Z Bratislavy do Vídně za 8 minut: Míří Muskova rychlodráha Hyperloop k našim sousedům?
V roce 2013 představil vizionář Elon Musk koncept Hyperloop. O co se jedná? V zásadě jde o vylepšenou verzi dnes již překonané potrubní pošty. Protože Musk nikdy nebyl troškař, počítal s tím, že by systém namísto obvyklých zásilek přepravoval ve speciálních kapslích „lidský náklad“. A to rovnou rychlostí bezmála 1 300 km/hod. A nyní se zdá, že co technologický vizionář řekne, to prostě platí.
2
fotky
v galerii
Vizualizace dráhy Hyperloop ve Washingtonu. Zdroj fotografie: HTT/JumpStarFund
Elon Musk, kterého svět zná coby spoluzakladatele virtuální peněženky PayPal, zakladatele vesmírné společnosti SpaceX a především šéfa automobilky Tesla Motors, svůj nápad na ultrarychlý dopravní prostředek představil pouze ve velmi hrubých rysech.
Důvod byl prozaický: vytížený technologický génius, pro něhož, jak se zdá, není žádná výzva dost velká, zkrátka neměl čas na to, aby odvážnou myšlenku, kterou načrtl v dokumentu čítajícím 57 stran, dovedl do zdárného cíle.
Aby vize meziměstské rychlodráhy nezůstala pouze na papíře, ujaly se jí hned dvě společnosti: Hyperlooop Technologies a Hyperloop Transportations Technologies (HTT), které aktuálně připravují vybudování zkušební dráhy.
Hyperloop
Meziměstská rychlodráha, kde se dá cestovat téměř nadzvukovou rychlostí v kapsulích uvnitř nadzemních tunelů naplněným nízkým tlakem. Pro vzdálenosti do 1 500 km by tento způsob dopravy měl být levnější a rychlejší než letadla. Nápad pochází od Elona Muska. V současnosti na vývoji a návrhu funkční dráhy Hyperloop pracuje několik firem.
Na konceptu mimořádně rychlé přepravy lidí ve speciálním tubusu, který se vznáší na vzduchovém polštáři v prostředí se sníženým tlakem, ovšem v návaznosti na Muskův „výkop“ pracují i další společnosti.
Evropská premiéra?
Startup Hyperloop Technologies oznámil, že by testovací úsek futuristické dráhy rád vybudoval v Nevadě, zatímco HTT údajně zažádala o povolení vybudovat několikakilometrovou trať na území Kalifornie.
Superrychlá trať by ale uplatnění jistě našla i v Evropě. A zdá se, že by dokonce mohla vyrůst u našich východních sousedů.
Šéf firmy HTT Dirk Ahlborn, který Evropu dobře zná, neboť pochází z Německa, se v minulých dnech v Bratislavě setkal nejen se zástupci slovenských technologických společností a startupů, ale také s představiteli některých ministerstev. A tématem jednání byl právě projekt Hyperloop.
Do Vídně či Budapešti za pár minut
I když Bratislava pravděpodobně nebyla Ahlbornovou jedinou evropskou zastávkou, hovoří se o tom, že by se Hyperloop mohl starému kontinentu představit prostřednictvím propojení Bratislavy s Vídní.
Nejkratší trasa, která spojuje slovenskou a rakouskou metropoli, měří přibližně 60 kilometrů, dostat se z jednoho města do druhého tak v závislosti na dopravní situaci trvá něco kolem hodiny.
S využitím dopravního tubusu by se doba cesty zredukovala na fantastických 8 minut. Cesta z Bratislavy do vzdálenější Budapešti by pak s dráhou Hyperloop trvala asi 13 minut.
Nic není jisté
I když slovenská vláda společně se zástupci společnosti HTT podepsala nezávazné memorandum, díky němuž bude vypracována analýza možné realizace dráhy Hyperloop na Slovensku, nemusí to samozřejmě znamenat, že se smělé plány promění v realitu. Pravděpodobnější je, že zástupci HTT zkrátka prozkoumávají evropský terén.
Pokud by rychlodráha na Slovesku skutečně vyrostla, šlo by o evropský unikát, nicméně celá spolupráce je prozatím v počáteční fázi, a proto lze jen s napětím očekávat, jakým směrem se vyvine.
Jisté ale je, že by se pro mnohé rutinní cestování mohlo proměnit v adrenalinový zážitek, za nímž by do Bratislavy zcela jistě vyrazil i nejeden technologický nadšenec z České republiky.
