Stromy místo pouličních lamp a květináče šířící wi-fi: Na čem pracují vědci i startupy?
Proč by si jen světlušky měly zdarma svítit na cestu? Když podobně vylepšíme i rostliny, budeme si moct posvítit na čtení květináčem a místo pouličních lamp se projdeme ulicí osvětlenou zářícími stromy. Takovou představu mají vědci z MIT. Startup Bioo zase zkouší šířit wi-fi a dobíjet mobily díky speciálním květináčům a truhlíkům. Mohou se lesy stát elektrárnami budoucnosti?
Úvodní fotografie: Ilustrační obrázek
K lampičkám z rostlin mají pokusy vědeckého týmu profesora Michaela Strana zatím daleko. Při jejich testech se zatím podařilo změnit vlastnosti potočnice lékařské tak, aby slabě svítila po dobu 3,5 hodin.
To by vám bohatě stačilo na přečtení Alchymisty od Coelha (2,18 hodiny), ale na dočtení zatím nedopsané ságy Písně ledu a ohně (knižní předlohy Hry o trůny) byste museli mít celou zahradu (přes 28 svítivých potočnic, protože přelouskání 5 knih ságy by mělo zabrat necelých 100 hodin). Tedy pokud přečtete stejně jako průměrný čtenář 300 slov za minutu.
Zelené žárovky využívají přidaných nanočástic
Výzkumníci z MIT pod Stranovým vedením se nyní snaží o to, aby rostlina vydržela svítit po celou dobu svého života.
Jak vytvářejí „zelené žárovky“? Do listů potočnice přidávají nanočástice, jež obsahují molekuly luciferinu a koenzymu A a také enzym luciferázy. Tento enzym ve spojení s luciferinem způsobuje světélkování u světlušek i jiných živočichů. Rostlina získá světlo vyzařující schopnost namočením do směsi s nanočásticemi.
Což takhle dát si chytrý špenát?
Experimenty vědci z potočnice zatím vydolovali pouze jednu tisícinu světla potřebného pro čtení, nicméně ani žárovku nevynalezli za jediný den. Navíc Stranův tým už má zkušenost s vylepšováním listů špenátu. Díky jejich vědeckým hrátkám dokázali navrhnout špenát, jež po osázení nanosenzory odhalí výbušninu a pošle tuto informaci do smartphonu.
Podobný princip využili i pro monitorování dostatečného zalití květiny. Miniaturní senzor člověka dokázat upozornit na nedostatek vody.
Snažíme se vylepšit rostliny tak, aby fungovaly jako stolní lampy. Naše práce otvírá dveře pouličnímu osvětlení, které není ničím jiným než trochu upravenými stromy.
- Michael Strano, profesor chemického inženýrství na MIT
Zelené minielektrárny v truhlících a květináčích
Startup Bioo z Barcelony nevylepšuje rostliny, aby získaly nové „superschopnosti“, ale sází na energii sesbíranou při fotosyntéze. Rostliny jako vedlejší produkt při fotosyntéze vylučují pomocí kořenů do půdy organický materiál, který v hlíně rozkládají bakterie. Při tomto procesu se uvolňují elektrony. Květináče od Bioo uniklé elektrony zachytávají a vyrábějí z nich elektrický proud.
Anketa
Pokud se ukáže, že na první pohled běžný květináč pochází z dílny startupu Bioo, můžete si „z kytky“ klidně dobít mobil. Stačí pod listy rostliny najít USB port. Tento produkt se jmenuje Bioo Lite, ale zatím není dostupný na trhu. To neplatí o výrobku Bioo Pass, tedy truhlíku či květináči, jež šíří wi-fi signál.
Bioo Pass: Zelená wi-fi síť bez hesla
Moderní člověk 21. století bude radši hladovět, mrznout nebo jinak psychicky strádat, než by se vzdal připojení k internetu. Proto určitě mnohé potěší, že květináč, ke kterému stačí jen přiblížit telefon, a bez nutnosti znát heslo už se jen připojit
k wi-fi.
Bioo Pass k prvnímu nahození sítě využívá NFC technologii (přenos dat mezi 2 zařízeními na malou vzdálenost díky elektromagnetickému poli) a vezme si tedy energii z NFC štítku na mobilu. Další provoz wi-fi už závisí na elektrickém proudu vyrobeném rostlinou.
Zelená wi-fi z květináče zatím nepatří k vychytávkám, které pořídíte levně. Prázdný květináč, kam ještě musíte vysadit rostlinku s hlínou, koupíte za 79 eur (cca 2 tisíce Kč). O květinu se samozřejmě musíte starat, takže toto řešení zřejmě nebude lákat lidi, kterým do pár týdnů od zakoupení uschne i kaktus.
Tým ze společnosti Bioo dodává také truhlíky s rostlinami pro školní třídy a žáci je pěstují, aby vyrobili energii pro svícení LED žárovek. Ve startupu Bioo si pohrávají i s myšlenkou na budování zahrad a zelených ploch, které fungovaly podobně jako solární panely.
Co kdyby se lesy mohly stát elektrárnami budoucnosti?
- Javier Rodriguez, spoluzakladatel startupu Bioo