Technologie

Marie Curie-Skłodowská celý život zkoumala radioaktivitu. Ta se jí nakonec stala osudnou

Marie Curie-Skłodowská se věnovala fyzice a chemii, celý život zasvětila výzkumu radioaktivity. Společně se svým manželem objevila nové chemické prvky radium a polonium a dvakrát získala Nobelovu cenu. Jako první žena v historii se stala profesorkou na pařížské Sorbonně. Její životopis je protkán úspěchy i tragédiemi, poctami i ústrky. Proč na ni francouzští akademici hleděli přes prsty?

Marie Curie-Skłodowská celý život zkoumala radioaktivitu. Ta se jí nakonec stala osudnou

Úvodní fotografie: pocta Marie Curie-Skłodowské ve formě street artu na uliccíh Varšavy. Autor:claudio ruiz from Santiago, Chile (Marie Curie era Marie Skłodowska. Y punk) [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons

Marie Skłodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě v Polsku v učitelské rodině šlechtického původu. V mládí to neměla lehké, brzy jí zemřela matka a sestra, otec díky politickým poměrům ztratil místo zástupce inspektora na gymnáziu i služební byt. Rodina měla stále finanční problémy.

Sestry Skłodowské si pomáhaly ve studiu na Sorbonně

Marie byla již od mládí velmi talentovaná, vystudovala dívčí gymnázium, ale vyhlídka univerzitního studia byla tehdy pro polské ženy nulová. Studovat chtěla i její starší sestra, společně se proto odhodlaly k originálnímu řešení celé situace. Rozhodly se studovat v Paříži s tím, že jedna ze sester zůstane doma, bude podporovat druhou a následně si role vymění. Pařížská Sorbonna byla v té době pro ženy jedinou možnou volbou.

Nejdříve šla studovat její sestra Broňa, zatímco Marie pracovala jako vychovatelka na venkově. Teprve ve 24 letech se konečně dostává do Paříže a je přijata na univerzitu.

Vědecký životopis Marie Curie-Skłodowské se začal psát v Paříži

V Paříži Marie nejprve bydlela u své sestry, která se stala lékařkou a provdala se. Časté návštěvy a večírky v sestřině bytě nebyly slučitelné s náročným studiem. Marie potřebovala klid, proto se přestěhovala do pronajatého pokojíku blíž univerzitě, který byl ale mimořádně nekomfortní. Nic lepšího si nemohla dovolit a stejně často trpěla hladem a zimou.

Občas si přivydělávala doučováním. Přesto se jí podařilo složit diplomové zkoušky z fyziky i matematiky. Brzy potom začala pracovat u fyzika Pierra Curie, se kterým se přes své prvotní váhání sblížila a provdala se za něj. Údajně zvažovala i návrat do rodného Polska, bylo však jasné, že jako vědkyně by tam nenašla uplatnění.

Objevy Marie Curie-Skłodowské: Radium a polonium

Objev radioaktivity se většinou spojuje s francouzským vědcem Henrym Becquerelem. Ten ji pozoroval při fosforescenci uranových solí (přestože název pro radioaktivitu zavedli zřejmě právě manželé Curiovi) a předtím to byl Wilhelm Rentgen, který při experimentování s elektrickými výboji ve vakuových trubicích objevil záhadné „paprsky X“.

Tyto dva důležité objevy byly pro Marii Curie-Skłodowskou a později i jejího manžela inspirací pro další zkoumání a hledání zdroje tohoto záření. Zaměřili se na radioaktivitu různých minerálů např. i černou rudu smolinec, kterou získali z československého Jáchymova. Vyslovili teorii o existenci do té doby neobjeveného radioaktivního prvku. Nebylo však snadné tuto teorii dokázat, potřebovali jej nejprve izolovat.

Nakonec objevili prvky dokonce dva. Začali pracovat s odpadem po výrobě uranových solí, který mohli ze začátku získat prakticky zdarma. Finanční dostupnost materiálu pro výzkum byla rozhodující, Curiovi si vše museli hradit ze svých prostředků.

Z mnoha tun těchto odpadních produktů skutečně získali po čtyřech letech úmorné práce velmi malé množství soli polonia a radia, nových prvků, které byly daleko radioaktivnější než samotný uran.

Co dělá radioaktivita s člověkem se tehdy nevědělo

Po narození první dcery v roce 1897 začala Marie pracovat již po třech měsících, dceru svěřila chůvě a dědečkovi, otci Pierra. Pokusy prováděli v naprosto nevyhovujícím vlhkém skladu bez technického vybavení.

V té době si nikdo neuvědomoval rizika radioaktivity a po jejím objevu začali různí šarlatáni a dokonce někteří lékaři bez dalšího zkoumání používat radioaktivní látky k různým výplachům, do kosmetických přípravků nebo k dalším nebezpečným zákrokům.

První Nobelova cena za výzkum přirozené radioaktivity

Manželé Curiovi obdrželi v roce 1903 první Nobelovu cenu za fyziku společně s Henrim Becquerelem. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu ji však osobně nepřevzali.

Koncem následujícího roku se jim narodila druhá dcera a zdraví obou manželů se začalo opět zlepšovat. Od podzimu 1905 se navíc Pierre stal řádným profesorem na pařížské Sorbonně a Marie vedla na stejné katedře fyzikální laboratoř. Do života rodiny ale zasáhla osudová tragédie. V dubnu 1906 Pierre zemřel při pádu pod kola drožky. Marie tuto ztrátu velmi těžce nesla, zachránila ji práce a péče o rodinu.

Citáty Marie Curie-Skłodowské

• Ve světě není nic, čeho bychom se měli bát, jen je třeba věcem porozumět.
• Vědec v laboratoři není jen odborník, chová se také jako dítě, kterému zkoumání přírodních jevů připomíná ponoření se do říše pohádek.
• Naučila jsem se, že cesta pokroku není rychlá ani snadná.

Trpěná první profesorka na Sorbonně

Místo po Pierrovi bylo nabídnuto Marii, která se tak stala první profesorkou na Sorbonně. V roce 1911 získala druhou Nobelovu cenu, tentokrát za chemii, konkrétně za izolaci čistého radia. Poté následovaly další úspěchy a přesto, že nebyla přijata do francouzské Akademie věd, byla členkou akademií věd v mnoha jiných zemích.

Ve Francii byla totiž Marii Curie-Skłodowská často terčem mediální kritiky, zprvu vadil její polský původ, později se snažili vytvořit skandál z jejího pozdějšího vztahu se ženatým mužem, někdejším žákem jejího manžela. Od roku 1914 byla ředitelkou Ústavu rádia – pavilonu Curie, kde se vzdělávala celá řada vědců, mezi nimi např. i Čech František Běhounek.

Finance z Nobelových cen použila na pomoc vojákům za války

V období první světové války se významně zasloužila o pokrok v ošetřování zraněných. Vyvinula speciální vozidla s rentgenovým vybavením, které mohly rychle diagnostikovat válečná zranění a pomoci tak chirurgům urychleně operovat.

Zorganizovala zavedení 20 automobilů a 200 radiologických jednotek v polních nemocnicích, zacvičovala radiologické asistentky. Vše co měla, včetně medailí a finančních odměn za Nobelovy ceny, věnovala na tuto pomoc, přesto jí francouzská vláda nikdy ani nepoděkovala.

Americké „dárky“

V poválečných letech získala ve Francii stipendium na další výzkumy a při cestě do USA, kde chtěla získat další dotace, jí byl tamní vládou slavnostně předán jeden gram radia. Potřebovala jej ke výzkumu, sama si jej však vzhledem k jeho ceně nemohla dovolit.

V dalších letech se stala členkou francouzské Akademie mediků, věnovala se přednáškám, cestování a stala se členkou mnoha mezinárodních projektů na výzkum radioaktivity. Další gram radia z Ameriky získala ještě jednou v roce 1928, ten věnovala pro výzkumné účely rodnému Polsku. Zajišťovala také založení Institutu rádia ve Varšavě.

Marie Curie-Skłodowská zemřela ve věku 66 let, 4. července 1934, na aplastickou anémii, která byla důsledkem její dlouholeté práce s radioaktivními látkami.

Odkaz Marie Curie-Skłodowské

Na úspěchy Marie Curie se nezapomnělo ani po tom, co jí léta práce s radioaktivními prvky vzala život. Získala několik posmrtných vyznamenání a její jméno nesou důležité vzdělávací, výzkumné i lékařské instituce.

Jednou z těch nejznámějších je například Curie Institute věnující se boji proti rakovině. Institut se však nezaměřuje jen na její léčbu, ale také na výuku a výzkum. Nemocnice a laboratoře Curie Institute najdete v Paříži, Saint-Cloud a Orsay. Pokud pak prstem na mapě zamíříte více na východ, narazíte na The Maria Sklodowska-Curie Institute ve Varšavě, který se stejně jako ten francouzský zabývá léčbou a studiem rakoviny.

Její jméno nese také francouzská vysoká škola Pierre et Marie Curie Univerzity, která se specializuje na přírodní vědy. Její hlavní sídlo se nachází v Paříži.

Tip: Chcete se o životě Marie Curie dozvědět ještě víc? Pokud si rozumíte s angličtinou, prohlédněte si články v online knihovně.

Zajímavosti kolem Marie Curie-Skłodowské

• Byla neústupná, vytrvalá a celý život velmi skromná osoba.
• Na svatební cestu se s Pierrem Curiem vydali na kolech po francouzském venkově. Cyklistika byla i později jejich společným koníčkem.
• S Albertem Einsteinem ji pojilo velké přátelství.

• Prvek polonium byl pojmenován na počest Mariiny rodné vlasti.
• Manželé Curiovi své objevy nikdy nepatentovali, aby s nimi mohli pracovat i ostatní vědci. Kromě financí spojených s Nobelovými cenami ale díky tomu nezískali žádná větší ohodnocení.
• Od manželovy smrti se začala oblékat už jen do černého. Svému zemřelému muži také psala dopisy.
• Nový pohled na strukturu atomu, který její práce přinesla, zcela změnil vědecké paradigma a způsobil celou řadu dalších převratných objevů od léčby rakoviny po atomovou bombu.

• V červnu 1925 navštívila Československo, prohlédla si některé vědecké ústavy a zastavila se také v jáchymovských uranových dolech. Dostala zde i malý vzorek smolince.
• Její působení ve vědě mělo nemalý vliv na posun vnímání postavení ženy v tehdejší společnosti. Byla první ženou v historii, která složila přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie na pařížské Sorbonně. Inspirovala a dodala odvahu k vědecké dráze mnoha dalším ženám.
• Dcera Irene pokračovala ve stopách své matky. Společně se svým manželem získala za objev umělé radioaktivity Nobelovu cenu za chemii.
• Její originální spisy jsou vzhledem k radioaktivní kontaminaci považovány dodnes za nebezpečné, stejně tak i další její dochované věci. Všechny materiály musí být skladovány v olověných boxech a není možné s nimi manipulovat bez ochranného oděvu.
• V roce 2016 byl o Marii Curie-Skłodowské natočen polsko-německo-francouzský životopisný film. Hlavní roli ztvárnila polská herečka Karolina Gruszka.

Profil osobnosti:	Marie Curie-Skłodowská
datum narození:	7. 11. 1867
národnost:	polská
profese:	jaderná vědkyně
čím se nejvíce proslavil:	výzkum radioaktivity
další přínos:	objev radioaktivních prvků radia a polonia, úsilí vybavit nemocnice v 1. sv. válce rentgenem
slavný citát:	Zajímejte se méně o druhé lidi a více o myšlenky.
datum úmrtí:	4. 7. 1934 (ve věku 66 let)