Aktuality

Švédsko a Rakousko zavřely poslední uhelné elektrárny

Na konci dubna byl ve Švédsku a v Rakousku ukončen provoz posledních uhelných elektráren. Obě země se tak jako jedny z prvních v Evropě vzdaly závislosti na tomto tradičním fosilním palivu. Blíží se podobný okamžik i v České republice?

Švédsko a Rakousko zavřely poslední uhelné elektrárny

Poslední uhelná elektrárna ve Švédsku ukončila provoz dříve, než se plánovalo

Poslední švédskou uhelnou elektrárnou v provozu byla elektrárna Värtaverket ve východní části Stockholmu. První ze dvou tamních elektráren zavřela již před poslední zimou, nicméně druhá z nich měla ještě sloužit jako energetická rezerva. S úplným odstoupením od uhlí se v zemi počítalo v roce 2022. Vzhledem k mírné zimě a daňovým úpravám se provozovatel elektrárny společnost Stockholm Exergi AB rozhodla, že provoz ukončí již nyní. Firma se chce zaměřit na klimaticky neutrální řešení při získávání energie. Elektrárna Värtaverket byla v provozu od roku 1989.

Ředitel společnosti Stockholm Exergi AB Anders Egelrud poukázal na to, že švédské hlavní město bylo před zhruba 30 lety zcela závislé na fosilních palivech. V současné době je Stockholm na dobré cestě k tomu, aby do deseti let byla veškerá energie buď produkována z obnovitelných zdrojů nebo zrecyklovaná.

Rakousko uzavřelo poslední uhelnou elektrárnu jen pár dní před Švédskem

Švédsko není jedinou evropskou zemí, která se vzdala závislosti na uhlí. Již v roce 2016 byl ukončen provoz uhelných elektráren v Belgii a jen o pár dní dříve než ve Švédsku, rovněž v dubnu tohoto roku, byla uzavřena poslední uhelná elektrárna v Rakousku. Naši jižní sousedé odstavili během posledních 15 let všechny uhelné elektrárny na svém území. Tou poslední byla elektrárna Mellach u Štýrského Hradce. Vybudována byla mezi lety 1983–1986 a s výkonem 240 MW elektřiny a 230 MW tepla dodávala energii do širokého okolí města.

Elektrárna má zatím zůstat k dispozici jako záložní zdroj, nicméně upravený pro spalování zemního plynu. V Rakousku aktuálně funguje 12 plynových a ropných elektráren. Do roku 2030 by rakouská vláda chtěla ukončit užívání všech fosilních paliv pro výrobu energie a soustředit se výhradně na obnovitelné zdroje.

Ostatní státy by měly brzy následovat

Další evropské země by Belgii, Rakousko a Švédsko měly v dohledné době následovat. Tento postup souvisí s Pařížskou dohodou o změně klimatu, kterou členské státy EU podepsaly. Přihlásily se v ní do roku 2030 ke snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2025 by se měly uhelné elektrárny uzavřít i ve Velké Británii, Francii, Portugalsku, Itálii nebo například v Irsku. Německo, kde mají uhelné elektrárny tradičně velký význam, stanovilo definitivní ústup od uhlí na rok 2038.

Uhlí je bráno jako velmi znečišťující fosilní palivo, které je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. V důsledku působení uhelných elektráren dochází ke změnám klimatu. V rámci Evropské unie spaluje nejvíce uhlí pro výrobu energie Německo. Druhým největším znečišťovatelem je Polsko, na třetím místě následuje Česká republika.

V rámci jednotlivých subjektů poškozuje evropské ovzduší nejvíce hnědouhelná elektrárna Belchatów. Ta stojí zhruba za pětinou výroby elektřiny v Polsku a v loňském roce vypustila do ovzduší 32,7 milionu tun oxidu uhličitého. V první desítce největších znečišťovatelů v EU je hned osm hnědouhelných zdrojů a jedna černouhelná elektrárna. Jediným subjektem jiného charakteru v první desítce je letecká nízkonákladová společnost Ryanair.

Deset největších znečišťovatelů ovzduší v EU
	Subjekt	Země	Emise CO2 v milionech tun
1.	Belchatów	Polsko	38,2
2.	Neurath	Německo	32,2
3.	Niederaussem	Německo	25,9
4.	Janschwalde	Německo	22,8
5.	Weisweiler	Německo	16,8
6.	Schwarze Pumpe	Německo	12,4
7.	Lippendorf	Německo	11,7
8.	Maritsa Iztok	Bulharsko	10,5
9.	Boxberg Werk IV	Německo	10,2
10.	Ryanair	Irsko	9,9