5 trendů v internetu věcí, které mohou změnit svět
Jako internet věcí, zkráceně IoT, si můžete představit chytré přístroje, které se mohou připojovat k síti, sbírat data a komunikovat mezi sebou. Současně se dají také vzdáleně kontrolovat a ovládat. Díky tomu mohou být využity jako nástroj pro řízení spotřeby energie, vody nebo pro ochranu majetku a lidského zdraví. Zjistěte, v kterých odvětvích už IoT pomalu mění zaběhnutá pravidla.
V Česku funguje pro chytrá zařízení speciální síť, kterou vybudovala společnost Vodafone spolu s dalšími partnery. Jmenuje se NarrowBand-IoT (NB-IoT) a pokrývá i těžko dostupná místa pod zemí či pod vodou.
Prvním klientem, který ji začal využívat, byla společnost Veolia, výrobce a dodavatel tepelné energie. Ta nyní díky internetu věcí může nepřetržitě provádět měření, která v minulosti bylo možné zrealizovat maximálně jednou měsíčně. Firma tak má neustále přehled, může efektivně počítat odběry a snadno odhalovat závady. To s sebou přináší úsporu provozních nákladů, ochranu životního prostředí a zároveň i snížení rizika růstu cen energie. Zásadní změnou způsobenou internetem věcí však procházejí i některá další odvětví.
1. Internet věcí se začíná prosazovat v logistice
Sledování všeho, co je součástí dodavatelského řetězce, od zásilek přes logistické jednotky až po dopravní prostředky, je velkým trendem posledních let. O technologie, které takové monitorování umožňují, je čím dál větší zájem. A není divu. Logistika je díky nim transparentnější, ekonomičtější a zároveň je snadné najít původce případných problémů a odstranit je.
Podle poradenské společnosti Gartner se internet věcí v nákladní dopravě využívá hlavně pro sběr dat kvůli prediktivní údržbě nákladních aut a nebo ke zlepšení provozu. Do budoucna se však počítá také se sledováním palet či konkrétních zásilek.
Takový způsob on-line monitoringu se vyplatí hlavně u převozu zboží, které je drahé nebo náchylné na teplotu. Využití najde také u přepravy s mnoha překládkami, která je riziková z hlediska možného poškození během manipulace.
2. Moderní technologie využívá také pojišťovnictví a finanční instituce
I když využívání internetu věcí v pojišťovnictví a finanční sféře vypadá na první pohled jako sci-fi, ve skutečnosti jde o velmi chytrý krok. Představte si, že vás moderní technologie upozorní na náhlou havárii elektroinstalace nebo třeba na narušení objektu zlodějem. Pokud na tyto situace zareagujete včas, s velkou pravděpodobností se vám může podařit omezit případné následky, a tím také snížit výši pojistného plnění od vaší pojišťovny. A právě to je stav, který je nejvýhodnější pro obě strany.
Internet věcí se však dá chytře využít také ve výrobních firmách, které si často pořizují stroje na leasing. Díky pravidelnému monitorování je možné snadno a rychle zkontrolovat, zda je zařízení vhodně servisováno. Poskytovatel leasingu tak má jistotu, že se s jeho majetkem nakládá správným způsobem a zároveň je také eliminováno riziko možných poruch.
V praxi internet věcí využívá třeba pojišťovna Direct, která umožňuje svým klientům, aby na majetek umístili speciální čidla monitorující objekty nebo nechtěné úniky vody.
3. Internet věcí se dostává i na pracoviště
Ve větších firmách je nespočet možností, jak může internet věcí usnadnit zaměstnancům práci. Využívají se například chytré senzory, díky kterým je možné získat komplexní přehled o dění na pracovišti. Toho se využívá například při plánování porad, sestavování různých harmonogramů a nebo při stanovení počtu jídel, které se daný den uvaří v kantýně.
Drobné úkoly se zase čím dál častěji svěřují virtuálním asistentům. Microsoft Cortana nebo Alexa od Amazonu si poradí s dotazy zaměstnanců i s jednoduchými administrativními úkoly, jako je například odesílání mailů.
Zajímavé je také monitorování únavy pracovníků. To pomáhá předcházet zraněním a časem by se mohlo zařadit mezi klíčové bezpečnostní prvky, stejně jako přilba nebo rukavice.
4. Chytré budovy jsou bezpečné i ekologické
Na digitalizaci budov se zaměřuje třeba startup Spaceti. Ten využívá převážně speciální senzory, takzvané smart stones, které jsou spojeny v síti NB-IoT. Senzory zabudované v „chytrých kamenech“ měří teplotu, vlhkost, prašnost i obsah CO2 v objektu. Poradí si však také s obsazeností parkoviště, budovy jako takové nebo konkrétních zasedacích místností. Po analýze těchto dat je pak možné přesně určit, jak nastavit osvětlení, klimatizaci, topení a nebo třeba stanovit, kolik parkovacích míst je pro danou firmu potřeba. To přispívá nejen ke spokojenosti zaměstnanců, ale hlavně také k optimalizaci nákladů a nezanedbatelným úsporám.
5. Inteligentní zemědělství by mohlo být cestou ke zvýšení výroby potravin
Zvýšení výroby potravin je jednou z nejpalčivějších otázek dnešní doby. Aby se populace uživila i v roce 2050, bude jich podle OSN potřeba vyprodukovat až o 60 % více než nyní. A právě toho by bylo možné dosáhnout díky inteligentnímu zemědělství. Internet věcí by v tomto případě mohl přinést podklady pro správné rozhodování a data pro optimalizaci pěstitelských postupů.
Senzory umístěné na zemědělských plochách také pomáhají v boji s plýtváním vody. Mohou přenášet údaje o slunečním světle, živinách v půdě, teplotních výkyvech nebo třeba o úrovni vlhkosti půdy a srážkách. Díky tomu mohou zemědělci přesněji určit, kolik vody bude pro plodiny potřeba.
