Technologie

Střípky z konference Já, robot: Bojí se odborníci vývoje umělé inteligence (AI)?

REPORTÁŽ: 8. listopadu proběhla konference Hospodářských novin na téma umělá inteligence a budoucnost robotů. Experti se shodli na tom, že vývoj pokročilé umělé inteligence nezastavíme. Větší hrozbu podle nich ale představuje její ovládnutí úzkou skupinou lidí, kteří ji lehce mohou zneužít, než existence vyspělé AI jako takové. Co si myslí o zavedení 3denního pracovního týdne díky nasazení robotů?

Střípky z konference Já, robot: Bojí se odborníci vývoje umělé inteligence (AI)?

Úvodní fotografie: Robotické rameno UR od firmy Universal Robots, Zdroj: Elektrina.cz

Kromě expertů na robotiku i umělou inteligenci a moderátora, který posluchače neustále přesvědčoval, že on robot není, anebo si toho aspoň není vědom, jste na konferenci Já, robot mohli potkat také autonomní mobilní zařízení, které rozdávalo hostům sladkosti místo hostesek.

Bonbony od cizího robota jsou jako sladkosti od cizího člověka

Robot od firmy Omron sice vyvolával zájem, nicméně většina návštěvníků se zdráhala si od něj pamlsek vzít. Možná stejně jako byli v dětství zvyklí nebrat si bonbóny od neznámých lidí, nechtěli si vzít bonbón ani od neznámého robota.

Futuristický ráz akce doplňovala i možnost klást dotazy řečníkům skrze mobilní aplikaci místo klasického dotazování z publika, které moderátor označil jako způsob z doby kamenné. Kdo na konferenci vystoupil a jak si experti představují naši budoucnost s roboty a umělou inteligencí, která brzo může překonat lidský mozek?

Závody ve vědě 21. století se soustředí na dosažení vyspělé AI

V prvním bloku, jež se věnoval umělé inteligenci jako cestě k vylepšení lidských omezení, vystoupila Olga Afanasjeva ze společnosti Good AI, která se snaží vyvinout obecnou AI prospěšnou pro lidi.

Závody o vytvoření pokročilé AI mají spoustu hráčů. Některým jde o udržení moci nebo splnění byznysových cílů. Až někdo takovou AI skutečně vytvoří, půjde o situaci, kdy vítěz bere vše. Musíme si proto být vědomi velkého rizika v případě, že se vítěz závodu rozhodne svou pozici zneužít.

Větší nebezpečí v souvislosti s AI tedy nepředstavuje samotná AI ale to, co s ní mohou provést lidé. Můžeme si představit i scénář, kdy se pokročilá AI dostane do rukou úzké skupiny lidí, kteří si s její pomocí vytvoří třeba vlastní ekonomiku nezávislou na zbytku světa. Dá se uvažovat i o situaci, kdy AI využije část populace k vlastnímu vylepšení, a přestanou se starat o lidi, jejichž schopnosti zůstaly pouze v rukou evoluce.

K budoucnosti s AI se vyjádřil i další řečník, Jonathan Ledgard, který stojí za projektem Red Line. Ten se věnuje stavbě letišť pro drony v Africe, odkud drony potom distribuují do hůře přístupných vesnic zdravotnické potřeby, zejména očkovací vakcíny a vzorky krve. Mimoto Ledgard také působí i na ČVUT.

Čeští politici pokrok ve vědě a technice trochu zaspali

Myslím si, že díky robotizaci některých pracovních pozic budeme mít v dohledné budoucnosti tří nebo čtyřdenní pracovní týden. Roboty nemusíme vnímat jako nepřátele dělníků, mnoho levicově smýšlejících lidí naopak robotizaci podporuje.

V Česku máme spoustu skvělých vědeckých mozků, proto je trochu škoda, že tito bystří lidé často odcházejí od výzkumu třeba do bank, kde své myšlení využívají jen na přesuny relativně bezvýznamných dat v rámci firmy. Čeští politici technologický pokrok trochu zaspali. Když se podíváme například do Číny, tam komunistická strana nedávno pořádala sjezd, kde řešili, jak nezůstat pozadu při rychlém vývoji AI. U českých politiků s něčím takovým zatím asi vůbec počítat nemůžeme.

V panelové diskuzi se k řečníkům připojil i redaktor Hospodářských novin, Lukáš Vainert, který odpovídal na dotaz od posluchačů, jestli se kvůli robotům bojí o svou práci. Zmínil, že třeba zprávy o vývoji na burze nebo sportovních výsledcích už ve světě píší počítače.

Jejich deník bude zkoušet během prezidentské volby, jestli by texty o volebních preferencích dokázal napsat robot. Nicméně, o práci se nebojí, protože roboti dokáží zatím sdělovat pouze kusé informace, nikoli vyprávět příběhy, které uchvátí čtenáře.

Dokážete si představit automobilku bez robotů ve výrobě?

Ve druhém bloku vystoupili zástupci průmyslových firem, kde už roboty „zaměstnávají“. Jan Kamenický z ABB vypíchl výhody robotů ve výrobě.

Robot jede pořád, jede pořád stejně a nic nechce. Roboty nejčastěji najdeme v automobilovém průmyslu, ale hodí se také do všech prašných, hlučných a špinavých výrobních prostředí jako třeba slévárny nebo obsluhování obráběcích strojů. Jde o tupou práci, která nikoho nebaví a lidé ji proto nechtějí moc dělat.

Roboti také vynikají ve výrobních procesech v potravinářství a farmacii, kde jsou kladeny vysoké nároky na hygienu a sterilnost prostředí, třeba u balení potravin či léků.

Pavel Bezucký z Universal Robots zase vyvrátil tvrzení, že roboti připraví mnoho lidí o práci. Posluchačům totiž představil koboty, tedy spolupracující roboty. Jde o stroje, které při fungování využívají spolupráce s člověkem. Výrobní proces s koboty je údajně o 85 % efektivnější, než když stejné úlohy dělá robot a člověk nezávisle na sobě. Právě u kobotů se předpokládá strmý růst jejich využití v budoucnu.

Chirurgické operace na dálku už robot zvládne, ale jsou moc drahé

Na konferenci se ukázal také Petr Štádler, primář oddělení cévní chirurgie z Nemocnice Na Homolce. Divíte se, co dělal na konferenci o robotech a umělé inteligenci doktor? Prezentoval úspěchy stroje Da Vinci při chirurgických operacích. Zákroky s pomocí robotických systémů mají tu výhodu, že zcela eliminují třes ruky operujícího.

V Česku máme nyní 7 robotických systémů pro operování. Ve světě jich celkem najdeme kolem 4 tisíc. Dá se operovat i na dálku, kdy doktor u jednoho přístroje řídí pohyb robota a pacient leží pod jiným strojem na kilometry daleko.

Prvním zákrokem na dálku se stala v roce 2001 operace žlučníku, kdy doktor v New Yorku operoval pacientku, která se nacházela ve 6230 km vzdáleném Štrasburku. Operace na dálku ale nejsou příliš časté, protože je stále levnější, aby pacient nasedl do letadla a do nemocnice na druhém konci světa přiletěl.

V České republice museli doktoři vždycky bojovat za proplacení robotických operací pojišťovnami. Díky robotickému systému se nám třeba podařilo udělat dva zákroky během jedné operace, ale pojišťovna nám proplatila jen jeden se zdůvodněním, že pokud jsme chtěli dva placené zákroky měli jsme si pacienta pozvat a „rozřezat“ ho dvakrát. Po letech jednání s Ministerstvem zdravotnictví ale od 1. 1. 2018 bude pojišťovnami hrazeno více druhů operací prováděných roboty.

Inteligentní dům zatím mluví pouze anglicky a německy

Na konferenci hovořil také Jan Průcha z firmy Insight Home, která vyrábí zařízení pro chytrou domácnost. Při otázce na jazykovou vybavenost digitální domácnosti musel přiznat, že současné systémy inteligetního bydlení zatím zvládají pouze hlasové ovládání v anglickém a německém jazyce.

Domnívám se, že je jen otázkou času, kdy budou potraviny prodávané v supermarketech opatřeny čipy, na základě nichž vaše chytrá lednice pozná, kdy se co kazí. Systémy chytré domácnosti s sebou přinášejí i více dat o dění v domácnosti, která budou dostupná provozovateli služby. Zatímco starší generace se obává ztráty svého soukromí, mladší ročníky to tak nevnímají, protože jsou zvyklé na svět sociálních sítí, kde mnoho osobních informací dobrovolně sdílejí.

Předpokládám, že se ještě my dožijme doby, kdy bude energie zdarma stejně jako nyní vzduch či voda, a my budeme platit pouze za její distribuci do našich domovů.