Smart City: Jsou česká města chytrá?
Smart City je globální trend, který klade důraz efektivitu infrastruktury, inovací, technologií a služeb v každodenním životě obyvatel měst. Dílčí prvky smart cities jsou prezentovány i v České republice a právě v tomto článku se na některé z nich zaměříme, uvedeme si, jak jsou úspěšné a porovnáme je se zahraničními projekty.
Smart City: Jsou česká města chytrá?
Smart City je globální trend, který klade důraz efektivitu infrastruktury, inovací, technologií a služeb v každodenní životě obyvatel měst. Dílčí prvky smart cities jsou prezentovány i v České republice a právě v tomto článku se na některé z nich zaměříme, uvedeme si, jak jsou úspěšné a porovnáme je se zahraničními projekty.
Jak chápat Smart City
Pro běžného občana České republiky je poměrně složité pochopit, jak může být město chytré. Nemusí jít ani tak o totální změny najednou, často stačí i dílčí, ale systematické projekty, které za pomoci moderní technologie, shromáždění dat a přesného zacílení dokáží řešit stávající potíže a vylepšovat život obyvatel na různých úrovních.
Základem konceptu Smart City je celkem 14 tematických pilířů:
- Vládní vedení a veřejná politika
- Regulace
- Technologie a inovace
- Telekomunikace
- Kybernetická a fyzická bezpečnost a ochrana soukromí
- Finance, investice a ekonomický rozvoj
- Doprava a mobilita
- Energie
- Voda, odpadní voda a odpad
- Plánování měst, zelených ploch a budov
- Životní prostředí, zdraví a bezpečnost
- Angažovanost spotřebitelů a komunitní sociální infrastruktura
- Nevládní organizace a univerzity
- Globální osvědčené postupy
Zdroj: https://www.smartcitiesworld.net/opinions/opinions/the-14-pillars-of-a-smart-city
Město, které trápí doprava a emise
Změny v infrastruktuře nemusí být dány jen opravou vozovky. Stejně tak důležitá jsou data, získaná z každodenního provozu - od vytížení silnice, až po parkování. Jejich analýzou za pomoci moderních systémů a aplikací mohou města přijít na způsob, jak efektivně infrastrukturu změnit, aby docházelo k lepší průjezdnosti i efektivnosti parkování.
Efektivnější využití energie a ochrana životního prostředí
Lidé při hledání stálého bydlení dnes kladou velký důraz nejen na dopravní dostupnost, ale také čistotu prostředí. Nachází se u vaší obce zdroj tzv. zelené energie, kterou dokáží její obyvatelé smysluplně využívat? Zavádí radní či zastupitelé novinky v ochraně životního prostředí, jako je systematické snižování světelného smogu technologiemi veřejného osvětlení, využívání dešťové či odpadní vody, instalace bankomatu nebo nabíjecích stanic pro elektromobily?
Pak jste si nejspíš našli tu správnou adresu ve zdravé, sebevědomé a rozvíjející se lokalitě, kde budete rádi žít a vychovávat své potomky, což přinese ohromný potenciál i samotné obci. Důraz na inovativní rozvoj přináší nové možnosti, šetření finančních prostředků, investice, ale i pozitivní demografický rozvoj.
Bezpečnost obyvatel
Jeden z dalších faktorů rozvoje chytrého města. Zaměření na bezpečnost obyvatel jsou různé, od bezpečnostních kamerových systémů, po centrální kontrolu vstupních čipů do domů. V současné době se ale stále více objevuje i otázka kybernetické bezpečnosti městské správy a jednotlivých institucí.
Jsou česká města chytrá?
Nyní se dostáváme k cílům tématu, zda jsou česká města opravdu dostatečně chytrá a jak si stojí v porovnání se zbytkem světa. Aplikace konceptu Smart City je do značné míry odvislé od legislativy a koncepčního přístupu státu, což se dle Jiřího Vlčka z Ministerstva pro místní rozvoj téměř vůbec neděje:
“Náš stát a obce nejsou schopny takového celostního přístupu, ani jim to nedovoluje legislativa a finance. Na úrovni státní správy existuje velký resortismus. Proto veškeré pokusy o prosazení konceptu vyznívají tak trochu do prázdna a jsou podporovány jen pár městy. I ze samotných reakcí některých měst a obcí je vidět, že pokud s něčím nepřišli oni sami, tak jim státní správa nepomůže.”
Zásadní kroky tedy musí dělat samotné municipality (města, obce, regiony). Je pravdou, že právě města sama vědí, co je pro jejich rozvoj a obyvatele dlouhodobě nejlepší, na co mají prostředky a kde je tlačí pata.
V naplňování koncepce Smart City má Česko ovšem opravdu co dohánět. Dílčí úspěchy zatím jen naznačují, co by mohlo fungovat, ale do běžného provozu se dostalo jen málo projektů. V inovacích je Česko pod hluboko pod průměrem EU. Navíc dochází k postupnému propadu v mezinárodních žebříčcích Smart Cities. Například Praha klesla ze všech 109 měst nejvíce a to z 19. na 44. místo. Může za to nedostatečná informovanost o dopravě i špatně nastavená kritéria dostupnosti bydlení.
Příklady z Česka
Metro bez řidiče - ve světě jde už po několik desítek let o častý jev (Norimberk, Barcelona, Budapešť, Sao Paulo, Paříž). Jediné metro v České republice se nachází v Praze, kde již před časem vznikly první studie společně s novými linkami D. Automatické vozy, řízené počítačem ovšem Dopravní podnik nakupuje i pro starou linku C. Aktuálně zatím vše zůstává na papíře a první vozy by měly vyjet až v roce 2027.
Nabíječky elektrovozidel na pouličních lampách - projekt je původně zacílen na území hlavního města Prahy, kde se na instalaci nabíječek podílí pražská energetická společnost PRE. Právě ona se totiž podílí na implementaci strategie Smart Prague 2030 a mezi lety 2021 a 2022 chce v rámci pilotního projektu nainstalovat 82 nabíjecích stanic na nové lampy veřejného osvětlení. Celý projekt počítá s tím, že do roku 2030 bude vyměněno přes 4000 lamp, jejichž součástí budou také nabíjecí stanice. Lze pak předpokládat, že společnost bude v instalaci pokračovat i v dalších městech.
Chytré zastávky MHD - opět jde o projekt, který v roce 2015 odstartoval v Praze, ale tentokrát se mu podařilo úspěšně expandovat i do dalších měst v České republice. První chytrá zastávka byla instalována v ulici Na Příkopě. Nabízela možnost nabíjení chytrého telefonu, připojení k wifi, LCD monitory s jízdními řády a tipy v mapě okolí pro pěší a cyklisty. Za projektem stála organizace Pro lepší město s návrhem studia Eduarda Herrmanna a Matěje Coufala. V roce 2019 byly instalovány další prototypy, tentokrát studia Olgoj Chorchoj na Palackého náměstí.
O pár let později vznikly první dvě chytré zastávky v Brně na Moravském náměstí ve spolupráci s městem, Dopravním podnikem a energetickou společností ČEZ ESCO. Součástí zastávky jsou zásuvky pro nabíjení elektrických zařízení nebo LED obrazovka, která obsahuje všechny potřebné informace o spojích, počasí, kulturních událostech a součástí je i detektor polétavého prachu. Mimo to jde i o bezpečnostní prvek s kamerovým systémem a tlačítkem SOS. Stejně jako v Praze jde ovšem pouze o testovací režim.
O značně chudší chytré zastávky se rozrostla Jihlava, kde šlo o 20 označníků s malým digitálním panelem, který ukazuje aktuální informace o spojích. Podobnou technologii využilo i Kladno, které se však potýkalo s výraznými potížemi a nakonec za technickou nefunkčnost uplatnilo sankce ve výši 180 000,-.
5G sítě
Zatím jsou ve velmi omezeném množství kvůli problémům s aukcí kmitočtů a předpokladu operátorů, že bude mít Česká republika vůbec nejpomalejší 5G připojení ze všech okolních států Evropy. Ačkoliv se před několika lety česká vláda chvástala, jak se v brzké době zavede revoluční 5G síť, zatím bohužel navíc dochází k potížím již při jejím testováním. Na základě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu bylo vybráno pět českých měst, kde měla být síť odzkoušena. Jediné místo, kde lze 5G komerčně spustit, je část Prahy a Kolína. Například v Plzni žádné frekvence pro 5G sítě nejsou a jak dokládá Správa informačních technologií, která v Plzni spravuje centrální IT systém: “Nemáme co testovat.”
Inspirace v zahraničí
Je pravda, že v takovém Chorvatsku příliš chytrých měst nenajdeme. Ovšem ačkoliv teprve nedávno, byl to chorvatský Kastav, který začal velmi úspěšně prvky Smart City implementovat a má již první výsledky, jako je úspora 60% elektrické energie na veřejné osvětlení.
Značně pokroková a inspirativní je Vídeň. Ne nadarmo se na ni mnoho českých obyvatel i politiků odkazuje. Výkladní skříní je budování nové, soběstačné čtvrtě pro několik desítek tisíc lidí. Mimo to, že se snaží neustále zkvalitňovat svůj veřejný prostor a omezovat osobní dopravu na úkor pěší a cyklistiky, zabývá se i ochranou životního prostředí uvnitř města, věnuje se novým technologiím, ale také udržitelnému bydlení. Tím vším připravuje své obyvatele na budoucí změny a plynulý přechod k novému životu. Právě inovace a politika bydlení tohoto rakouského velkoměsta byly oceněny organizací UNESCO a Netexplo.
Ocenění získal také Shenzhen v Číně za pokrok ve veřejné dopravě, senegalský Dakar za změny ve vzdělávání, Singapur za cíle s nulovými emisemi uhlíku a dokonce i estonský Tallin za digitální transformaci.
