Spotřeba elektřiny dosáhla rekordu, stále více se jí vyrábí z uhlí
Spotřeba elektřiny v Česku byla v roce 2018 rekordní. Stále více elektřiny se přitom vyrábí z hnědého uhlí, což se může ale brzy změnit.
Již pátým rokem nepřetržitě roste spotřeba elektřiny v Česku a v loňském roce dosáhla rekordních 73,9 TWh elektřiny. Přibližně 62,2 TWh se dostalo k firmám a spotřebitelům, zbytek využily elektrárny pro výrobu elektřiny nebo činily ztráty při přenosu.
Růst spotřeby táhly především odběry na hladině velmi vysokého napětí (+1 %) a vysokého napětí (+1,9 %). Domácnosti přitom spotřebovaly elektřiny méně (–1,1 %), stejně jako podnikatelé (– 0,6 %).
Rostoucí spotřebu uspokojovala vyšší výroba, která dosáhla 88 TWh. Nejvíce rostla výroba elektřiny z jaderných elektráren (+5,6 %). Více elektřiny se také produkovalo z hnědouhelných elektráren, a to o 756 GWh (+2,0 %). Z hnědého uhlí se tak vyrábí 43 % veškeré elektřiny v České republice. Brzdit uhelné elektrárny ale může v tomto roce rekordní cena emisních povolenek, která by měla ještě nadále růst.
Jiná situace byla u obnovitelných zdrojů, kde došlo k poklesu výroby o 2,2 % kvůli pádu produkce elektřiny z větrných, a především z vodních elektráren. „Zatímco fotovoltaika při prakticky nezměněném instalovaném výkonu vyrobila skoro o 7 % elektřiny více, vodní elektrárny doplácely na sucho. V průměru vyrobily o 13 % méně, v případě malých vodních elektráren byl pokles dokonce osmnáctiprocentní,“ uvádí ke statistice Petr Kusý, ředitel Odboru statistického a bezpečnosti dodávek ERÚ.
Nižší výroba z vodních elektráren by měla pokračovat také v tomto roce opět kvůli suchu. „Náchylnost některých typů obnovitelných zdrojů na výkyvy počasí je v meziročním srovnání dobře patrná,“ dodává Kusý.
Plynu se spotřebovává stále méně
Zatímco výroba a spotřeba elektřiny rostla, jiná situace byla u plynu, u kterého se spotřeba v minulém roce snížila o 4 %. Důvodem bylo především teplé počasí a nejvyšší průměrná teplota za posledních 30 let, která dosáhla 9,9 °C. „Spotřeba zemního plynu v Česku dlouhodobě stagnuje. Najdeme sice výjimky, jakými byly roky 2015 až 2017, ale za těmi stojí podprůměrné teploty, kdy spotřeba vzrostla krátkodobě kvůli vytápění,“ doplňuje Kusý s tím, že spotřeba plynu ale může v následujících letech růst, především kvůli tomu, že může nahrazovat uhelné elektrárny při výrobě elektřiny.