kanalizační sítě, ale hlavní slovo při určování cen za vodu má stát.
Ministerstvo financí (MF ČR) totiž každý rok vytváří závazná pravidla pro tvorbu cen ve vodárenství. Úředníci cenovým výměrem stanoví, co si vodohospodáři mohou zahrnout do oprávněných nákladů nebo jak mohou kalkulovat přiměřený zisk.
Do nákladů patří zejména odpisy majetku, opravy či rozdílné ceny surové vody, která je v daném místě dostupná. Voda získaná z podzemních zdrojů zůstává 2krát až 3krát levnější než z povrchových. Jelikož mnoho obcí má přístup pouze k jednomu zdroji, rozdíly v dostupnosti se proto musí projevit i na jiné výši vodného.
Většinu vodovodů a kanalizací vlastní města
V Česku fungují dva modely správy vodohospodářské sítě. Buď vlastník potrubí i provozovatel dodávek vody patří pod jednu instituci, nebo jde o dvě oddělené společnosti, které se musí dohodnout na konečné ceně vodného a stočného, v rámci mezí stanovených cenovým výměrem MF ČR. Přes 80 % vodovodů u nás drží ve vlastnictví obce a jejich sdružení.
Městské vodárny v pozici vlastníka a zároveň provozovatele dodávají vodu zejména na jižní Moravě, ve východních Čechách a v okolí Plzně. Naopak, na severovýchodě a jihu Čech či na severní Moravě města potrubí pouze vlastní. Prodejci vody (např. Veolia, Aqualia či Energia AG) se starají o dodávky a městům za užívání sítě platí nájemné.
Zdražují zahraniční koncerny vodné a stočné?
Nedá se jednoznačně tvrdit, že v regionech, kde provozovatelé spadají pod zahraniční korporace, platí místní obyvatelé vyšší cenu za vodu. Ve Frýdlantě vyjde kubík na 115 Kč, v Mladé Boleslavi a v Břeclavi na necelou stovku. Ve všech třech městech mají městské vodárny, přesto jejich vodné a stočné patří k těm dražším oproti celorepublikovému průměru (90 Kč). Zato vodu z kohoutku na severní Moravě poskytuje španělský koncern Aqualia, ale za kubík se tu platí nejvíce 85 Kč. Do Klatov teče voda díky smlouvě s francouzskou Veolií, přesto místní vyjde vodné a stočné na necelých 66 Kč.
Za odlišné ceny vody mohou z velké části jiné přírodní a technické podmínky. Např. v horských oblastech dovolují náklady výrazně snižovat přečerpávací stanice.
Především se ale ve výši vodného a stočného odrážejí realizované opravy a investice do obnovy vodovodů, kanalizací i čističek odpadních vod. Nejvyšší cenu vody mají dlouhodobě domácnosti na Táborsku, kde dochází ke splácení víceletého úvěru na obnovu kanalizační sítě.
Cenu vody v roce 2020 stlačí snížení DPH
Současná daň z přidané hodnoty za dodávku vody v České republice činí 15 %. Když se podíváme za sousedy na východ od nás, nemůžeme si zase tolik stěžovat. Slovenská DPH za vodu je 20 % a kousek dál v Maďarsku až 27 %. Obyvatelé západní Evropy si ale přivykli na nižší sazby, Britové dokonce na daň ve výši 0 %, Francouzi 5,5 %, Němci 7 % a Rakušané 10 %.
Historie sazeb DPH za dodávku vody v ČR
- 2008: z 5 % na 9 %
- 2010: 10 %
- 2012: 14 %
- 2013: 15 %
- 2020: 10 % (?)
K novele zákona o evidenci tržeb, který aktuálně zákonodárci projednávají, je připojena také změna DPH pro vybrané služby včetně vodného a stočného. Pokud zákon projde, sazba se sníží na 10 %, což odpovídá poklesu ceny vody za kubík zhruba o 4,5 Kč.
Vyplatí se šetřit vodou?
Většina provozovatelů potrubí si účtuje tzv. jednosložkové vodné a stočné, závislé pouze na počtu spotřebovaných litrů. Méně často se objevuje dvousložková cena vody, kdy kromě platby za natočenou vodu domácnosti hradí také fixní poplatek podle velikosti vodoměru.
Jenže 70 až 80 % nákladů na provoz vodohospodářské infrastruktury je fixních. To znamená, že i když jste kohoutky točili letos o něco méně než loni, na nižších účtech za vodu se to nejspíš vůbec neprojeví. Navíc nižší tržby za vodné a stočné zvýší provozovateli oprávněné náklady, takže cena vody může naopak zdražit.
