Českou domácnost stála loni elektřina více než Francouze, Brity nebo Belgičany
Kde v Evropě platí nejnižší ceny za elektřinu? Po přepočtu na kupní sílu odebírají nejlevnější proud domácnosti na Islandu, ve Finsku či v Norsku. Naopak nejvýš se účty za elektrickou energii v roce 2014 vyšplhaly rodinám v sousedním Německu. Tipnete si, kde se ve srovnání cen elektřiny u 33 evropských zemích umístila Česká republika?
Průměrné ceny elektřiny, které dodavatelé účtují evropským domácnostem, každý rok zjišťují statistici z Eurostatu. Nedávno zveřejnili data za minulý rok. Cena za 1 odebranou megawatthodinu meziročně klesla o 2 eura na 168 eur. Čechy stejná dávka jiskřivé energie stála "pouhých" 128 eur.
Platíme proto v porovnání s ostatními Evropany málo? To nám neprozradí absolutní částky v eurech, protože v každé zemi si za jedno Euro můžeme koupit jiné množství zboží a služeb. Musíme si pomoci hodnotami přepočítanými podle standardu kupní síly (PPS).
Čím je cena elektřiny vyjádřena v PPS vyšší, tím větší spotřební koš zboží a služeb museli v dané zemi obětovat, aby uhradili svůj účet za dodávky energie.
Češi platí za elektřinu doslova průměrné ceny
Za rok 2014 nečekejte žádné šokující odhalení. V České republice nemáme přemrštěně vysoké, ani přehnaně nízké platby na elektřinu. Z českých zásuvek totiž „tryská“ 17. nejdražší proud ze 33 zkoumaných zemí Evropy. Optimisté rychle namítnou, že zároveň mluvíme i o 17. nejlevnějším proudu, protože české ceny elektřiny se ocitly přesně v polovině žebříčku.
Pesimisté neopomenou zdůraznit, že lacinější elektřinu odebírají například Britové, Rakušané i Švédové. Optimisté jim vrátí úder s tím, že pořád jsme na to lépe než Slováci, Poláci nebo Chorvaté.
Zdroj: Eurostat. Úprava tabulky: Elektřina.cz. Ceny elektřiny pro rok 2014 jsou uvedeny včetně různých daní a poplatků. Ceny odpovídají spotřebě středně velké evropské domácnosti mezi 2,5 MWh a 5 MWh. Cena obsahuje všechny položky (regulované i neregulované), které zaplatí spotřebitel na konečné ceně za elektřinu.
Na severu využívají levné vodní elektrárny
Proč si odběratelé na Islandu mohou dovolit platit skoro třikrát nižší účty za elektřinu než Němci? Na Islandu a také v dalších severských zemích jako Finsko či Norsko se díky vhodným přírodním podmínkám spoléhají hlavně na výrobu elektřiny z vodních a geotermálních zdrojů. Právě energie z gejzírů a vodních proudů se dá získat s nejnižšími výrobními náklady.
Drahý proud ve Španělsku a Portugalsku zavinil populismus
V zemích Iberského poloostrova dnes vysokými platbami domácností dohánějí, co odkládali v minulosti. Politici totiž drželi regulované ceny elektřiny tak nízko, že nedokázaly pokrýt skutečné náklady provozovatelů distribučních soustav.
Distributorům za rozvod elektřiny začal postupně narůstat dluh, který ve španělském případě dosáhl v roce 2013 dokonce 30 miliard eur. Nyní se Španělé i Portugalci snaží tyto díry zalátat.
Bez daní a dalších poplatků by ceny elektřiny v PPS v Německu spadly až na 20. příčku. Po zahrnutí daňového břemena, kam spadá i příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, ale německé ceny vystřelí až na vrchol evropského žebříčku.
