Stále více lidí padá do pasti energetických aukcí, ukazuje aktuální statistika ERÚ

Průměrného Němce stojí 1 megawatthodina (MWh) elektrické energie 333 eur. Český odběratel za stejné množství utratí jen 210 eur. Jenže při stejné spotřebě přijde nižší účet za elektřinu domácnostem na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a dokonce i třeba v Holandsku či ve Francii. Jak se srovnání cen elektřiny mezi Evropany změní při přepočtu na paritu kupní síly?

Platí české rodiny málo anebo hodně za proud tryskající z domácích zásuvek v porovnání s jinými Evropany? Při přepočtu na standard kupní síly to není taková katastrofa jako v Německu, Portugalsku či Španělsku, ale záleží hodné na celkové spotřebě domácnosti. Kdo odebere hodně elektřiny, platí nižší ceny než evropský průměr. Naopak při nízké spotřebě Češi dohánějí Portugalce a Němce.

Kde v Evropě platí nejnižší ceny za elektřinu? Po přepočtu na kupní sílu odebírají nejlevnější proud domácnosti na Islandu, ve Finsku či v Norsku. Naopak nejvýš se účty za elektrickou energii v roce 2014 vyšplhaly rodinám v sousedním Německu. Tipnete si, kde se ve srovnání cen elektřiny u 33 evropských zemích umístila Česká republika?

Prodeje elektromobilů a plug-in hybridů v zemích EU a EFTA meziročně vzrostly o více než 50 %. Loni evropští řidiči zaregistrovali 97 791 nových vozů na elektrický pohon, zatímco v roce 2013 zaparkovali do svých garáží pouze 65 071 nových kousků. Největší hlad po vozech na elektřinu měli Norové, Britové a Němci. Kolik elektromobilů přibylo za loňský rok do českých garáží?

Kam se řítí evropská energetika? Podle ředitele energetické společnosti Verbund AG, Stephana Sharmy, ceny elektrické energie ženou evropské podniky téměř do záhuby. Do dvaceti let budou evropské firmy platit za elektřinu nejvíce ze všech a jejich konkurenceschopnost padne k zemi jako boxer se svaly anorektické modelky. Která data nám podle Sharmy už dnes ukazují soumrak evropské energetiky?