První pololetí 2019 přináší podobné výsledky

V první polovině letošního roku přesáhla brutto výroba elektřiny 44 TWh, což znamená nárůst oproti stejnému období v roce 2018 o 1,3 %. K tomu přispělo zejména první čtvrtletí tohoto roku.

Největší část výroby elektřiny pokrývají uhelné elektrárny, za první pololetí 2019 vyprodukovali 21,3 TWh elektřiny. Ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce však jejich výroba poklesla o 3,7 %. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které k produkci přispěly více než 15 TWh a jejich výroba naopak meziročně vzrostla o téměř 2 %. Ostatní zdroje mají spíš zanedbatelné zastoupení, řadí se mezi ně plynové, vodní, větrné a fotovoltaické elektrárny.

Prodej elektrárny Počerady: Proč je trnem v oku ekologům?

Za povšimnutí stojí výrazný procentuální nárůst produkce z větrných elektráren, který činil víc než 23 % a byl způsoben spuštěním nových zdrojů. Přesto přispívají větrné elektrárny k produkci elektřiny nejmenším dílem ze všech zdrojů. Na výrobě elektrické energie se vítr nepodílí ani jedním procentem.

ČR přebytky elektrické energie exportuje

Skvělou zprávou je, že Česká republika má negativní saldo elektřiny, což znamená, že více elektřiny exportujeme, než importujeme. Za první pololetí tohoto roku činil export elektřiny více než 11,5 terawatthodiny a import pouze 5,5 TWh. Celkový čistý export tedy dosáhl 6,2 TWh, což znamená meziroční nárůst o víc než 10 % oproti prvnímu pololetí roku 2018. Ke kladné bilanci přispělo zejména zvýšení exportu, import zůstal na přibližně stejné úrovni jako před rokem.

Výhled do roku 2040 zpracovala energetická koncepce

Podle optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce má v příštích letech spotřeba elektřiny v tuzemsku růst až na 85 TWh v roce 2040. Předpokládá se nárůst u velkoodběratelů i maloodběratelů kromě domácností, kde se do budoucna naopak počítá s úsporami.

Celková hrubá výroba elektrické energie by měla rovněž stoupat a v roce 2040 by měla produkce činit téměř 90 TWh. Výraznější výkyvy se očekávají do roku 2025, kdy by mělo dojít k odstavení zastaralých uhelných elektráren. Naopak s pozitivním výkyvem počítá koncepce v letech 2033 až 2037, kdy se předpokládá zapojení nových jaderných zdrojů.

Podíl jádra na celkové výrobě elektřiny by měl do roku 2040 stoupnout až na 49 %, naopak podíl uhelných elektráren by měl klesnout na 17,5 %. Obnovitelné zdroje by měly tvořit přibližně 23 %. Koncepce dále uvádí, že potenciál vodních elektráren je již v České republice prakticky vyčerpán, a proto dojde k nárůstu především o biomasy, bioplynu a fotovoltaických elektráren. Právě energie ze slunce by měla zajišťovat největší část elektřiny produkované z obnovitelných zdrojů, v roce 2040 přibližně 30 % zelené energie.

Je však reálné tento plán stihnout a zůstat exportní zemí?

8 faktů a zajímavostí, které možná nevíte o jaderné elektrárně Temelín

Odhady s využitím jádra jsou příliš optimistické

Někteří odborníci kritizují přehnaně optimistické výhledy vlády ohledně jaderné energetiky. Energetická koncepce počítá s vystavěním nových reaktorů s výrobou 20 TWh do roku 2040. Přitom nejdále je jednání zatím ohledně dostavění jednoho bloku jaderné elektrárny Dukovany. Životnost Dukovan je podle původní strategie odhadována do roku 2035, ale ČEZ jedná o prodloužení o dalších deset let. Plány na možnou výstavbu nového bloku brzdilo dlouhé roky jednání o způsobu financování, kde již došlo v letošním roce ke shodě. Když všechno půjde dobře, mohla by výstavba začít v roce 2030.

Ani pak ale není vyhráno. Projekty, které momentálně běží v Evropě, například ve francouzském Flamanville nebo finském Olkiluoto, jsou o mnoho dražší, než se předpokládalo a dochází u nich k obrovským zpožděním. Finská jaderná elektrárna Olkiluoto by měla vstoupit do provozu na začátku příštího roku se zpožděním více než 10 let a s náklady více než trojnásobnými, než na kolik byl vypracován původní projekt. Stejně tak se opozdí i spuštění francouzské jaderné elektrárny Flamanville, jež měla být v provozu v roce 2012, ale kvůli problémům s kvalitou stavby se dále odkládá. Aktuálně je spuštění plánováno na rok 2022 a zpoždění vyjde na další miliardu eur, přičemž náklady jsou již teď trojnásobné oproti projektu.

Výhled s přebytky energie není příliš realistický

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, odhaduje, že nový blok Dukovan bude připraven ke spuštění nejdříve v letech 2038–2040, když všechno půjde dobře.

Dana Drábová: Příběh odvážné propagátorky jádra

U dostavby Temelína diskuze zatím vůbec nepostoupila. Premiér Andrej Babiš prosazuje výstavbu malých modulárních bloků, které však zatím ve světě v praktickém provozu téměř nikdo nevyzkoušel.

S těmito výhledy není příliš pravděpodobné, že by mohla být naplněna energetická koncepce, která v té době počítá s téměř polovičním podílem jádra. Plán, že by Česká republika v příštích desítkách let vyráběla přebytky elektřiny, tak nelze považovat za příliš realistický.