Jak sucho ohrožuje provoz uhelných a jaderných elektráren?
Sucho a nedostatek vody je v poslední době velmi aktuální téma. Zasaženo však není jen životní prostředí a zemědělství, sucho představuje ohrožení také v oblastech, kde by to člověk možná ani tolik neočekával. Jednou z takových sfér je energetika. Podívejte se, jak sucho ohrožuje provoz uhelných a jaderných elektráren.
Elektrárny v ČR spotřebují více vody než všichni obyvatelé dohromady
Logicky by se dalo očekávat, že sucho bude nejvíce ovlivňovat provoz vodních elektráren. Tak tomu také je. Až do roku 2013 produkovaly české vodní elektrárny zhruba 2–3 miliardy kilowatthodin elektřiny ročně. V roce 2014 došlo poprvé ke zhoršení a od té doby produkce hydroelektráren nepřekročila dvě miliardy kilowatthodin za rok. Na problémy v posledních letech poukazuje také Skupina ČEZ, největší provozovatel vodních elektráren v České republice. Produkce ve velkých hydroelektrárnách společnosti se v posledních letech pohybuje na cca 70 procentech dlouhodobého průměru, v malých subjektech dokonce okolo 50 procent.
Energetika jako celek patří k největším spotřebitelům vody v České republice. Ročně stojí zhruba za 40 procenty celkové spotřeby vody v České republice. Spotřeba elektráren je vyšší než odběr všech domácností připojených k vodovodní síti. Nicméně sucho neovlivňuje jen vodní elektrárny, ale také ty, které pro své chlazení nebo pohon turbín používají velké množství vody. Do potíží se tak mohou dostávat i jaderné a uhelné elektrárny.
Jaderné elektrárny v ČR zatím problémy nemají
Voda v jaderných elektrárnách je klíčová pro chlazení. Zhruba čtyři pětiny evropských jaderných elektráren je chlazeno říční vodou, zbytek se nachází na pobřeží a je chlazen vodou mořskou. V posledních letech musely některé evropské jaderné elektrárny v průběhu suchých letních měsíců snížit svoji výrobu právě v důsledku nedostatku chladicí vody.
Obě jaderné elektrárny v České republice větším problémům v tomto ohledu zatím nečelily – využívají totiž uzavřeného chladicího systému s chladicí věží a nikoliv na vodní zdroje náročnější průtočné chlazení. Jak Temelín, tak Dukovany disponují dostatečnými zásobami vody díky přehradám na přilehlých řekách. Temelín využívá vodní zdroj v podobě Vltavy, Dukovany pak řeku Jihlavu. Například Dukovany dle údajů ČEZu, jež elektrárnu provozuje, čerpají ročně až 55 milionů metrů krychlových surové vody. Do řeky Jihlavy se vrátí zhruba polovina.
Hrozba sucha se řeší u výstavby nového bloku Dukovan
ČEZ v posledních letech výrazně investuje do toho, aby byla spotřeba vody v Dukovanech nižší. Modernizační a úsporná opatření začala již před několika lety. Výsledkem byla v roce 2019 historicky nejnižší spotřeba vody v Dukovanech od plného spuštění do provozu. Oproti roku 2018 ušetřila elektrárna zhruba 10 tisíc metrů krychlových pitné vody.
Nedostatek vody může ovlivnit také plánovanou výstavbu nového reaktoru v Dukovanech. Podle některých jaderných expertů dokonce řeka Jihlava již další reaktor nebude schopna uchladit. A s dostavbou Dukovan mají z hlediska ohrožení suchem problém i ekologické organizace. Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla k tomu říká: „V případě Dukovan je tu výrazné omezení z hlediska dostupnosti chladicí vody a jak vidíme, trend je bohužel stále horší. Vypařit více jak polovinu průtoku řeky Jihlavy a odvést ji v páře daleko mimo region je pošetilé.“
Čistě z pohledu vodních zdrojů by dávala větší význam výstavba nového reaktoru spíše v Temelíně, nicméně tato debata již není příliš aktuální, protože česká vláda se rozhodla budovat nový reaktor v Dukovanech, kde bude nutné odstavit staré jaderné bloky dříve.
Některé uhelné elektrárny v ČR již potíže se suchem mají
Podobně jako u jaderných elektráren, i u těch uhelných jsou dva hlavní způsoby chlazení. Ekonomicky levnější variantou je průtočné chlazení vodou z řeky, případně z moře. Objem potřebné vody je velmi vysoký. Druhou možností je oběh vody v rámci elektrárny a její chlazení prostřednictvím chladicí věže. Spotřeba vody je pak výrazně nižší, protože se doplňuje jen voda, která se odpaří. Tento způsob v České republice převažuje.
Avšak i u nás se najdou subjekty, které fungují na systému průtočného chlazení. Například uhelnou elektrárnou v Mělníku každoročně proteče více než 330 milionů m3 vody, tzn. pětina celkové spotřeby v ČR. Voda je následně o několik stupňů teplejší vrácena zpět do Labe. Do budoucna by v Mělníku mělo dojít k modernizaci, v jejímž důsledku by spotřeba vody v elektrárně měla klesnout asi o 60 %.
Problémům s kapacitou vodního toku Elektrárna Mělník zatím nečelila, nicméně v jiných českých uhelných elektrárnách již v posledních letech docházelo ke krátkodobému omezování provozu právě kvůli suchu. Zmínit lze například Elektrárnu Poříčí nebo Elektrárnu Hodonín. Tím, že se jedná spíše o menší elektrárny, není dočasnými výpadky v těchto subjektech ohrožena stabilita celé elektrické soustavy. Pro provozovatele však omezení provozu bloků znamená mnoho nepříjemností. V Elektrárně Hodonín by tak do konce roku 2021 měla vyrůst chladicí věž, která sníží závislost na množství vody v řece Moravě.
