Uhlíková daň na hranicích. Zdraží nám neekologické zboží?
Emise jsou v současné době problémem, který Evropská komise projednává pravidelně a snaží se najít vhodné řešení. Neustále jsou na členské státy kladeny vyšší cíle a požadavky na snížení CO2 v ovzduší, aby mohla být zpomalena klimatická změna. Jedním z projektů v roce 2020 a 2021 se stalo projednávání možnosti zavedení uhlíkové daně na hranicích členských států EU.
Maximální omezení emisí v minulých letech
V Evropské unii je jedním z účinných nástrojů ke snížení emisí provoz tzv. emisních povolenek. Odpovědné orgány členských států v takovém případě stanovují maximální množství vypouštěných emisí. Povolenky na určité množství si pak zájemci kupují, jakmile však stanovenou hodnotu překročí, musí si zakoupit další povolenku, kterou lze pořídit na evropské burze. V České republice takový systém funguje již od roku 2005 a spravuje ho Ministerstvo životního prostředí. Týká se všech podniků, kteří se zabývají energetikou, průmyslem a některých druhů dopravy.
Zavedení uhlíkové daně na hranicích
Evropská unie má největší jednotný trh na světě. Členské státy ovšem neobchodují jen mezi sebou, ale také se zahraničím. V dnešní době tvoří zahraniční obchod téměř 30% HDP EU. Jelikož jsou státy z Evropské unie zavázány ke snižování emisí a funguje zde princip zmíněných emisních povolenek, může být procento CO2 v ovzduší sníženo.
Stejné podmínky ovšem neplatí v některých zahraničních zemích, a proto se mnohdy obchodníkům vyplatí nakupovat suroviny ze zahraničí, jelikož jsou levnější. Uhlíková daň na hranicích by tak zaručila, že veškeré zboží, které bude do Evropské unie dovezeno, podlehne uhlíkové dani a nahradí tak ztrátu na emisních povolenkách.
Řešením by mohlo být zavedení emisních povolenek v zemích, kde se procento vypuštěných emisí stále zvyšuje. V takovém případě je řeč například o Indii nebo Číně. Ta se v současné chvíli pro emisní povolenky rozhodla, ovšem s velmi volnými podmínkami.
Problém, který se snaží Evropská unie vyřešit
Emisní povolenky ovšem nedonutily každého obchodníka ke snižování CO2. Některé firmy se rozhodly své výrobny přesunout do zahraničí a spoléhají tak právě na pravidelný dovoz. Kvůli tomu dochází k nejčastějšímu úniku CO2, na jehož zpoplatnění a omezení je zatím legislativa EU krátká. Uhlíková daň v některých evropských zemích funguje a nově ji přijalo také v roce 2021 Německo a Nizozemsko. Mezery se však snaží v současné chvíli Evropská unie zaplnit a systém doladit tak, aby nebylo možné snižování emisí tímto způsobem obcházet. Jak navíc ukazují statistická data ČSÚ, import do Evropské unie neustále roste. Stejně tak je tomu i v případě České republiky.
|
Dovoz zboží ze zahraničí v průběhu let |
|
|---|---|
|
Rok |
Dovoz v mil. Kč běžné ceny |
|
2005 |
1 878 625 Kč |
|
2010 |
2 355 421 Kč |
|
2015 |
3 131 994 Kč |
|
2019 |
3 546 068 |
|
Zdroj: Český statistický úřad, Zahraniční obchod, statistika zahraničního obchodu se zbožím |
|
Pařížská dohoda
V prosinci roku 2015 byla přijata Pařížská dohoda, která si klade za cíl nejen snížení emisí. K takové úmluvě jsou zavázány státy, jako je Indie nebo Čína, které jsou, jak už bylo zmíněno výše, největšími producenty CO2 na světě. Těm se ovšem dlouhodobě nedaří plnit cíle dohody. Jako jeden z možných nástrojů, jak přinutit tyto státy, aby dbaly na šetrné zacházení s životním prostředím vyhodnotila WTO (Světová obchodní organizace) jako vhodnou metodu právě uhlíkovou daň na hranicích.
Co byla mohla uhlíková daň na hranicích nabízet za výhody a nevýhody?
Výhody:
- Zvýhodnění domácího průmyslu
- Snížení CO2 ve výrazném množství do roku 2050
- Zpřísnění podmínek pro třetí země, které by se musely přizpůsobit více podmínkám EU
Nevýhody:
- Zdražení některých produktů a služeb
- Znevýhodnění určitých produktů (největší zatížení například pro ropu)
|
Jaké by měla uhlíková daň na hranicích dopady podle odborníka? |
|---|
|
“Zavedení uhlíkové daně na dovoz zboží do Evropské unie ze zemí, které produkují vyšší emise skleníkových plynů (uhlíková daň na hranicích), by v konečném důsledku mělo podobný efekt jako uvalení cel. Bránilo by se volnému obchodu, což by bylo k neprospěchu všech dotčených stran. Nejvíce by na to doplatili spotřebitelé v Evropské unii, kterým by se zdražilo dovážené zboží.” Ing. Štěpán Křeček, MBA Hlavní ekonom BH Securities a.s. |
V jaké fázi se nachází plánování?
V návrhu, který byl přednesen a schválen 10. března 2021 zaznělo, že by se měla uhlíková daň na hranicích vztahovat na veškerý dovoz výrobků a surovin, ať už jde o meziprodukty nebo konečné produkty. Na začátku by se však mohlo jednat pouze o energetická odvětví a průmysl, jelikož právě tyto sektory tvoří až 94 % emisí EU. Hodnota daně by se mohla odvíjet od zveřejněných údajů obchodníka, který daný produkt do země přiváží. Na základě dat náročnosti na emise by pak mohla být vytvořena cena pro daný produkt při importu. Co ovšem zatím Evropské unii chybí je konkrétní plán a podoba výběru daně. Program by mohl být vytvořen jako rozšíření soudobého systému cel nebo jako jeho doplnění.
Uhlíkovou daň se chystají podpořit hlavně státy jako je Francie, Německo, Polsko a Španělsko. Při hlasování v březnu roku 2021 návrh prošel, a to s 444 kladnými hlasy, 17 hlasů bylo proti a 181 se zdrželo hlasování.
