České a slovenské ceny elektřiny: Češi platí víc u běžné spotřeby. Kde se rozdíly stírají?
Odpovědět na otázku, jestli dražší ceny elektřiny trápí více české, nebo slovenské domácnosti, není úplně jednoznačné. Záleží totiž na tom, kolik proudu za rok doma spotřebujete. Při malém odběru elektřiny je výhodnější mít postavený domek pod Tatrami než v blízkosti Šumavy či Krkonoš. Naopak, pokud elektřinou topíte, zaplatíte méně v Praze než v Bratislavě.
Ilustrační obrázek. Zdroj: Adobestock
Jak se vyvíjely ceny elektřiny v posledních 10 letech u nás i na Slovensku? Pokud srovnáme ceny elektřiny v zemích Evropské unie u průměrné domácnosti (odběr 2,2 MWh ročně) za minulý rok, Češi platili 13. nejdražší proud (210 eur/MWh), zatímco Slováci na tom byli o něco lépe. Jejich elektřina stála 175 eur/MWh a obsadila až 17. příčku mezi nejdražšími cenami evropské osmadvacítky. Z opačného konce žebříčku jde o 11. nejlevnější elektřinu v EU.
Za proud platíme často více než na Slovensku
Tabulka: Ceny elektřiny uvádíme včetně všech daní a poplatků pro odběr mezi 1 až 2,5 MWh za rok, Zdroj dat: Eurostat, vlastní výpočty: Ušetřeno.cz
„Skladba ceny elektřiny na Slovensku a u nás se moc neliší. Sazba DPH je téměř stejná, 21 % v ČR a 20 % na Slovensku. Silovou elektřinou nakupujeme na stejných energetických burzách.
Drobný rozdíl najdeme v tom, že slovenské domácnosti jsou osvobozeny od daně z elektřiny, která u nás dosahuje 28,3 Kč/MWh, zatímco Češi nemusí platit poplatek do Národního jaderného fondu za účelem likvidace jaderného paliva. Ten aktuálně činí 3,27 eur/MWh, tedy 85 Kč. Částky, které platí český a slovenský odběratel jsou velmi podobné s výjimkou regulovaných poplatků za distribuci,“ vysvětluje energetický expert ze společnosti Ušetřeno.cz, Tomáš Suchý.
Suchý dále dodává: „Hodně záleží na množství odebrané energie za rok. Slovenský systém zvýhodňuje domácnosti s nižším odběrem, naopak český systém tarifů zvýhodňuje spíše domácnosti s velkou spotřebou
Při ohřevu vody elektřinou platí Češi i Slováci podobné částky
Když se zaměříme na odběratele s vyšší spotřebou od 2,5 až 5 MWh ročně, kam spadají třeba lidé, kteří ohřívají vodu v elektrickém bojleru, Češi i Slováci platili v roce 2018 velmi podobné ceny za energii.
Tabulka: Ceny elektřiny uvádíme včetně všech daní a poplatků pro odběr mezi 2,5 až 5 MWh za rok, Zdroj dat: Eurostat, vlastní výpočty: Ušetřeno.cz
Za 1 megawatthodinu zaplatil český odběratel jen o 7 eur navíc. Při přepočtu na kupní sílu byl tento rozdíl dokonce ještě menší. Čech za 1 MWh utratil 225 PPS (standard kupní síly) a Slovák 223 PPS. PPS je umělá statistická jednotka, kterou vytvořili statistici, aby umožnili mezinárodní porovnávání zemí s jinou cenovou hladinou.
Vysoký odběr elektřiny se vyplatí spíš v ČR
Při posunu k vyšším ročním spotřebám elektrické energie už je zřejmé, že vytápění elektřinou je levnější v České republice než u našich slovenských sousedů. To znamená, že zejména majitelé přímotopů nebo akumulačního vytápění ve větších objektech zaplatí méně u nás, než kdyby odebírali stejné množství proudu na Slovensku.
„Při velkém odběru zaplatí průměrný Čech i Slovák velice podobné částky za silovou elektřinu. Co se ale týče regulované části, slovenský uživatel přímotopu uvidí na svém vyúčtování často dvojnásobně vyšší sumu než český odběratel,“ osvětluje Suchý z portálu Ušetřeno.cz.
Tabulka: Ceny elektřiny uvádíme včetně všech daní a poplatků pro odběr mezi 5 až 15 MWh za rok, Zdroj dat: Eurostat, vlastní výpočty: Ušetřeno.cz
