Miniaturní roboti. Do budoucna by mohli pomoci ve zdravotnictví
Bez robotů si dnešní zdravotnictví už skoro nedokážeme představit. Díky technologicky pokročilým přístrojům mají lékaři možnost pečovat o větší množství pacientů a poskytnout jim kvalitnější péči. Přístroje totiž dokážou hlídat zdravotní stav pacientů a vyhodnotit, kdy dochází k ohrožení. Robotika se ale neustále vyvíjí a nyní přichází s novinkou, která by mohla vyřešit i závažnější onemocnění.
Téměř neviditelný robot
Robot má odjakživa mnoho podob. Lidé si jej nejčastěji představují jako stroj s lidskou podobou, který je vybaven umělou inteligencí. Takové nazýváme „humanoidními roboty“. Roboti jsou ale také stroje, které lidskou podobu nepřipomínají. Stejně tak je to u nového typu miniaturních robotů.
Dnes se roboti vyskytují v mnoha oborech:
- Roboti v lékařství
- Roboti v průmyslu
- Roboti v astronautice
- Roboti v dopravě
- Roboti v domácnosti a mnoha dalších
Miniaturní roboty v prostředí České republiky propaguje především profesor František Štěpánek. Ten je známý tím, že doporučuje přírodní antibiotika a snaží se najít efektivní lék na rakovinu. Domnívá se, že by mohl dosáhnout výsledku pomocí nanorobotů. O tom, že nejde jen o planá slova a fantastické plány nás může přesvědčit také fakt, že Evropská výzkumná rada jeho projekt finančně podpořila.
Jednoduchý princip, který má složité řešení
Vize pana profesora Štěpánka je jasná. Pokud roboti mohou následovat lidské pokyny, stačí jen vytvořit miniaturního robota, kterého bude tělo schopno přijmout bez zdravotních komplikací. Toto zařízení by pak léčivou látku dopravilo přímo do nádoru, kde by ji následně uvolnilo. Zařízení by také muselo být z látek, které se později rozpadnou, a tělo je bez problému přijme.
Náročnost léčby rakoviny
Jakmile je pacientovi diagnostikován nebezpečný nádor, přistupuje se k léčbě. Jednou z praktikovaných metod je také chemoterapie, která stejně jako spousta dalších ovlivňuje celé tělo. Pacient se pak cítí slabý a léčba může změnit celý jeho život. Miniaturní roboti by ale mohli přinést významnou změnu. Zasahovali by totiž jen v té části, kde je jejich intervence třeba.
Profesor Štěpánek zařízení popisuje jako chemické roboty. Ty se skládají z molekul, které sami poznají, v jaké části těla se mají uchytit. Zároveň jsou schopni reagovat na vysokofrekvenční magnetické pole, takže je lze spustit nebo naopak deaktivovat například magnetickou rezonancí.
Rozdílný přístup
Pokrok byl zaznamenán také v poslednich letech až do současnosti. Výzkumná skupina Ivana Řehoře, která spolupracuje s Ústavem organické chemie a biochemie České akademie věd, publikovala poznatky, které v oblasti výzkumu a vývoje mikro robotů zaznamenala.
Jejich roboti jsou tvořeni z částic, které reagují na světlo. Díky tomu se budu moci pohybovat a působit v místě, kde je jich potřeba. Tělo robota se navíc dokáže zmenšit a opět zvětšit. Podle odborníků by navíc taková technologie ve zdravotnictví nemusela být příliš finančně náročná, což by mohlo léčbu zpřístupnit. Současné technologie dokážou takových robotů vytvořit i tisíce za jedinou hodinu.
Ve světě, a dokonce i České republice vidíme, že odborníci zastávají rozdílné názory. Někteří se přiklánějí k ovládání pomocí magnetismu, jiní považují za spolehlivý zdroj energie světlo a teplo, které je levné, dostupné a téměř všudypřítomné.
Miniaturní roboti ve světě
Pochopitelně se o problematiku zajímají také vědci za hranicemi. Konkrétně jde například o Technickou univerzitu v Chemnitzu, kde tým vědců vede doktor Oliver Schmidt. Odborníci se nechali inspirovat počítačovými čipy, které taktéž pracují s velmi malými součástky, které musí konat důležité a náročné operace.
Odborné studie zdůrazňují skutečnost, že se poslední léta zdravotnický průmysl soustředil hlavně na vývoj léku, který by účinkoval jen v potřebné části těla tam, kde se nachází nádor. Miniaturní roboti by tak mohli být příjemným řešením.
Vývoj je ale zatím v takové fázi, že existuje hned několik typů těchto robotů:
- Buněční miniaturní roboti (částice z buněk)
- Syntetičtí miniaturní roboti (uměle vytvořené částice)
- Hybridní miniaturní roboti (kombinace obou předchozích)
Pohyb těchto částic je vždy nutné zajistit uměle. Někteří mikro roboti reagují na magnetické pole, jak bylo zmíněno výše, jiní na ultrazvuk, světlo nebo teplo. Pohyb může být zajištěn také chemickou cestou. V takovém případě nese robot ještě látku, která v reakci se svým okolím pohyb vytváří a nese robota na potřebné místo v těle.
Pro přenos většího objemu látky by bylo třeba využít většího robota, což může být nebezpečné, proto odborníci tvrdí, že by bylo možné do těla posílat i více kusů takových robotů, aby byl zajištěn přenos přesné a individuální dávky podle stavu pacienta.
