Šest tipů pro správné a úsporné vytápění
Vytápění rodinných domů a velkých bytů je energeticky i finančně náročné. Správným používáním topení a dobrou regulací kotle lze ale poměrně dost ušetřit. Podívejte se na několik tipů, s jejichž pomocí můžete svůj účet za vytápění radikálně snížit.
Netopte příliš, přetápění stojí peníze a škodí zdraví
Topení na příliš vysokou teplotu je energeticky náročné a ve výsledku vás stojí zbytečně moc peněz. Přetápění navíc není ani příliš dobré pro lidské zdraví. Mnohem lepší je topit raději méně, ostatně ne nadarmo se často říká, že nejlepším úsporným opatřením je kvalitní teplý svetr. V praxi si ale samozřejmě zvolte takovou teplotu interiéru, která vám bude vyhovovat a nebude vám zima ani příliš teplo. Často opravdu postačí v obýváku 20–21 °C a v ložnici, předsíni nebo v chodbě zvolte teplotu o dva tři stupně nižší. Naopak koupelnu můžete vyhřát trochu více.
Doporučené teploty v místnostech:
|
Obývací pokoj |
20 - 22 °C |
|
Ložnice |
16 - 18 °C |
|
Kuchyň |
18 °C |
|
Koupelna |
24 °C |
|
Chodba a další obslužné místnosti, schodiště |
15 °C |
Pozor na výkon a regulaci kotle
Výkon kotle by měl odpovídat tepelným ztrátám domu. Ne vždy to ale tak bývá. Chybou je kotel nejen příliš slabý, ale i příliš silný. Zbytečně výkonný kotel často spíná (takzvaně cykluje) a nepracuje v energeticky optimálním režimu. Výrobce nebo dodavatel kotle by vám měl být schopný sdělit, jak moc můžete výkon kotle snižovat, aniž se to nějak projeví na jeho energetické efektivitě. Moderní kotle zvládnou energeticky efektivně pracovat i na pouhých 20 % maximálního výkonu.
Tepelnou ztrátu domu vám může spočítat energetický specialista, pokud ale máte novější dům, najdete její hodnotu v projektové dokumentaci. Na základě tepelné ztráty domu vám pak prodejce doporučí nejvhodnější kotel.
Zvolte úspornou technologii vytápění
S úsporami energií úzce souvisí také technologie vytápění. Starý plynový kotel je dobré nahradit jeho moderní kondenzační variantou. Kondenzační plynový kotel je velmi úsporný, protože využívá kondenzační teplo spalin a jeho účinnost proto může dosáhnout až 109 %. Ve srovnání se starým plynovým kotlem s účinností 90 % může podle modelového příkladu webu E.ON Rádce (roční spotřeba 20 000 kWh, náklady na jednu kWh z plynu 1,57 Kč) kondenzační plynový kotel ročně ušetřit téměř 6000 Kč. Návranost investice to do tohoto moderního zdroje tepla se pak pohybuje okolo pěti let.
Velkou výhodou plynového vytápění je navíc i komfort – kotel se snadno ovládá, nemusíte přikládat ani skladovat palivo a moderní kotel může být i poměrně estetickou součástí třeba kuchyně nebo chodby. Velmi úsporná jsou také tepelná čerpadla, ale zde už mluvíme o větší investici často vysoko na stovkou tisící korun.
Vytápění elektřinou se vyplatí jen v dobře zatepleném pasivním nebo nízkoenergetickém domě, kde není potřeba tak velký výkon otopné soustavy. Případně jako doplňkový tepelný zdroj pro případ velmi chladného počasí. Vytápění elektřinou ale může být překvapivě ekologické a uhlíkově neutrální. Nově je totiž možné nejen pro vytápění využívat takzvanou zelenou elektřinu, která pochází pouze z obnovitelných zdrojů. A není o tolik dražší. Za jednu megawatthodinu zelené elektřiny zaplatíte navíc pouze cca 35 korun. A to už za dobrý pocit stojí.
Důležité je topit rovnoměrně
Radiátory v bytech jsou obvykle vybavené termostatickými hlavicemi, řada lidí je ale využívá pouze jako ventil s polohami vypnuto/zapnuto. A to je špatně. Mnohem úspornější a správný způsob používání termostatických hlavic je takový, že na nich dlouhodobě nastavíte požadovaný stupeň, a teplotu v místnosti pak korigujete drobným pootočením nahoru nebo dolů.
Pro bydlení v bytech i rodinných domech pak platí univerzální rada – interiér nepřetápět ani zbytečně nepodchlazovat. Čím rovnoměrněji kotel a topení pracuje, tím lépe. Navíc dům ani byt by neměl nikdy zcela vychladnout, protože vytopení interiéru s prochlazenými stěnami je energeticky náročné.
V době nepřítomnosti interiér temperujte
Stěny zděných domů by v zimě nikdy neměly úplně vychladnout. Vytopení chladného domu totiž stojí mnoho energie, a tedy i peněz. Mnohem úspornější je dům či byt během nepřítomnosti v zimě mírně vytápět (temperovat) na cca 12–15 °C. Náklady na temperování jsou často menší než na opětovné vytopení prochlazeného domu. Mírné vytápění domu v době nepřítomnosti má ale i další výhody – nezamrzne vám voda a v domě se nebude tolik kondenzovat vlhkost.
Záleží ovšem na tepelných ztrátách domu. Například v dobře zatepleném domě víkendový výpadek topení nevadí. Pokud ale odjíždíte na zimní dovolenou na týden, nechte interiér temperovat.
Zateplení domu je velmi efektivní opatření
Největší efekt v úsporných opatřeních má kvalitní zateplení domu. Výměna oken a zateplení fasády i střechy výrazně přispívá ke snížení tepelných ztrát domu. Jde ale samozřejmě o větší akci, jejímž základem je dobrý projekt a kvalitní materiály – na zateplení fasády a podkroví třeba pěnový polystyren nebo minerální vlna dostatečné tloušťky, okna s tepelně-izolačními trojskly (alespoň na severní straně) a kvalitní dveře.
U běžného cihlového domu s plochou stěn 200 m2 a tepelnou ztrátou cca 7 kW, což je přibližně obvyklý starší rodinný dům, ročně protopíte zhruba 15,7 MWh energie. Kvalitním zateplením můžete tepelnou ztrátu objektu snížit na 1,2 kW a roční spotřebu tepla na vytápění na 2,7 MWh – tedy o více než 80 %. Výše finanční úspory a prosté návratnosti nákladů na zateplení se pak odvíjí od konkrétních ročních úspor za vytápění. Návratnost zateplení se obvykle pohybuje okolo 10–15 let.
Zateplení domu je samozřejmě drahé opatření, v nižších nákladech na energie se vám ale tato investice vrátí, navíc pro financování můžete použít dotace Nová zelená úsporám.
