Technologie

Hyperloop jako cestování budoucnosti. Pomůže šetřit energii

Jakmile se běžné letadlo dostane do požadované a bezpečné výšky, může letět až kolem 850 km/h. Vědci ale již před lety, konkrétně v roce 2013, přišli s návrhem přepravního prostředku, který by dokázal vyvinout rychlost až kolem 1000 km/h. Jestli vás napadá, zda je takové cestování bezpečné, ptáte se, jak přesně funguje, nebo jen nemůžete uvěřit, představujeme vám tzv. Hyperloop.

Hyperloop jako cestování budoucnosti. Pomůže šetřit energii
Hyperloop jako cestování budoucnosti. Pomůže šetřit energii

Úspora času při cestování

Nápad na vytvoření extrémně rychlé přepravy vznikl v USA. Zde jsou letadla využívána jako častá doprava mezi jednotlivými státy, ale celý proces odbavení, kontroly i samotného letu zabere spoustu času. V roce 2013 vznikl návrh na přepravní zařízení, které by přímo spojovalo jedno z nejlidnatějších měst Los Angeles s oblastí San Francisco Bay Area. 

Blesková potrubní rychlodráha Hyperloop One úspěšně prošla prvním testem

S konceptem přišel podnikatel Elon Musk

„Když byla schválena kalifornská vysokorychlostní železnice, byl jsem docela zklamaný. Vím, že v Silicon Valley vznikají neuvěřitelné věci. Posílají dokonce rovery na Mars. Poté ale postaví vlak, který je jedním z nejdražších a nejpomalejších na světě,“ tvrdí Elon Musk ve svém článku pro firmu Tesla. 

Zároveň zmínil, že nová doprava by měla nabízet něco, čím ta současná nedisponuje. Vlaky, automobily a letadla výrazně omezuje například počasí. Navržené zařízení Hyperloop by ale mělo odolat i zhoršeným podmínkám a fungovat bezpečně například i ve chvíli, kdy bude hrozit či přímo probíhat zemětřesení. 

Aby bylo letadlo na cestě co nejrychlejší, musí nejprve vystoupat a nabrat rychlost. Na vzdálenosti, které jsou jen v řádu stovek kilometrů je podle Elona Muska taková doprava zbytečná, protože mnoho zbytečného času nabere právě stoupání a klesání, při kterém není dosaženo efektivní rychlosti. 

Návrh byl zamítnut, a poté výrazně upraven

Když zmíněný podnikatel přednesl své návrhy na stavbu Hyperloopu, investoři jej neohodnotili jako realistický. Cena se jim zdála příliš nízká a chyběla fakta, která by přesně vysvětlovala, jak bude zařízení fungovat. Hyperloop tak musel ještě ujít dlouhou cestu. 

Místo pro testování a inovaci později nabídla poušť v Nevadě. Teprve rok 2018 ale můžeme brát jako zlomový, jelikož právě v tuto chvíli předvedlo svůj funkční návrh více institucí. Úspěšní byli hlavně odborníci z Technické univerzity v Mnichově ve spolupráci s Panasonic. Ti na soutěži Hyperloop Pod Competition dokázali předvést prototyp, jenž se pohybuje rychlostí až 467 km/h

Z Brna do Vídně za 10 minut. Dočká se moravská metropole Hyperloopu?

Jak Hyperloop funguje

Princip zařízení lze vysvětlit jednoduše. Důležitou součástí je tunel. V něm se totiž může kapsle s cestujícími pohybovat velmi rychle a bezpečně. Rychlost a pohyb jsou vyvinuty s pomocí kompresorů a lineárního motoru. 

Jak už vyplývá z názvu, tento motor vytváří lineární pohyb, nikoli rotační, a proto je pro tuto technologii ideální. Funguje na principu magnetické indukce. Běžně se v dopravě a strojírenství využívá již nyní, a  proto by mohlo jít o vhodného kandidáta při sestavování Hyperloopu. 

Současné testování

V roce 2020 již testuje Hyperloop několik společností. Jedná se o Hyperloop TT, The Boring Company, Virgin Hyperloop. Právě poslední ze jmenovaných provedla v roce 2020 test se skutečnými cestujícími, který dopadl úspěšně. Technologie využívá obdobné principy, jako vysokorychlostní vlaky v Japonsku nebo Německu. 

Hyperloop funguje na principu magnetické kapsle.

Magnetická indukce pomáhá zvedat kapsli v tunelu tak, aby se nedotýkala dna. Stejně tak tato síla pomáhá kapsli uvést do pohybu. Opačné magnetické póly se totiž přitahují a stejně tak k sobě druhý z pólů velkou rychlostí nese kapsli tunelem.

Jako první z testovaných oblastí byla zvolena Virginie. Šlo ovšem o testovací jízdu se skutečnými pasažéry, proto se raději vývojáři drželi při zemi a zkusili pouze rychlost 100 km/h místo plánovaných 600 km/h. 

Společnosti, které se věnují budování Hyperloopu

Společnost

Vybavení

Plánovaná rychlost cestování 

Plánované spuštění

Hyperloop TT

  • Výzkum a vývoj ve Francii
  • Studie proveditelnosti v USA
  • Plánované komerční využití na pozemku Seih Al Sdeirah v Abú Dhabí 

Nejvýše 1223 km/h

Zatím v procesu. Není známo plánované datum spuštění.

The Boring Company

  • Testovací tunel v Kalifornii
  • Plánovaná konstrukce Loop v Las Vegas
  • Projekt z Washingtonu DC do Baltimoru

Nejvýše 965 km/h

V roce 2018 spuštěn testovací hyperloop v Los Angeles (minimální rychlost cca 60-70 km/h). 

Projekt Baltimore-Washington nebyl schválen. 

Hyperloop Las Vegas má plánované dokončení v roce 2021.

Virgin Hyperloop

  • Z Dubaje do Abú Dhabí

Plánovaná nejvýše 1000 km/h

V praxi 172 km/h

Testovací jízda s živými pasažéry úspěšně proběhla v roce 2020

Úspěch nebo fiasko

Společnosti však uvádějí, že i přes tuto rychlost se jedná o značný úspěch. I kdyby totiž Hyperloop nedosáhl takové rychlosti jako letadlo, je mnohem šetrnější k přírodě a není tak náročný na spotřebu. Výraznou nevýhodou jsou ale náklady na výstavbu. 

Aby byla doprava efektivní, musela by také přepravit více cestujících najednou. Při testování byla sestavena kapsle pro pár osob, ale v budoucnu se počítá s místem, které by pojalo až třicet cestujících. 

Pozadu nezůstává ani Las Vegas, kde byl projekt prvotně plánován. Zde je ve výstavbě projekt s názvem Loop. 

Z Bratislavy do Vídně za 8 minut: Míří Muskova rychlodráha Hyperloop k našim sousedům?

Dočká se i Česká republika?

Jak by se vám líbilo cestovat z Prahy do Brna nebo v opačném směru za pouhých pár desítek minut místo dlouhých hodin? Architekt Tomáš Rousek ve spolupráci se studenty vytvořil návrh Hyperloop stanice, která by mohla být vytvořena v Brně. Městu se takový plán líbí a možná se tedy v budoucnosti dočkáme podobného projektu. 

Testování, které proběhlo ve Virginii bylo sice úspěšné, ale je třeba doladit ještě spoustu dalších nedostatků. Vývojáři počítají s tím, že by mohli přijít  s finální verzí v letech 2025-2030. Zatím se snaží technologii dostat blíže k lidem, představit ji a uvést jako šetrnou variantu a moderní možnost dopravy.