Co ovlivňuje ceny elektřiny na pražské energetické burze PXE?
Elektřina obchodovaná na burzách v České republice i jinde v Evropě padá ke svým historickým minimům. Co může za tento klesající trend a můžeme brzo očekávat změnu situace? Podíváme se, jak to v minulých letech vypadalo na energetické burze v Praze.
Kdybychom si měli něco přát pokaždé, když spadne cena elektřiny na burze, asi by nám za chvíli došly nápady, po čem ještě toužit. Pokud se nebudeme zabývat krátkodobými výkyvy, cena elektřiny na pražské energetické burze zarputile padá jako kostičky z domina již od léta 2008. Cenu na české burze se světovým názvem Power Exchange Central Europe (PXE), (dříve Energetická burza Praha) určuje střet mezi nabídkou a poptávkou účastníků burzy, kam patří zejména velké banky a někteří dodavatelé elektřiny. V současnosti má PXE kolem čtyřiceti účastníků.
Ceny na PXE se mění podle vývoje v Německu
Při tvorbě ceny, za kterou jsou účastníci burzy ochotni elektřinu prodávat či kupovat elektřinu, nezáleží na tom, jak se který účastník burzy vyspí. Ceny prakticky kopírují situaci na Evropské energetické burze (EEX) v Lipsku, která je co do objemu obchodů i počtu účastníků mnohem větší. Protože některé firmy (např. ČEZ) jsou přítomny na obou burzách, ceny u nás i v Německu se příliš neliší. Vývoj indexu PXE je znázorněn na následujícím grafu.
Za nízké ceny na burze mohou i dotace na zelenou energii
Pád cen elektřiny v létě 2008 způsobil celoevropský hospodářský pokles. Během ekonomické krize mnoho firem zavřelo krám nebo snížilo výrobu, a proto spotřebovali méně elektřiny. U domácností se sice nic moc nezměnilo, ale průmyslová poptávka po energii má mnohem větší vliv na celkovou spotřebu elektřiny.
Power Exchange Central Europe (PXE)
Energetická burza založena v roce 2007, která umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. V minulosti se jmenovala Eneregtická burza Praha.
Kromě hospodářského útlumu stlačují ceny elektřiny i dotace na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výrobci zelené energie totiž díky státem garantovaným výkupním cenám vyrábí elektřinu s nejnižšími náklady, a proto ji mohou také nabídnout na burze velmi levně, z pohledu trhu prakticky za nulové ceny. Navíc energetické společnosti musí přednostně odkupovat energii z ekologicky šetrných zdrojů.
Fotovoltaické a větrné elektrárny mají na burze přednost
Na burze se první ke slovu dostane právě levná elektřina z obnovitelných zdrojů (OZE) a až si ji zájemci rozeberou, přichází na řadu elektrická energie z jaderných elektráren. Pokud i ta je skoupena, můžou přijít s nabídkou i majitelé uhelných či plynových elektráren, kteří mají nejvyšší výrobní náklady a tudíž budou žádat i nejvyšší sumu za dodávku své energie. V případě, že elektřiny je na trhu dostatek, musí prodejci elektřiny vyrobené z uhlí slevit ze svých nároků a žádat nižší částku nebo dokonce prodávat i pod svými výrobními náklady, aby minimalizovali ztráty.
Radost z klesajících cen na burze kazí poplatek za OZE
Zatímco na začátku roku 2013 se jedna megawatthodina elektřiny prodávala na PXE za necelých 45 eur, na počátku letoška už byste a stejnou dávku energie zaplatili o deset eur méně. Koncový odběratel ale zrovna jásat nebude, protože dotace na zelenou energii sice mohou snížit cenu na burze, ale při platbě účtu za elektřinu se mu všechno vrátí v podobě poplatku za energii z obnovitelných zdrojů.
